poster

Devátý den

  • Německo

    Neunte Tag, Der

  • SK název

    Deviaty deň

  • EN název

    Ninth Day, The

Drama / Válečný

Německo / Lucembursko / Česko, 2004, 98 min

Externí recenze (6)

  • CinemaMagazine.cz (Michal Šobr) ****

    "Po Pádu Třetí říše a Napole je tu další německá reflexe na období nacismu. Tentokrát z tvůrčí dílny oscarového Volkera Schlöndorffa, který natočil Devátý den jako klasické drama člověka, jenž stojí osamoceně proti hrůze lágru a rozhodnutí o svém životě. A nikdo, ani jeho Bůh, biskup a nejbližší z…" (více)

  • Filmkabi.net (Jan Hlubek) ***

    "Skoro se mi chce napsat, že Devátý den by byl daleko zajímavější (a přínosnější) coby literatura faktu než jako dramaticky vyprávěná podívaná. Takhle se totiž pořád vtírá otázka: kolikrát už jsem něco podobného někde viděl? Namísto daleko důležitější: Jak bylo něco takového možné? Tím…" (více)

  • Filmpub.cz (Kateřina Svatoňová) ****

    "Poslední film německého klasika je nejen obdivuhodnou hloubkovou sondou do duše jedince, ale nově zobrazuje válečnou situaci a její další aspekt, dokumentuje úlohu církve v dané době. A to vše ve stejně uzavřeném prostoru v jakém se odehrává děj filmu a se stejnou koncentrací, s kterým řeší hlavní…" (více)

  • Filmweb.cz (Matej Šišolák) ***

    "Herecké výkony jsou rozporuplné, já obecně polohu „pochybnostmi zmítaného kněze“, kterou zvolil Ulrich Matthes příliš nemusím. I když, je možné, že takto napsaná role se ani jiným způsobem ztvárnit nedá. Druhý z protagonistů, Untersturmführer Gebhardt v podání Augusta Diehla, zase připomene Ralpha…" (více)

  • Tiscali.cz (Milan Líčka)

    "Pro rozporný náhled sekularizované společnosti na církev je příznačné, že se v Německu ozvaly ideové výhrady k filmu. Týkaly se toho, že Jean Bernard byl mj. konzultantem papežské komise pro film, že v jeho knize jsou události oněch devíti dnů zachyceny jen obrysově, že vznik filmu byl iniciován…" (více)

  • 4men.cz (Vojtěch Rynda)

    "Devátý den svou trojí jednotou a malým počtem postav připomíná divadelní hru. K témuž dojmu svádí místy vypjaté, teatrální herectví. Pokud však divák na zvolenou poetiku přistoupí, skrz ústřední dilema se ze sevřeného půdorysu povznese do výšin základních etických kategorií. Kromě rámujících…" (více)