Reklama

Reklama

Ať žije smrt!

  • Francie Viva la muerte (více)
Trailer

Obsahy(1)

Viva la muerte! (Nech žije smrť!) bolo obľúbené heslo nacionalistického generála Milána Astraya na začiatku španielskej vojny a stal sa z neho i pozdrav španielskych fašistov.
Prevzal ho aj filmový rebel Fernando Arrabal, keď natočil adaptáciu svojho románu Baal Babilonia. Sugestívna snímka spája reálne príbehy z autorovho detstva v období španielskej občianskej vojny s krutými surrealistickými predstavami, sadistickým humorom a sexualitou takým spôsobom, že šokuje aj veľmi otupených divákov. (SALTON)

(více)

Recenze (18)

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

„Bože, tys mi je dal a tys mi je vzal (kulky). Požehnáno budiž Tvé jméno!" Fašismus, anarchie, terorismus a rudí v jednom kotlíku přetékajícím do ohnivých plamenů duhy. Incestní vztah syna a matky, vzpomínka na otce-zrádce, který byl sám zrazen - udán. Surrealistické postupy, symboly, alegorie, paralela, asociace. Naturalistické stětí býka, kastrace, bičování, operace. Kněz světící zbraně, kněz za své činy platící. Pestrá mozaika směřuje k pochopení, proč smrt je dobrá. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Arrabalův vztah ke kléru je velice vyhraněný, takže ty nejmorbidnější scény jsou spojeny právě s katolickou vírou. Dle ohlasů na tento film jsem očekávala málem pornografii určenou zhýralým sadistům. To se nekonalo, dostala jsem fantaskní mozaiku života jednoho chlapce, který by určitě raději své dětství prožil v jiné době. /// Viděno v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Na základě vybraných ohlasů jsem se filmu hodně obával a těžko říct, zda zbytečně... Hned úvodní titulková sekvence se sérií vyšrafovaných děsivých kreseb a chytlavou „dětskou“ písničkou mě silně navnadila a vlastně i trochu připravila na znepokojivou kombinaci dětského vidění světa a dění plné brutality během občanské války. Válka očima dítěte se během let stala ve filmu docela obehraným tématem, takže mě i potěšilo, že Arrabalův snímek se z této případné kategorie hodně vymyká. Mimo sbírku jasně reálných scén jako z obyčejného dne a života ve své době a lokaci + mimo sérii čistě surreálních scén odlíšených netradičními filtry tu pořád zbývá hodně výjevů, u nichž zůstává již na divákovi, zda v nich bude vnímat pořád realitu nebo již surrealistické sny, přeludy a noční můry, které se do podvědomí malého kluka dostávají jako následek reálné válečné brutality... v tom vnímání hodně záleží, co jsme si jako realitu vůbec ještě schopni připustit a já tenhle aspekt vnímal jako výhodu. Z mnoha těch výjevů šla na mě obrovská tíseň a pocit čehosi nepříjemného až zoufale děsivého, od čeho bych nejraději unikl. Obzvlášť pozoruhodně tento pocit vynikl v kontrastném doprovodu takových scén, kde se parta kluků na ulici hraje – oproti všem těm válkám a jatkám vlastně nevinnou, jen trošku bizarnější hru v kruhu. Jako hodně svérázná umělecká podoba dětství zasaženého krutou válkou mi připadalo Ať žije smrt! (i s tímto ironicky zvráceným názvem) v mnoha aspektech dokonalé, funguje tu i zajímavě podaná symbolika – nejvíc mě asi zaujalo to dětské letadlo, které má tvar kříže a zároveň navzdory zdánlivé svobodě s možností odlétnout symbolizuje ještě skrze bílá mřížka i vězení. Hodně silné jsou scény kluka s matkou, která jednou (v realitě) slouží malému klukovi jako opora, ale jindy (zřejmě v noční můře způsobené válkou) připoutává synovi mučící náramek kolem nohou. Na druhou stranu, některé přehnaně nechutné, úchylné (např. s ještěrkou a netopýrem) a ke konci i krví dosyta přeplněné scény byly pro mě za hranou natolik, že jsem je v rámci celku (pořád s dostatkem efektních bizarností a brutalit) nepovažoval za nevyhnutné pro finální sdělení. Právě kvůli nim nakonec 4. hvězdičku neuděluji. [70%] ()

raroh 

všechny recenze uživatele

Buňuel hadr, ale základ stejný, Španělsko je brutální, eroticky snící, i když potlačovaně, katolické a zároveň anarchistické. ()

eraserhead666 

všechny recenze uživatele

Tak jsem si řekl, že si na chvíli odpočinu od všeho toho hororového násilí, brutalit, krve a černého humoru a šáhnul po tomhle - hodně rychle mi došlo, že to nebyla (ve smyslu odpočinku) moc povedená volba. Naprosto morbidně surrealistický pohled na život ve Frankistickém Španělsku, kde katolické fanatičky udávají vlastní manžely (se škodlivým pokrokovým myšlením), děti mají erotické představy o svých matkách, tety se nechávají bičovat svými synovci, do kostela se chodí kolem popraviště, kde zrovna odstřelují rudé a mladičký Fando zmlátí svojí kamarádku, protože jeho tetě bití přece dělá dobře. Snové sekvence Fandových představ jsou úchvatně úchylné, úvodní titulky vynikající. Katolíkům (a křesťanům obecně), vegetariánům a veganům se ten film asi moc líbit nebude :-) ()

