Hlavní nádraží (neoficiální název)
-
Bab el hadid
-
Iron Gate, The
-
Cairo Station
Krimi / Drama
Egypt, 1958, 76 min
Režie:
Youssef ChahineObsah
-
Film Bab el Hadid, jedno z nejvýznamnějších děl egyptské kinematografie, natočil v roce 1958 režisér Jussúf Šahín a ve stejném roce se film promítal i na filmovém festivalu v Berlíně. Děj filmu se odehrává na hlavním nádraží v Káhiře, kde se chromý prodavač novin Qinawi (hraje ho sám režisér Šahín) zamiluje do krásné prodavačky limonád Hanumy. Ta však již plánuje svatbu s jiným mužem, odborovým předákem dělníků z nádraží, a o Qinawiho nemá zájem. Ten se však se svým osudem nehodlá jen tak smířit. (Hejtmy)
Film Bab el Hadid, jedno z nejvýznamnějších děl egyptské kinematografie, natočil v roce 1958 režisér Jussúf Šahín a ve stejném roce se film promítal i na filmovém festivalu v Berlíně.
Děj filmu se odehrává na hlavním nádraží v Káhiře, kde se chromý prodavač novin Qinawi (hraje ho sám režisér Šahín) zamiluje do krásné prodavačky limonád Hanumy. Ta však již plánuje svatbu s jiným mužem, odborovým předákem dělníků z nádraží, a o Qinawiho nemá zájem. Ten se však se svým osudem nehodlá jen tak smířit. Komentáře uživatelů k filmu (10)
-
Houdini
Zlatý Medvěd - výběr(22.5.2006)
-
Subjektiv
Varování: Komentář obsahuje neuvozená přirovnání! Nebudu tvrdit, že má první egyptská filmová zkušenost naprosto popřela má očekávání, neboť jsem z nedostatku představivosti žádná neměl. I kdybych se snažil, film výrazné kamery (časté záběry skrz vlaky, jejich podvozky, dveře, okna, průzory, chvílemi noir-like svícení), řemeslné preciznosti obecně, stěhující se z neorealismu, který, jak známo, málokdy stojí na ději, do bytu po hollywoodském thrilleru, který, jak ještě známěji, velmi často stojí na ději, bych si stejně nevysnil. Kdo by si představil, že tak plynulou evolucí se jedno může vyvinout v druhé? Stěhování bylo tentokrát mnohem lepší než vyhořet. Od povah postav k jejich osudu. Od prohlídky dějiště k dění. Pod tím vším hluboce ukryté tření mezi pozápadněným a tradičním světem bez vznášení obvinění. Vzácně vyvážený film, v kterém mi vadilo jen několik podružných drobností, hlavně obtížnější vstup a trochu nečekané srocení davu v závěru.(5.11.2010)
-
Morien
A podezřívám ten film z toho, že je ještě lepší, než se mi zdá teď. Skvělé překvapení!(7.2.2012)
-
Niktorius
Milník v tvorbě Youssefa Chahina tehdejší egyptské publikum, navyklé na jednoduchá eskapistická melodramata, nepřijalo nejlépe, ale zpětně se řadí mezi arabskou klasiku. Ústřední postava tělesně postiženého a sexuálně frustrovaného prodavače novin na káhirském nádraží je ve stvárnění samotného režiséra naprosto fascinující a nezapomenutelná, podobně jako kompozičně precizní a do značné míry expresivní kamera. Fajn zkušenost.(13.6.2010)
-
Revanx
Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete.(25.1.2009)
-
Toj
Nikdy bych nečekal, že v Egyptě se v 50. letech vznikaly filmy, které mi ze všeho nejvíc připomínají raného Juana Bardema (smrt cyklisty, hlavní třída)... Citelné vlivy neorealismu a noiru se nezapřou, jestli měl Chahine zkušenost se Španělskem přímo, to nevím.... Každopádně vedle zmíněných filmů se Hlavní nádraží nemusí vůbec stydět... Kvalitou dosahuje stejně úrovně a jako bonus přidává exotiku.. Super..(2.2.2011)
-
Bubble74
Chahine osvěžil arabskou kinematografii, zaplavenou romantikou a melodramatem, výborným nekonvenčním žánrovým mixem. Ovlivnění italským neorealismem je znát, stejně tak nepřehlédnutelná je i hitchcockovsky thrillerová zápletka. V jemně vymodelovaných postavičkách z káhirského hlaváče kritizuje nevybíravě společenské a sociální poměry tehdejšího Egypta. Otevřeně a pravdivě. Bujné křivky polonahých žen ani frustrovaní sexuální zvrhlíci však nejsou podobizna, s kterou se striktně věřící Egypťané byli ochotni zidentifikovat. Není divu, že snímek zapůsobil na tehdejší arabskou censuru i publikum jak červený hadr na bejka a šupajdil bleskurychle do nejtemnějšího kouta. Chvála Alláhu, že tam nezůstal na věky věků. Na zahraničních festivalech sklízel vavříny a to pak asi nahlodávalo Egypťany tak dlouho, až vzali Bab el hadid na milost a docenili jeho kvality. Dnes je dokonce ve své rodné vlasti považován za nejlepší domácí film všech dob. Potenciál na to má.(22.1.2012)
-
vypravěč
Syrová studie sexuální frustrace zasazená do tíživého prostředí káhirského nádraží, stmeleného ze soustavně explodujících emocí a všudypřítomných strojů. Všechen ten křik a hluk protínaný stínem a horkem vtěluje potřeby a touhy, bolest a slast, ba i touhu po moci, ovládnutí, povstání - a z celého toho dusna sleduje neúprosná kamera především jednu zlomenou bytost dohnanou svým tělem k vraždě. Zároveň však zachycuje i ostatní, kteří se stávají účastníky celé tragédie, a tak je tedy záběr filmu stejně komplexní a neorealisticky všeobjímající jako hlubinně psychologický a analytický. Jako muž předurčený k vraždě i ti ostatní obyvatelé železničního mikrokosmu jsou malí a prostí, život je pro ně shodně hrou i bojem, nedohlížejí jeho tajemství a noří se do jeho vln s požitkářskou smyslovostí, lhostejni k nebezpečí v hlubinách. Proto také konfrontace s řečeným zločinem neústí v heroický triumf nad odhalením vraha, ale v trpké chvění nad tmou, která byla nadosah.(7.1.2011)
-
Hejtmy
Vyinikajicí film. Bab el hadid se celý odehrává v jeden den na jednom místě, a to právě na hlavním nádraží v Káhiře. Film je zajímavý tím, jak moc se přibližuje, a v něčem podle mě i překonává, soudobou západní produkci. Pro mě byl Bab el hadid prvním egyptským a asi i africkým filmem, co jsem kdy viděl, a byl jsem hodně příjemně překvapen jeho kvalitou. Z napětí v závěrečné cca čtvrthodině by si mohl vzít příklad klidně i Hitchcock, jehož filmy ze stejné doby na mě určitě tak nezapůsobily. 80%(16.9.2010)
-
inutihar
Jedno z klíčových děl realistické vlny egyptského filmu. Několik týdnů po premiéře byl snímek zakázán egyptskou cenzurou a uvolněn až v roce 1978.(15.10.2010)
