Skafandr a motýl
-
Scaphandre et le papillon, Le
-
Skafander a motýľ
-
Diving Bell and the Butterfly, The
Drama / Životopisný
Francie / USA, 2007, 107 min
Režie:
Julian SchnabelHudba:
Paul CantelonHrají:
Mathieu Amalric, Emmanuelle Seigner, Marie-Josée Croze, Anne Consigny, Patrick Chesnais, Niels Arestrup, Jean-Pierre Cassel, Marina Hands, Max von Sydow, Gérard Watkins, Isaach De Bankolé, Emma de Caunes, Jean-Philippe Écoffey, Zinedine Soualem, Agathe de La Fontaine, Laure de Clermont-Tonnerre, Michael Wincott, Lenny Kravitz, Hiam Abbass, Jean-Baptiste MondinoObsah
-
Film známého režiséra Juliana Schnabela (Než se setmí, Basquiat) se skvělým hereckým výkonem Mathieua Amalrica (Mnichov) a brilantní kamerou Janusze Kaminskeho, který je dvorním kameramanem Stevena Spielberga, byl uveden za velkého zájmu diváků i odborné kritiky. Film byl natočen podle skutečného příběhu na základě knižní předlohy Jean-Dominiqua Baubyho, který pracoval jako šéfeditor ve francouzském časopise Elle. Charismatický a úspěšný Jean-Dominique si užíval života až do tragického momentu, kdy po náhlé mozkové příhodě ochrne na celé tělo.
"Znovuzrodí se jako oko", je totiž schopen komunikovat pouze mrkáním jednoho oka. Jeho vůle dál žít a pracovat je obdivuhodná, ve filmu je vykreslena jemně a s nadsázkou své vlastní tregédie. Hrdinovi skutečného příběhu se totiž podařilo doslova "namrkat" knihu. Bohužel v českém vydání zatím nevyšla. Mathieu Amalric, který ztvárnil Jean-Dominique Baubyho, převzal roli po původně obsazeném Johny Deppovi, který pro svoji vytíženost z filmu odstoupil, a vdechl do postavy silný náboj, který navíc podtrhuje subjektivní kamera. Právem si Julian Schnabel odvezl z Cannes cenu za nejlepší režii a je jasné, že o tomto filmu ještě uslyšíme. (oficiální text distributora) -
Jedno mrknutí znamená ano, dvojí mrknutí ne - tenhle jediný způsob komunikace zbyl Jean-Dominiquesovi Baubymu, šéfredaktorovi časopisu Elle a otci dvou dětí, poté co byl stižen mozkovou mrtvicí, kvůli níž ochrnul na celé tělo. S výjimkou jednoho očního víčka. Pomocí dvou specialistů a lidí z jeho blízkého okolí se učí opět integrovat do společnosti a rozhodne se prostřednictvím ojedinělé komunikační metody nadiktovat román.