Dionysos 

všechny recenze uživatele

Když již úvodní titulky připomínají obraz od Hieronyma Bosche, je nutno se připravit na obojí - fantazii i brutalitu, v jediné směsi. Osobní, symbolická, surreálná výpověď o vlastním dětství se tak mísí s naturalismem atakujícím naše nejvlastnější smysly (a ne žádné efemérní estetické schopnosti), s realismem v popisu fašistických zvěrstev. Příběh chlapce jako příběh Španělska rozporcované mezi obdivem k otci a láskou k matce, kde mezi sebou neustále bojují provinilost a chtíč, život a smrt - a opět (aniž by jedna strana opravdu zvítězila) dohromady v jediné směsi. Proto jsou všechny Arrabalovy filmové obrazy předeterminovány zároveň touhou i smrtí, a dojemnost i děsivost této nutnosti vyvstává na povrch v osobě matky, kterou je náš hrdina nucen milovat i přes její vinu - vskutku těžká dilemata si před sebe Španělsko onou děsivou občanskou válkou postavilo. ()

Padme_Anakin 

všechny recenze uživatele

Pocitově nepříjemná záležitost a mýma očima nepotřebný film, tolik násilí, krutosti a krve jsem už dlouho neviděla a doufám, že hned tak neuvidím.. Nechala jsem se nalákat na dětství malého kluka, bohužel jsem dostala nevídanou šílenost, až mě v jednu chvíli napadlo, jestli je človíček, který má tohle v hlavě, duševně v pořádku.. ()

seeker23 

všechny recenze uživatele

Surrealistická adaptace Arrabalova vlastního románu je působivá v jednotlivých scénách, narozdíl od jodorowského filmů trochu postrádá děj. Docela dobře se na ní ukazují určité limity surealismu jako metody tvorby. Přesto svou až Rabelaisovskou směsicí tabuizovaného, nahlíženého až s jistou rozverností dokáže zapůsobit právě tím, že současně vyvolává naprosto protichůdné emoce. Nechutné a drsné je estetizováno buď použitím barevných filtrů nebo je chyhtlavými optimistickými popěvky uvázeno do neobvyklých kontextů. ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Občanská válka, španělská nebo nějaká pozdější - je to jedno, protože od té doby trvají nepřetržitě, přkrývají se a jedna se učí "zvěrstva" od druhé. Arabalův film s Toporovými obrázky pro její zobrazení využívá - na pozadí života jedné,a le poměrně specifické, rodiny - surrealistickou poetiku, která v tak vyhraněné podobě má sotva obdobu někde jinde: matka zdavačka (egosticky ospravedlňující svůj čin), nezvěstný otec (možná umučen, možná u partyzánů) a syn (jak se jen v tom všem má vyznat?). A potom především: sny, vize, představy, symboly atd., se kterými surreaismus uměl vždycky dobře zacházet. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Vyborny spanielsky film od rezisera Fernando Arrabala. Realne pribeh reziserovho detstva sa spajaju s drsnymi surrealistickymi scenami a casto sa zobrazuje sexualita. Schechita byka na konci potom bol uz cirociry masaker - no ale ja zabijanie nemam rad, a to tak, ze velmi! Celkovo vsak filmarsky na urovni a ma to aj dobru stopaz - len 90 minut. 75 % ()

Pafl 

všechny recenze uživatele

Arrabala jsem se bál. Když jsem viděl Poběžím jako splašený kůň, říkal jsem si, jak se mohl génius Jodorowsky zaplést v jedné partě s takovým emanem ! Po shlédnutí tohohle kousku je aspoň částečně odpuštěno - Arrabal se tentokrát drží svého surrealistického kopyta, nesnaží se o módní společenskou kritiku, ale místo toho chutě tepe do náboženského pokrytectví. Je to legrace a stojí to za to už jenom kvůli té spoustě záběrů, které by v dnešním politicky korektním mainstreamovém filmu neměly šanci projít. ()

Arnyfe 

všechny recenze uživatele

Epická dějová rovina vyčnívající z patosu Fernanda Arrabala znázorňuje nostalgický pohled na jeho dětství, politickou satiru a fantazmagorie, jenž zachycují období občanské války ve Španělsku. „Není složité se ponořit do hloubi duše dítěte, ale stát se jim.“ ()

pepino 

všechny recenze uživatele

FIlm který bych bez nejmenších výčitek přirovnal k legendárním "uchylným" filmům Alejandra Jodorowskeho. A dokonce po sránce námětu a dosahu by Jodorowskeho předčil. Ale je to velice těsně. Takovéto filmu jsou prostě unikát každý za sebe. Mimochodem pá lidí tu zmínilo úvodní titulkovou sekvenci. Jen potvrdím že je dost chytlavá a hlavně dost vyjímečná. To musíte vidět. Když už ne celý film tak aspoň ty titulky. Ale nevidět celý film by bylo škoda. Veliká škoda. I když některé záběry nejsou pro slabé žaludky. Film je vyprávěn jakoby "felliniovsky" spojenou mozaikou vzpomínek a představ které se míchají s přítomností a tajemnými halucinacemi. Vyjímečné dílo francouzské kinematografie. ()

annie 

všechny recenze uživatele

Barvité podvědomí chlapečka jehož maminka udala tatínka v občanské válce. Kdo si myslí, že jsou děti nevinné, je na omylu. Představy plné krve a fekálií jsou toho důkazem. Vynikajicí je titulková sekvence s tak vlezlou melodií, že si jí budete broukat dlouho po filmu :) ()

iamblichos 

všechny recenze uživatele

Film o chlapíkovi, na ktorého sa vysrala vlastná žena /doslova/...preložený vidinami jeho syna, z väčšiny korých mi bolo zle. Dúfam, že žiadny z hercov neutrpel pri natáčaní psychickú ujmu. Asi pre takýto druh filmového umenia nemám bunky... ()

Reklama

Reklama