Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V roce 1999 hrozí pádem na zeměkouli indický atomový satelit, obíhající nad zemí. Mladá žena, která vůbec nevnímá hrozící katastrofu, jede za velmi neobvyklých náhod přes Paříž do Moskvy, Číny, San Francisca a až na "konec světa", do Austrálie. Styl filmu je kombinací road-movie, love-story a science-fiction. Scénárista Peter Carey dvakrát obdržel britskou Booker Prize za své romány Oscar and Lucinda a True History of the Kelly Gang. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (33)

garmon 

všechny recenze uživatele

Hezké obrázky. Zbytek je přefinancovaná bezradná s...ka. Z překotného znovuobjevování se a bouřlivého vzájemného vítání se zhola podružných a v "příběhu" dříve znepřátelených postav se vzpamatovávám dodnes. Wenders prostě zaměstnal kamarády a byl rok 91; ale měl tam i hvězdy, ba i Asiaty a Aborigince, kteří se museli objevit a pak se přivítat - a tak plácal, plácal až uplácal. Peněz měl dost. Dal jsem *, po měsíci zvyšuju o hvězdu, protože jsem pochytil (alespoň) jeden silný étos filmu (kromě klobouku Dommartin a postmoderní přepjatosti vůbec) - je to vize závislosti na displejích, která došla naplnění - někteří mí přátelé dnes i serou ajfounem. ()

Richie666 

všechny recenze uživatele

Při stopáži čtyři a půl hodiny to nebude znít dvakrát povzbudivě, ale dílo jako je toto nestačí vidět jednou. Rozhodně také není (ani) pro každého druhého. A zážitek po jeho shlédnutí dozrává teprve po třech dnech... :) Pro mě osobně: První část = skvostná podívaná - unikátní atmosféra; atraktivní hlavní hrdinka; zápletka působí zcela přirozeně, ačkoliv se jedná o dost ztřeštěný příběh. Prostřední část na první pohled ničím nepřekvapuje, přitom ale jeden příběh rozplétá a následně ho splétá v další. Všechno se odehrává velmi pozvolna, nikam se nespěchá, čímž je zároveň umožněn důraz na detail a perfektní vykreslení charakterů postav. Pokud se scénář někdy zdá trochu překypující jednoduchostí či jakousi nahodilostí, v zápětí to vysvětluje nebo plně vynahrazuje skvělý nádech sci-fi, které jinak hraje až třetí housle. A pak třetí část - ta je pro mě jak z jiného světa. Asi to tak má v rámci příběhu působit, ale na mě to bylo najednou doslovné a moc jednotvárné, tudíž chvílemi nudné. Určitě až se po nějaké době odhodlám pustit to znova, budu o něco chytřejší. ()

Reklama

bassator 

všechny recenze uživatele

Poměrně jasně ubírající příběh se v první třetině filmu úplně zlomí v něco jiného než snad každý očekával (nebo možná jen co já jsem očekával???). Na první skouknutí jsem (asi) moc nepochopil pointu tohoto filmu (a také ji náležitě neocenil), ale rád bych se k filmu v budoucnu vrátil. A vrátil se v režisérské téměř pětihodinové verzi. Myslím, že pak poroste moje hodnocení rezolutně nahoru. Film má nato totiž všechny parametry... - 6. 12. 2010 - 60% ()

DwayneJohnson 

všechny recenze uživatele

Wim tentokrát procestoval skoro celou zeměkouli, aby natočil jeden ze svých nejlepších filmů. Jestli úplně nej, to nedokážu tvrdit, protože mi jich ještě několik zbývá. Naštěstí, je jich čím dál, tím míň. Ale jak ten seznam pomalu ubývá, tak můj obdiv k tomuhle kouzelníkovi roste. Pomalu, ale jistě, s každým novým filmem, je to stále silnější. Uvidíme, kde se to zastaví, ale jestli to tak půjde dál, budu si asi speciálně pro něho závést novou, bodovací stupnici. Z téhle už víc nevyždímám. ()

majo25 

všechny recenze uživatele

Nesúvislý dej, ktorý sa tiahne filmom s dlhočiznou stopážou (videná 158-min. verzia). Akési soft sci-fi road-movie, ktoré začína i končí divne, a v ktorom sa väčšina postáv chová nelogicky. Nepomôžu veľmi tomu ani Hurt, ani Neill. Práveže sa divím Neillovi, že sa na taký ľahký eurobizzarre dal nahovoriť. Nečudo, že film skončil absolutným prepadákom. Čo sa mi ale páčilo, bolo vykreslenie blízskej budúcnosti, tj. svet sa celkovo nezmení, iba pribudne pár high-tech hračičiek. Hodnotenie: 45% ()

Galerie (91)

Zajímavosti (2)

  • Roku 1991 byla skupina Depeche Mode požádána o zkomponování skladby k filmu. Je to skladba Death´s Door a zpěvy obstaral Martin L. Gore, neboť v této době trávil Dave Gahan veškerý čas v heroinovém rauši (byla to doba "ročních prázdnin DM") a nechtělo se mu kvůli jednomu songu letět z L.A. do Anglie, kde se soundtrack nahrával. (TheMaker)
  • Na soundtracku se mimo jiné podíleli: U2, REM, Elvis Costello, Lou Reed, Nick Cave, Patti Smith, Daniel Lanois a Jane Siberry, jejíž song Calling All Angels je pokládán za "nejnádhernější píseň všech dob". (TheMaker)

Reklama

Reklama