poster

Ať žije smrt!

  • Francie

    Viva la muerte

  • anglický

    Long Live Death

Drama

Francie / Tunisko, 1971, 90 min

Scénář:

Fernando Arrabal (scénář, divadelní hra)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Pafl
    ***

    Arrabala jsem se bál. Když jsem viděl Poběžím jako splašený kůň, říkal jsem si, jak se mohl génius Jodorowsky zaplést v jedné partě s takovým emanem ! Po shlédnutí tohohle kousku je aspoň částečně odpuštěno - Arrabal se tentokrát drží svého surrealistického kopyta, nesnaží se o módní společenskou kritiku, ale místo toho chutě tepe do náboženského pokrytectví. Je to legrace a stojí to za to už jenom kvůli té spoustě záběrů, které by v dnešním politicky korektním mainstreamovém filmu neměly šanci projít.(5.5.2008)

  • Dionysos
    *****

    Když již úvodní titulky připomínají obraz od Hieronyma Bosche, je nutno se připravit na obojí - fantazii i brutalitu, v jediné směsi. Osobní, symbolická, surreálná výpověď o vlastním dětství se tak mísí s naturalismem atakujícím naše nejvlastnější smysly (a ne žádné efemérní estetické schopnosti), s realismem v popisu fašistických zvěrstev. Příběh chlapce jako příběh Španělska rozporcované mezi obdivem k otci a láskou k matce, kde mezi sebou neustále bojují provinilost a chtíč, život a smrt - a opět (aniž by jedna strana opravdu zvítězila) dohromady v jediné směsi. Proto jsou všechny Arrabalovy filmové obrazy předeterminovány zároveň touhou i smrtí, a dojemnost i děsivost této nutnosti vyvstává na povrch v osobě matky, kterou je náš hrdina nucen milovat i přes její vinu - vskutku těžká dilemata si před sebe Španělsko onou děsivou občanskou válkou postavilo.(30.6.2015)

  • seeker23
    ****

    Surrealistická adaptace Arrabalova vlastního románu je působivá v jednotlivých scénách, narozdíl od jodorowského filmů trochu postrádá děj. Docela dobře se na ní ukazují určité limity surealismu jako metody tvorby. Přesto svou až Rabelaisovskou směsicí tabuizovaného, nahlíženého až s jistou rozverností dokáže zapůsobit právě tím, že současně vyvolává naprosto protichůdné emoce. Nechutné a drsné je estetizováno buď použitím barevných filtrů nebo je chyhtlavými optimistickými popěvky uvázeno do neobvyklých kontextů.(16.3.2007)

  • Flipper
    ****

    Šokujúce chlípne podobenstvá, ktoré si predstavuje malý chlapec, výsmech železným mníškam a celému náboženstvu, zabíjanie zvierat bez servítky cez všemožné kamerové filtre. Aj keď svojimi obrazmi a výjavmi Arrabal raz trafí do čierneho (matka ako mníška z nožom v zuboch), inokedy vás oserie do ksichtu (obrazne aj doslovne), alebo poriadne zhnusí (detialne podrezávanie kravského krku) musíte sa dívať až do konca. To je sila obrazov, ktorá bol pre mňa tak podmanivá ako odporná a predsa som pozeral ďalej. Iba ak podchytíme a precítime zničujúce vízie môžeme hodnotiť konanie a zmýšľanie postáv, ktoré je niekedy v rozpore z logikov. Kde je však logika v surrealizme? PS: no koho by nedostal farár ďakujúci Bohu, keď mu dali zjesť jeho vajcia?(13.12.2009)

  • Snorlax
    ****

    Arrabalův vztah ke kléru je velice vyhraněný, takže ty nejmorbidnější scény jsou spojeny právě s katolickou vírou. Dle ohlasů na tento film jsem očekávala málem pornografii určenou zhýralým sadistům. To se nekonalo, dostala jsem fantaskní mozaiku života jednoho chlapce, který by určitě raději své dětství prožil v jiné době. /// Viděno v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií.(25.4.2015)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace