Režie:
Randa HainesKamera:
John SealeHudba:
Michael ConvertinoHrají:
William Hurt, Marlee Matlin, Piper Laurie, Philip Bosco, Allison Gompf, John F. Cleary, Philip Holmes, Georgia Ann Cline, William D. Byrd, Frank Carter Jr. (více)VOD (2)
Obsahy(1)
James Leeds (William Hurt) přijíždí učit na venkovskou školu pro sluchově postižené. Jeho dobře míněná představa, že by se studenti měli učit mluvit, naráží u krásné a inteligentní Sáry, která zůstává na škole i v dospělosti a odmítá se jeho metodám podřídit. James ji chce rozmluvit a vytrhnout z její uzavřenosti, ale když se do ní zamiluje, musí se i on naučit, že pokud někoho milujeme, nemůžeme jej ovládat. Marlee Matlinová získala za roli Sáry ve svých jednadvaceti letech Oscara za hlavní ženskou roli a stala se tak nejmladší držitelkou ocenění v této kategorii. (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (106)
Ve své době asi zjevení, protože o problematice neslyšících se moc nemluvilo. Když se dnes na film dívám, vidím všechna ta scenáristická klišé a mrzí mne, že film vlastně nemá čím překvapit. Ono jde v hlavní podstatě jen o romantický film, jenž je světem neslyšících jen ozvláštněn. Hlavní hrdinka klidně mohla být alkoholička, mít trauma z dětství, že ji zneužíval otec, že má implantované srdce někoho jiného, a vyšlo by to nastejno. Zásady podobného scénáře jsou zde jasně rozeznatelné: nejprve seznamování, postupné sbližování, pak konflikt (zde podle mne zcela nesmyslný), a nakonec pochopení, odpuštění a usmíření. A děcka zahrají skvělé představení, klobouk dolů. A rovněž mne mrzí, že podobně vedený styl filmu je kapesníčkový a chtěně dojímací. ()
Silný film, zobrazuje prostředí ve škole pro neslyšící a rád bych věřil, že je to příběh realistický. Samozřejmě nejpřesvědčivější je ve filmu skutečně neslyšící M. Matlin (mimochodem mám pocit že se včera objevila na obrazovce v seriálu "zoufalé manželky"). Film mě nejvíc zaujal poodhalením problémů a jejich řešení, tak jak je vidí a prožívají neslyšící. ()
Pedstaviteľ americkej tvorby na pomedzí artu a komercie. Zvolená téma je ešte väčší hazard ako v Rain manovi, ale znova všetko parádne vyšlo. Ústredná dvojica je dokonalá, Oscara by som doprial aj Williamovi Hurtovi, s prihliadnutím na jeho veľmi silné obdobie v 80tych rokoch. Nezabudnuteĺná je scéna vo vode. Takéto jednoduché, ale silné humanistické metafory sa mi niekedy páčia viac, ako skryté, nerozlúštiteľné šifry ťažkých "artových" režisérov. ()
UFO jsem ještě neviděl Kleopatro :-), ale krásných filmů už dost. A tento mezi ně dozajista patří. Něco tak hluboce promyšleného a lidského z prostředí sluchově postižených dětí se hned tak nenatočí. Je to opravdu tlak na lidské (divákovo) cítění a přitom tak přirozený a nenásilný a citově vůbec nevydírající. Volba přidělit jednu z hlavních rolí právě neslyšící Marlee Matlinové byla naprosto správná, řekl bych doslova nanejvýše nutná. Žádná jiná slyšící herečka by zcela jistě tuto roli nezvládla tak přirozeně, jako ona. Podívejte se na tento nádherný snímek odměněný Oscarem (v tomto případě na rozdíl od jiných zaslouženě) a vžijte se alespoň na chvíli do role hluchoněmé(ho) a prožívejte tu životní "diskriminaci" v podobě zdravotního postižení spolu s Marlee Matlinovou. Velká škoda, herci, režisér a film samotný si zasloužil těch Oscarů víc. Minimálně alespoň za scénář. ()
Základní linie příběhu je prostá: na ústav pro výuku neslyšících (a tedy i většinou nemluvících) nastoupí nový učitel a na svém novém působišti začne, inu, nově působit. Se svými novými žáky se nějak postupně dohodne, nicméně – jak se dalo očekávat – nastanou i komplikace. Tou asi největší je bývalá žačka onoho ústavu, která našeho milého nového učitele zaujme na první pohled (aby ne, je dost pohledná). On má v úmyslu jí naučit to, co se doposud nikomu jinému nepodařilo (mluvit), ona má v úmyslu – nu? uhodli jste? – naprosto se nenechat něco takového naučit. A při samém tom snažení a odmítání se oba protagonisté sblíží a nakonec spolu začnou žít. Čímž to, pochopitelně, nekončí – tím naopak vše, především řada svízelů a trablů, začíná... Obecně nemám filmy o tom, jak je to mezi lidmi složité, jak i jinak rozumní lidé se často nedokáží rozumně dohodnout a jak se nakonec přeci jen občas dohodnout dokáží, čímž nakonec dobro zvítězí, rád. A to proto, že drtivá většina z nich je ukrutně blbá. Proč tenhle není? Odpověď je nasnadě: protože je jiný. Protože patří do oné vzácné a nepočetné rodiny filmů o tom, jak je to mezi lidmi komplikované, která se honosí přívlastkem „důstojný". Je to důstojný a střídmý film, který nepředpokládá, že se na něj dívá blbec – a právě proto je tak výjimečný. Hlavní mužskou roli ztvárnil William Hurt, což je pan herec, hlavní ženskou protagonistkou byla Marlee Matlin – a na té je, krom přitažlivého filmového fyzična a hereckého projevu, zajímavé také to, že je celý život hluchá. Bum. Možná jsme právě u zřídla pravdy toho, proč tenhle film, narozdíl od mnoha jiných filmů dané kategorie, je dobrý a dokonce i víc než jen to. K oběma hlavním protagonistům lze totiž navíc připočíst dobře ztvárněnou atmosféru, zajímavou hudbu a jednu pravděpodobně nezapomenutelnou, ehm, řekněme koupelovou scénu... ()
Reklama