Afrika
Režie:
Ladislav SmoljakHudba:
Pavel VondruškaHrají:
Zdeněk Svěrák, Petr Brukner, Jaroslav Weigel, Genadij Rumlena, Jan Kašpar, Marek Šimon, Robert Bárta, Michal WeigelObsahy(1)
V pořadí objevů čtrnáctá Cimrmanova hra nás zavede do nitra kontinentu téměř nedotčeného civilizací. Čeští cestovatelé se tu setkají s podivným kmenem lidojedů a málem skončí na jejich jídelním lístku. Příslušníci tohoto kmene jsou zvláštní ve dvou směrech: svým vzhledem a svou neobyčejnou učenlivostí. Tyto vlastnosti umožnily Cimrmanovi vyřešit jazykové a inscenační problémy s elegancí, jakou mu ostatní světoví dramatikové mohou jen závidět. Kdyby takové téma zpracoval dejme tomu G. B. Shaw, strávili by diváci v hledišti 5 až 7 hodin. Cimrman tu vystačil (nepočítáme-li úvodní vědecký seminář) s pouhou hodinou. Poprvé v historii Divadla Járy Cimrmana vystupuje na jevišti i živé zvíře. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (217)
Rozhodně nejslabší hra DJC co jsem viděl. Příspěvky v úvodním semináři obsahují výrazně méně vtipu než obvykle (snad s výjimkou přednášky doktora Svěráka, jeho práce je tradičně na úrovni:)). Samotné hře bych vytknul především lidožravce... Přesto všechno je to solidní zábava - u mě za slabší tři hvězdičky. ()
Naprosto nejslabsi Cimrman, ktereho jsem mel tu "cest" videt. Nedostatek napadu a celkovy upadek je znat uz delsi dobu, ale tady je to do oci bijici. Trapna, groteskni, primitivni a lacina zabava plna pitvoreni, poskakovani, infantilnich radoby hlasek. Kam se proboha podel suchy inteligentni humor tohoto divadla? ()
Dialog o jmelí zná snad každý, ale teprve v Africe je oficiálně osvětlen. Dědové měli asi strach, že už se moc opakují a tak zbytečně zabředávají do moderních témat typu internet. A je to skutečná škoda, protože jeden z aspektů, který DJC, dle mě, dělá unikátním, je téma národnostní, připomíná Čechům, na co v historii máme být hrdí, dnes to skončilo u fotbalu a ledního hokeje a takový jsem z téhle hry měl tak trochu dojem. Hra 'Afrika' má lacinější humor a celkově je nevýrazná a slabá. Když jsem ji poprvé viděl, zpátky o zhruba dva a půl roku, choval jsem tehdy DJC v největší úctě a tak jsem jim sežral cokoliv. Ale, očividně, nové tisíciletí už pro cimrmanovce nebylo tak plodné, nebylo to to pravé ořechové. Jedna hvězda jde dolů. ____ (2002) 65% ()
Pro mě znatelně nejslabší kousek. Úvodní seminář je sice v podobném duchu jako u těch lepších her, ovšem v Africe velice abstinuje klasický cimrmanovský humor a je zde použit spíše ten povrchní, který se tolik nedostane pod kůži a jen málokdy se směju nahlas. Příběh byl taky dost slabý. Jednoaktovky mám prostě radši. ()
V této hře, ale již v semináři se objevuje trochu vyprázdnění studnice nápadů autorů. Obojí je milé a vtipné, seminář má několik nezapomenutelných momentů (ačkoli, jména indiánských herců jsem zapomněl skoro okamžitě :-) a hře chybí spád a grády, i (ne)herci působí někdy ve svých rolích rozpačitě. Autoři si stále umí pěkně pohrát s češtinou, ale...Jak mám Cimrmany rád, toto už přece jen není ten starý dobrý Cimrman. ()
Galerie (7)
Zajímavosti (9)
- Úryvky ze hry jsou použity v dokumentu o Zdeňkovi Svěrákovi Tatínek (2004). (mnaucz)
- Nejedá se o první hru z repertoáru DJC, kde z úst Jaroslava Weigela zazní slavná otázka ohledně příbuzenstva pánů Žáby a Pulce. (MatyM)
- Jméno Emil Žába je odvozeno od cestovatele Emila Holuba. (mnaucz)
Reklama