Režie:
Jiří StrachScénář:
Ivo PelantKamera:
Petr PolákHudba:
Zbyněk MatějůHrají:
Jiřina Bohdalová, Jiřina Jirásková, Josef Somr, Jiří Dvořák, Oldřich Vlach, Lucie Benešová, Jiří Štěpnička, Zuzana Slavíková, Bára Munzarová (více)Obsahy(1)
Byl osudný srpen a ničivá povodeň zpustošila Čechy. Paní Gabriela žila sama v prostorném bytě nedaleko Prahy. Možná chtěla jenom pomoct, možná chtěla i něco víc: tak či onak zatelefonovala do zpravodajství, že nabízí ubytování starší postižené ženě. Druhý den přicestovala paní Věra jenom s taškou osobních věcí, které stačila zachránit z vytopeného karlínského bytu. Jenže i tahle žena možná hledala něco jiného než střechu nad hlavou. Ono vůbec všechno bylo trochu jinak, jak postupně vyšlo najevo. V každém případě však tahle situace nabídla oběma ženám šanci vyřešit své životy, které už se chýlily ke sklonku... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (75)
V pár pohľadoch je film veľmi skromný. Sú nimi napríklad rozpočet, počet postáv a stopáž. To však nie sú rozhodujúce stránky filmu a ten je priam bohatý v tých hlavných. Určite medzi ne môžeme zaradiť herecký koncert obidvoch Jiřín, rozvitie ich charakterov a celkom slušný scenár. Najmä kvôli priebehu filmu počas jeho sledovania som čakal na konci väčší príval citov, no tých som sa nedočkal. Záver bol pomerne chladný, no ešte musím pochváliť úvodné zvládnutie priebehu „katastrofy“. 65%. ()
Strojená a vznešená paní "výtvarníková", která myje podlahy na nádraží a živelná "baba" z Karlína, milující lidi. Jedna se záznamníkem, druhá úplně sama. Příběh mi trochu připomínal "Utopím si ho sám". Velice rád jsem viděl společně alespoň dvojici ze Světáků a připomněl si, o jak mnoho více jsem měl raději Jiřinu Jiráskovou, byť druhou Jiřinu také uznávám. Jak mě film zaujal, tak konec mě rozebral. Takovému příběhu já říkám lidský. ()
Dvojí vyvrcholení (odhalení podvodu / dědictví a následné výčitky) je pro tento televizní film typické - najdeme v něm totiž jak vyloženě nosná a podnětná místa, tak - a to nezřídka - klišovité scény, které vycházejí z hubačovsky jímavého příběhu dvou stárnoucích, opuštěných žen. Nerozehrána zůstává nesourodost obou hrdinek (scénář se omezuje na zálibu té jednodušší v letácích ze supermarketů a té druhé v kultuře na ČT2), Jiřina Bohdalová navíc není ničím více neľ "naší Jiřinou" z receptáře Jak na to?. Rozsah, který byl tomuto televiznímu filmu dán, by vyžadoval méně tematických odboček a méně doslovnosti. Každá z obětí (přírodní) katastrofy má svůj příběh, mnohé z nich jsou neméně dramatické než ten, který napsal Ivo Pelant. Život však nepíše takto vykonstruované scénáře. ()
Velmi působivý film o lidské potřebě nebýt sám. Jeden z těch filmů, kdy po jeho skončení člověka mrazí v zádech a dělá inventuru svědomí. Jinak dle mého názoru perfektně obsazen – dvojicí Jirásková-Bohdalová nikdy nepohrdnu. Jedinou výtku mám k chybě ve filmu, kdy se ve filmu tvrdí, že ulice Pernerova nebyla vyplavena. Vím zcela jistě, že byla a pořádně, což mi trochu kazí celkový dojem z filmu. ()
Další příjemné překvapení od ČT a Strachova týmu. Asi nemá cenu psát, že kvalita je obsazením dam Jiráskové a Bohdalové zaručena. Příběh je o nejhorší přírodní katastrofě všech dob - stáří, s jeho osamělostí, zdravotními problémy, odcizenými dětmi, finanční nejistotě, už jen samotná linie přátelství dvou osamělých a odboje proti depresi důchodového věku by vystačila na příjemný film, ale život je svině a tvůrci na to díkybohu nezapomněli. ()
Galerie (12)
Photo © Česká televize / Pavla Černá
Zajímavosti (2)
- Režisér Jiří Strach uvedl, že kdyby jedna ze dvou hlavních protagonistek, tedy Jiřina Bohdalová a Jiřina Jirásková, nemohla, netočil by. (SONY_)
- Jiřina Bohdalová (Věra) chtěla ze začátku natáčení po každém záběru vidět, kterou z natočených scén režisér Jiří Strach použije. Když ji ukázal, které záběry se chystá do filmu použít, uklidnila se a přestala ho kontrolovat. (sator)
Reklama