Tento film je založen na skutečných událostech a byl natočen podle stejnojmenného bestselleru Jean-Dominiqua Bauby. Rovněž byl soutěžním snímkem na filmovém festivalu v Cannes 2007 a Julian Schnabel získal cenu za nejlepší režii. (claudel)
Komentáře uživatelů k filmu (273)
-
oGGy
Velice silný a emotivní zážitek. Pohled na člověka, jak žije naprosto normálně uvězněný v těle. Zpívá, čte, recituje. Píše knihu. Ale nemůže se pohnout. Po boku má neustále ženu, která mu minutu co minutu odříkává abecedu, aby se domluvil. Dokáže však napsat o své strasti úspěšný román. Intenzivní snímek s naprosto skvělou hudbou.(18.2.2008)
-
zdenur
Strašně deprimující.(17.3.2008)
-
danliofer
Jedná se o filmovou miniaturu a vizuální lahůdku plnou černého humoru, který je o to účinnější vzhledem k okolnostem hrdinova osudu. Vřele doporučuji pobýt si chvilku v takovémto skafandru... jedině tak člověk docení tu nesmírnou lidskou houževnatost, bez níž by nebylo knihy, ani tohoto filmu...(22.6.2009)
-
mat.ilda
Souhlas s originálním pojetím první poloviny filmu, snímané z pohledu paralyzovaného hrdiny. Pokračováním ve stejném duchu, bez následné roztříštěnosti, by mohlo být dosaženo efektu, připomínajího utrpení bezmocného brouka z Kafkovy Proměny a divák by měl umožněno vcítit se do života, omezeného pouze na několik úhlů pohledu, více, než ilustrativním připomínáním toho předchozího.(20.9.2009)
-
JirKrato
Svátek otců : to je asi ta nejponuřejší scéna z celého filmu a věta ,,Můj syn utřel slynu, která mi vytekla z úst.,, celou scénu vygradovala. Smutný příběh osudu člověka do jehož situace se může dostat každý z nás. Díky režii a mistrovské práci kameramana si člověk dokáže udělat hodně blízkou představu, jaká to asi je TA BEZNADĚJ.(30.1.2010)
-
Alias89
Pro mě bez diskuze pět hvězdiček. V emocionální rovině silnější než Uvnitř tančím a Moje levá noha. S takovým minimem možností natočit tak velký film je úžasné. Mathieu Amalrica téměř neznám, ale řekl bych že tohle je jeho životní role a lepší film už asi nenatočí.(20.9.2011)
-
Petullka.66
Dechberoucí, dojemné, bezkonkurenční a hlavně pravdivé! Po zhlédnutí ve mně pořád přetrvává jakýsi pocit klaustrofobie... Jsem ráda, že jsem tento výjimečný film viděla. A je velká škoda, že není více známý... /Dávám 6 hvězd z 5!/(7.11.2011)
-
Crackonosc
Úvod je božskej (už dlouho mě nic nevtáhlo tak rychle), střed je skvělej, poslední třetina dojíždí na setrvačník...(20.2.2008)
-
etienne
Schnabel je genius a poet(21.2.2008)
-
isla
povievajuce vlasy vo vetre,zabery zvnutra jednoho oka,zasivanie toho druheho,nenormalna chut zit a potom smrt.to vsetko je tento film a este ovela viac(22.2.2008)
-
crha
Rozhodně nevšední zážitek a i když se nepřikláním k plnému hodnocení, tak je to jeden z filmů, na který asi nejde nikdy zapomenout. Nemám chuť se moc rozepisovat, protože mě pořád napadá, co bych dělal na jeho místě. Nic strašnějšího než ochrnutí celého těla snad ani člověka potkat nemůže. Pán si zaslouží můj obdiv, ale hodnotím film a ten po hodině trošku ztrácí tempo.(14.10.2008)
-
Mato2104
Velmi ťažký a depresívny snímok ktorý rozhodne nie je pre slabšie a psychycky labilné povahy.Skafander a motýl je smutný príbeh človeka ktorému sa musela stať osudová nehoda,aby si uvedomil aký vlastne je a uvedomil čo je na svete najcenejšie.Nemám vela slov k tomuto filmu,pretože sa mi o nom nehovorí lahko.Lutujem Jeana-Dominiqua a nikdy by som nechcel byť v jeho koži.Film je po vizuálnej stránke naozaj skvelo spracovaný a zaslúži si vysoké hodnotenie.(12.5.2009)
-
sona123
