Režie:
Ladislav SmoljakHudba:
Pavel VondruškaHrají:
Zdeněk Svěrák, Petr Brukner, Jaroslav Weigel, Genadij Rumlena, Jan Kašpar, Marek Šimon, Robert Bárta, Michal WeigelObsahy(1)
V pořadí objevů čtrnáctá Cimrmanova hra nás zavede do nitra kontinentu téměř nedotčeného civilizací. Čeští cestovatelé se tu setkají s podivným kmenem lidojedů a málem skončí na jejich jídelním lístku. Příslušníci tohoto kmene jsou zvláštní ve dvou směrech: svým vzhledem a svou neobyčejnou učenlivostí. Tyto vlastnosti umožnily Cimrmanovi vyřešit jazykové a inscenační problémy s elegancí, jakou mu ostatní světoví dramatikové mohou jen závidět. Kdyby takové téma zpracoval dejme tomu G. B. Shaw, strávili by diváci v hledišti 5 až 7 hodin. Cimrman tu vystačil (nepočítáme-li úvodní vědecký seminář) s pouhou hodinou. Poprvé v historii Divadla Járy Cimrmana vystupuje na jevišti i živé zvíře. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (217)
Tentokrát budu asi za suchoprda. Čtrnáctá a posléze patnáctá hra byly bohužel velký úpadek. Pár dobrých vtipů (sestřelený sup - aktovka, žraní žab atp.) bohužel zastínilo spousta vtipů poněkud nevtipných a také hodně dost do očí bijících výpůjček z jiných her (jmelí dost připomínalo zvědavého invalidu Frantu Karáska, stejně tak jsme už ve Vyšetřování ztráty třídní knihy viděli nerudného technika; celý námět Čechů putujících do cizích krajin už tu byl v nesrovnatelně lepším Cimrmanovi v říši hudby). Mám takový pocit, že se po revoluci cimrmani snažili až příliš horlivě příbližit „průměrnému českému divákovi“, a možná že průměrného českého diváka trochu podcenili, i když reakce publika byla jako vždy kladná. Řekl bych, že Svěrák tomu dává 50 % zábavy, ale dokonce ani to tentokrát bohužel nestačí. ()
Cestovatelé, co se vydají do Afriky, tak musí být připraveni na velký rasismus. Černí tam bílé nechtějí. A přece další a další cestovatelé i z Česka míří do Afriky. Afrika je ale širokánský pojem. Každá země má svou kulturu, své dějiny, a to jaksi tahle hra nebere na vědomí. Slabší hra, škoda, původně jsem si myslel, že dám aspoň čtyři hvězdičky, ale není to možné. ()
„Jak k nálezu došlo... Při velkých záplavách v roce 1997 byl zatopen i archiv ochotnického divadla v Železném Brodě. Při jeho sušení a třídění, místní učitel dějepisu Václav Kadavý, jednoho dne – ke svému velkému překvapení – objevil Afriku.“ Potom scénka na tému „házej!“. To by probudilo i vola! A pak sáhl Hrom do police... Tiež sa dozviete, že JC bol priekopníkom internetu (ako vznikla www, počítačová myš a prvý dôkaz zavírenia a dôkaz použitia – či skôr požitia zavináča). Český národ je prosíravý. (a nielen český)! Hádanka: „Co to je?“ Tásemnice se rozhlíží, jestli venku neprší.“ ()
Určitě skvělá zábava, chytré vtipy, neuvěřitelné obsazení, ale mě některá místa přišla trochu nudná. Taková zbytečně nenaplněná. Ale přednášky mě bavili fakt hodně, a některé vtipy byli prostě perfektní. Na plný počet to ode mě není, ale za čestné čtyři určitě. Bavila jsem se, a navíc se tím člověk i pár věcí naučí. Pěkné. No pěkné! Ale co teprve jmelí.... ()
Naprosto nejslabsi Cimrman, ktereho jsem mel tu "cest" videt. Nedostatek napadu a celkovy upadek je znat uz delsi dobu, ale tady je to do oci bijici. Trapna, groteskni, primitivni a lacina zabava plna pitvoreni, poskakovani, infantilnich radoby hlasek. Kam se proboha podel suchy inteligentni humor tohoto divadla? ()
Galerie (7)
Photo © Divadlo Járy Cimrmana
Zajímavosti (9)
- Autoři si psaní opakovaně říkali: „Vždyť je to Severní pól, jenom je to v teplých krajích.“ (mnaucz)
- Turecký zpěv, který můžeme slyšet při cestě do Afriky, nazpíval Petr Brukner. (mnaucz)
- Jedná se o první hru z repertoáru DJC, kde z úst Bořivoje Pence zazní slavná otázka ohledně příbuzenstva pánů Žáby a Pulce. Druhá hra, kde zazní tato slavná otázka, je Afrika (2004). (TomasSlach)
Reklama