Reklama

Reklama

Afrika aneb Češi mezi lidožravci

(divadelní záznam)
  • Česko Afrika

Obsahy(1)

V pořadí objevů čtrnáctá Cimrmanova hra nás zavede do nitra kontinentu téměř nedotčeného civilizací. Čeští cestovatelé se tu setkají s podivným kmenem lidojedů a málem skončí na jejich jídelním lístku. Příslušníci tohoto kmene jsou zvláštní ve dvou směrech: svým vzhledem a svou neobyčejnou učenlivostí. Tyto vlastnosti umožnily Cimrmanovi vyřešit jazykové a inscenační problémy s elegancí, jakou mu ostatní světoví dramatikové mohou jen závidět. Kdyby takové téma zpracoval dejme tomu G. B. Shaw, strávili by diváci v hledišti 5 až 7 hodin. Cimrman tu vystačil (nepočítáme-li úvodní vědecký seminář) s pouhou hodinou. Poprvé v historii Divadla Járy Cimrmana vystupuje na jevišti i živé zvíře. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (217)

Zagros 

všechny recenze uživatele

Afrika, aneb Češi mezi lidožravci je další z mých oblíbených cimrmanovských her. První polovina patří k absolutnímu vrcholu. Po přistání v Africe už je to maličko slabší, ale opravdu jen maličko. Pořád patří k těm, které si můžu pustit prakticky kdykoli a kdekoli a vždy mi zvedne náladu. Zejména postavy menšího šlechtice barona Ludwiga von Úvaly a bratra otce Cyrila Metoděje jsou skvělé. Jak ty nejlepší hry i tahle obsahuje spoustu hlášek, které mě hned napadají a mohl bych je tady vypisovat. To mně ale přijde zbytečné, raději se sami mrkněte. ()

Zik2 

všechny recenze uživatele

Tentokrát budu asi za suchoprda. Čtrnáctá a posléze patnáctá hra byly bohužel velký úpadek. Pár dobrých vtipů (sestřelený sup - aktovka, žraní žab atp.) bohužel zastínilo spousta vtipů poněkud nevtipných a také hodně dost do očí bijících výpůjček z jiných her (jmelí dost připomínalo zvědavého invalidu Frantu Karáska, stejně tak jsme už ve Vyšetřování ztráty třídní knihy viděli nerudného technika; celý námět Čechů putujících do cizích krajin už tu byl v nesrovnatelně lepším Cimrmanovi v říši hudby). Mám takový pocit, že se po revoluci cimrmani snažili až příliš horlivě příbližit „průměrnému českému divákovi“, a možná že průměrného českého diváka trochu podcenili, i když reakce publika byla jako vždy kladná. Řekl bych, že Svěrák tomu dává 50 % zábavy, ale dokonce ani to tentokrát bohužel nestačí. ()

Reklama

P. J. D. 

všechny recenze uživatele

Kdo by neznal Divadlo Járy Cimrmana, skoro jako kdyby neznal u nás divadlo žádné. Tohle už stará česká klasika, kterou musí mít snad každý rád. Tvůrci Svěrák a Smoljak si tu střílí prakticky ze všeho inteligentním způsobem a vtáhnou tak diváka do děje dříve, než by stačil mrknout. Ač se jednotlivé díly liší kvalitou, vždycky je dobrá podívaná, co stojí za to. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Další z těch děl, které má silné a velmi vtipné chvilky, ale celkově je slabší. Dozvídáme se o Járovi Cimrmanovi a jeho výpravách do Afriky, kde také jeden rok pracoval jako přednosta stanice, dovídáme se o jeho obdivu k Josefu Václavu Sládkovi, kterému pomohl se závěrem jeho nejznámější básně. A vsuvka jmelí, kterou herci používají, když zapomenou text a nápověda usne hlubokým spánkem. Něco jiného je, když se zapomene i na slova o jmelí. Hra samotná se věnuje české výpravě do Afiky, mezi domorodce, lidožravce, navíc albíny. Výpravu vede Dr. Emil Žába (dobrý Zdeněk Svěrák), v doprovodu duchovního Cyrila Metroděje (dobrý Petr Brukner), mecenáše, který utíká před rodinou, barona Ludwiga von Úvaly u Prahy (Jaroslav Weigel) a strojník vzducholodě Bohuslav Puchmajer (Genadij Rumlena). Náčelníkem lidožravců je Líná Huba (dobrý Jan kašpar), který má vždy za zadkem Uku (Marek Šimon) a Leleho (Robert Bárta) a vyznačují se neobyčejně velkou dávkou úskočnosti proti členům výpravy. A zase kousavý humor a příjemná zábava, i když už ne tak jako předešlé kousky. Inscence je z roku 2004. ()

mcleod 

všechny recenze uživatele

Hru uvádí velice dobrý seminář o exotickém tématu Cimrmanovy výpravy do Afriky a jeho vztahu k Vojtovi Náprstkovi (rozený Adalbert Fingerhut) a Josefu Václavu Sládkovi. Následuje výborný začátek hry se seznamováním publika o základních parametrech výpravy vzducholodí do neprobádaných končin Afriky. Válců máme dost, čili kdyby jeden kiksnul, tak to prakticky nepoznáme, protože to klidně poběží na jedenáct válců. Tak můžou samozřejmě kiksnout dva, to by to běželo na deset válců. Můžou kiksnout tři, no a můžou kiksnout i čtyři. - A tak dále Bohoušku. - Ovšem upozorňuju, že kdyby jich kikslo jedenáct, tak to ať se na mě nikdo nezlobí, to ten jeden válec prostě neutáhne. - No samozřejmě, to nikdo přece... - No, to po mě nikdo nemůže chtít, abych já s tou vzducholodí letěl na jeden válec! - To po tobě Bohoušku... - To jsme si nedomluvili! - Ale Bohoušku, to po tobě přece nikdo nechce... - To si ten krám řiďte sami, víte! - Bohoušku, přece nepoletíme na jeden válec. - No, to bych prosil, protože ten jeden válec bude mít co dělat jenom s tím, aby pohyboval těma jedenácti mrtvejma válcema. - Mohlo by se v krajním případě stát, že by kikslo všech 12 válců? - Tohle já nemám zapotřebí! Následuje také výborná pasáž hry z letu vzducholodí. Jak je krásné mít svoji rodinu... - Viďte. - ...takhle hluboko pod sebou. Ale po přistání v Africe začíná být hra poněkud slabší, s velmi jednoduchými vtipy a skoro bych až řekl primitivní jako vystupující africký kmen. Přesto, celkově vzato mi přijde, že oproti Švestce se kvalita trochu zlepšila. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (9)

  • Turecký zpěv, který můžeme slyšet při cestě do Afriky, nazpíval Petr Brukner. (mnaucz)
  • Hlas muže, který se během úvodního semináře ptá, zda je možné, aby se porouchalo všech dvanáct válců vzducholodi, patří režiséru Smoljakovi. (MatyM)
  • Jedná se o první hru z repertoáru DJC, kde z úst Bořivoje Pence zazní slavná otázka ohledně příbuzenstva pánů Žáby a Pulce. Druhá hra, kde zazní tato slavná otázka, je Afrika (2004). (TomasSlach)

Reklama

Reklama