Uf. Takže co napsat? Určitě umělecké dílko patřící na čt2 po desáté večer. Intelektuální film, řekla bych. Proč ne, mám je ráda, ale tady mi přišlo, že to prostě hrálo na intelektuální strunu, ale kouzlo sdělovaného se jaksi kamsi vytratilo. Takže myšlenka určitě zajímavá (a ono to bylo podle skutečné události, prý), bolest vyjádřena byla, stejně jako bezmoc a zoufalství, ale není to málo?(29.8.2009)
-
D28
Stroskotanec na brehoch samoty-tak sa nazval hlavný hrdina.A nemá ho kto zachrániť.Ani jeho predstavivosť,ani cynizmus,v Boha neverí...Ja verím,že takéto filmy - a veľa ich nie je - nám prinášajú nie len nevšedný a silný zážitok, ale i niečo viac.Čo - to si už každý objaví sám vrámci svojho naturelu a predstáv o dobrom filme a šťastnom živote.(31.5.2010)
-
Belbo
Život v umírání, pohyb vkřeči a řeč v tichosti. Smutně o snaze žíti.(7.11.2010)
-
Piškotka
Zajímavé díky snímání z pohledu hlavního hrdiny, vše vidíme jeho očima, až po delším čase vidíme jeho samotného. Na druhou stranu docela depresivní, protože ztráta svobody byla maximální a vůbec návrat mezi lidi nebyl možný. Neděle líčil Jean Do jako ty nejsmutnější, kdy se s pacienty nedělalo vůbec nic. Jeho fantazie byla pestrá, uvěznění v topícím se skafandru bylo přiléhavým vyjádřením, stejně tak jeho vnitřní řeč. Také se ukázalo, pro koho je osobou, kterou stojí za to navštívit a brát ho se vším všudy. Ta, kvůli které opustil svou ženu a děti, si ho chtěla uchovat jako člověka zdravého a i přes svou horoucí lásku ho nenavštívila. Hodně alibistické. Také tvrzení logopedky, že nesmí chtít umřít, když má kolem sebe lidi, kterým mu na něm záleží, mi přišlo absurdní. Být v jeho situaci, umřít bych chtěla taky. Zahrané to bylo dobře spíše na straně žen.(6.12.2010)
-
Martyr
Byt psychicky rozhodnuty sam ukoncit svoj zivot, a nebyt schopny to fyzicky vykonat je uz naozaj privelky trest. Nie kazdy, kto je na totalnom dne, este k tomu uvezneny vo svojom vlastnom tele, neschopny vyslovit co i len slovko, dat najavo emocie, odpovedat alebo sa pytat na otazky je vsak natolko slaby, aby boj sam so sebou aj prehral. Jean-Do svoj psychicky boj vyhral a dokazal bojovat a prekonavat sam seba. Po technickej stranke asi nie je co vytknut. Uvod zobrazeny ocami postihnuteho je velmi zaujimavy a dokaze cloveka preniest aspon ciastocne do situacie nevladneho cloveka a jeho "zivota" a velmi prijemne je aj herecke osadenstvo, obzvlast jemnejsieho pokolenia. Urcite necakajte depresivnu bombu do tvare ako v pripade korejskeho My left foot ked po skonceni neodchadzate zdrdteni, ale jemne povzbudeni, ze aj v najhorsom sa da 'zit' a nieco dokazat - aspon ja som neostal a preto len za velmi velmi silne 3(18.2.2008)
-
TereziaCSR
Už dlouho jsem neviděla snímek, který by mě tak oslovil a oslnil. Když jsem si dělala závěrečné resume, zjistila jsem, že se mu nedá nic vytknout. Je prostě skvělý. Julian Schnabel odvedl výbornou práci, film je od prvního okamžiku zajímavý a zajímavost stále graduje. Na konci filmu jsem se dokonce přistihla u toho, jak si říkám, ať to ještě nekonči. I když je film velmi smutný (pro mě byly nejsilnější scény s Jean-Dovím otcem), přesto je v něm naděje a obrovská síla lidské vůle.(31.5.2008)
-
Inferno
to je tak neuvěřitelně silnej film, že jsem chvílema zapomínal dejchat... fakt nejsem schopen to vyjádřit slovy...(12.8.2009)
-
JohnPyro
citlivá práce, ale přecijenom jsem očekával víc pohledů do minulosti a víc scén á la Skafandr ve vodě a monology k nim, i tak ale velmi pozoruhodná a kvalitní podívaná, to se musí nechat.(28.9.2010)
