Afrika aneb Češi mezi lidožravci

Když jsem viděl zatím poslední Cimrmanův opus, byl jsem poněkud zklamán. Přišlo mi, že autoři se již umělecky vyčerpali, vtipy se opakují a inteligentní humor se někam tiše vytratil. Po několika dalších zhlédnutích Afriky jsem změnil názor. Hra asi nepatří úplně k tomu nejlepšímu z dílny dua Smoljak&Svěrák, nicméně je stále velice dobrá, minimálně nadprůměrná. Navíc je zde spousta vtipů, kterých si napoprvé nevšimnete. Jako výborný nápad mi přišel univerzální text Jmelí a upřímně se divím, že ho nepraktikují i jiná divadla. Mimochodem, v téhle hře herecky září jinak většinou nenápadný G. A. Rumlena. (17.12.2005)

Buďme rádi za to, že Cimrman byl a že je stále kde objevovat jeho nové hry ("Hrom sáhl do police" a "jako blesk z čistého nebe stál u dvěří Hrom"). Skvělá přednáška o počátcích internetu srovnatelná snad jen s vynálezem Cimrmanova disku (zkratka CD je jasná - "Cimrmanův disk", problémy dělá zkratka ROM). Cimrmanův informační telefonní stan napadly viry. Měnší problémy měly s koktavým profesorem Weberem, který se do telefonu vždy hlásil "WéWéWéWeber". Rekonstruovaný vtip ze Švestky ("Vy jste Pulec? Já jsem znal doktora Žábu, nejste vy jeho syn?"). Takže ačkoli vtipy na senilitu a problémy s pamětí se množí (např. univerzální text Jmelí), pořád zůstává dost prostoru pro hrátky s češtinou (Svěrák) i s historií (Smoljak). Takže i když se jedná už o několikrát převařenou kávu, buďme za toto národní bohatství vděčni, protože přijde čas, kdy již nové hry Cimrmana nikdo objevovat nebude... (27.12.2005)

Jako zanícený cimrmanolog, schopný hodiny a hodiny vyprávět repliky ze všech her krom Českého nebe, se kterým jsem ještě žel neměl tu čest, snad ani nemohu jinak. Mohl bych pár her vyzdvihnout, avšak žádnou bych nedokázal označit za slabší či méně oblíbenou. Stejně ode mne každá dostane "kilo", tak co... 100% (09.06.2010)

V přednáškách tentokrát zavítáme jak do Afriky (práce se zvířaty na železniční stanici), tak do předzvěstí informační doby (šapitó), nejlepší je ale Opeřený had (Tančila jako blázen až do bílého rána). Samotná hra je fajn, asi ne zcela nejlepší ze všech her, ale bod navíc dostává za jmelí. Co jmelí, ale jmelí.....a malý bonus za Josefa Václava Sládka! Já jsem se tedy bavil. (31.07.2020)

Další z těch děl, které má silné a velmi vtipné chvilky, ale celkově je slabší. Dozvídáme se o Járovi Cimrmanovi a jeho výpravách do Afriky, kde také jeden rok pracoval jako přednosta stanice, dovídáme se o jeho obdivu k Josefu Václavu Sládkovi, kterému pomohl se závěrem jeho nejznámější básně. A vsuvka jmelí, kterou herci používají, když zapomenou text a nápověda usne hlubokým spánkem. Něco jiného je, když se zapomene i na slova o jmelí. Hra samotná se věnuje české výpravě do Afiky, mezi domorodce, lidožravce, navíc albíny. Výpravu vede Dr. Emil Žába (dobrý Zdeněk Svěrák), v doprovodu duchovního Cyrila Metroděje (dobrý Petr Brukner), mecenáše, který utíká před rodinou, barona Ludwiga von Úvaly u Prahy (Jaroslav Weigel) a strojník vzducholodě Bohuslav Puchmajer (Genadij Rumlena). Náčelníkem lidožravců je Líná Huba (dobrý Jan kašpar), který má vždy za zadkem Uku (Marek Šimon) a Leleho (Robert Bárta) a vyznačují se neobyčejně velkou dávkou úskočnosti proti členům výpravy. A zase kousavý humor a příjemná zábava, i když už ne tak jako předešlé kousky. Inscence je z roku 2004. (04.11.2010)