• Lavran
    ***

    Vítězství kvantity nad kvalitou v načechraném 70 mm exkurzu do lekce z čínského dějepisu, který měl přispět k vzkříšení starého dobrého hollywoodského velkofilmu, ale spíše mu na dlouhé léta zasadil ránu z milosti. Na vině je hlavně enormně špatný a mělký scénář, jehož autoři zřejmě zaspali celá desetiletí filmové historie a snadno se svezli na proudu stokrát znečištěné řeky. Úspěšně nakydali jedno trapné klišé na druhé v řadě přebytečných, násilně natahovaných, nikam nevedoucích a únavných tlachů a zjednodušeného politikaření, přičemž cokoli vhodného pro rozvedení (pospolitost národů) nechali nevzrušeně proplazit kolem sebe. Na celém filmu paradoxně nevyzvednu ani tak obstojné a patřičně přelidněné bitvy (ke všemu nestrategicky rozmístěné) nebo ústřední hvězdné trio Heston-Gardner-Niven, které si své party odehrálo čistě z vlasteneckých povinností, ale výtvarně pojaté titulky a zvláště orámování příběhu emblematickou hrou navzájem se přehlušujících vojenských kapel. Idiotské obsazení bělochů do rolí Číňanů snad netřeba rozmazávat.(29.1.2009)

  • Houdini
    ***

    Oscar 2 nominace: Hudba, Píseň - "So Little Time"(23.3.2004)

  • cheyene
    *****

    Tomuto říkám velkofilm! 55 dní v Pekingu má zajímavý historický námět o velikém spojenectví a diplomacii, dobře zvolené prostředí pro filmování, perfektně hrající herce - Charlestona Hestona, Davida Nivena a také upozaděnou Lynne Sue Moon (Teresa) - dále podmanivou hudbu v mnohých scénách, dobře zpracované "akce v utajení", celkem povedené válečné záběry a v neposlední řadě poutavé dějové linie života vojáků, z nichž nejpůsobivější je ta mezi Teresou, jejím otcem a Mattem Lewisem. Výhrad vůči tomuto snímku bych moc nenašel, snad jen stopáž, ovšem slabých momentů, u kterých bych se nudil, nebylo mnoho.(2.1.2011)

  • Legas
    ***

    Pastva pro oči, občas trápení pro uši. Působivou výpravu nelze ignorovat ani ve špatném filmu. 55 dní v Pekingu ovšem žádný "průser" není. Jen vás občas zatahají za uši prapodivné dialogy. V příběhu je spousta zbytečností, kdyby se film věnoval jen (a pečlivěji) ústřednímu problému, pak by měl kratší stopáž a byl by záživnější. Ale i tak jde o kousek historie, byť podané z druhé strany. Hrdiny 55 dni v Pekingu by podle mého měli být Číňané. Raději bych se podíval na film z jejich pohledu, jejich způsobem vyprávění.(7.1.2008)

  • D.Moore
    ***

    Velké hollywoodské plýtvání. Herci, hudbou, podařenými bitevními scénami (dobývání zdi za pomoci Betsy!) a pravděpodobně také závratnou finanční sumou, za kterou nechali filmaři postavit (či jak to celé vzniklo) znamenitě vypadající historický Peking. Scénář je ovšem rozvláčná nuda (zejména v druhé polovině filmu), která navíc Číňany ukazuje příliš jednostranně, s jazyky cizinců nakládá prapodivně (všichni mluví anglicky, jen tu a tam se pro efekt ozve němčina, ruština, italština nebo čínština) a mnoha nijakými dějovými linkami (především malá holčička) také nijak nenadchne.(6.3.2012)

  • - Filmaři nemohli natáčet v Pekingu, a tak se jednoduše se rozhodli město postavit. U španělského Madridu vznikla 24hektarová replika Pekingu z roku 1900 v plné velikosti. Tvůrci museli sehnat stovky asijských komparsistů z celé Evropy, aby město zaplnili. (Dr Lizal)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace