V roce 1934 natočil Kuličku M. Romm coby svůj debut film ještě jako zcela němý, teprve v roce 1955 byl doplněn hudbou M. Čulakiho (evokujících lehkou francouzskou hudbu 19. století) a komentářem V. Jakuta, který četl text Maupassantovy novely (původní film vystačil pouze s mezititulky, které zůstaly zachovány). Romm podtrhl zbabělost a licoměrnornost francouzského měšťanstva, jemuž jsou vlastenecké řeči pouze otřepanými frázemi, důrazem na jednu dnes glorifikovanou francouzskou libůstku - a to zálibu v jídle, ovšem ve Volčkově polodetailní kameře podané vysloveně odpudivě.(7.7.2011)