Bohem zapomenuté děti

Tento film považuju za "perlu".Pamatuji, že mě zaujal už jako -náctiletou a i dnes na mě dýchá stejnou dávkou preciznosti a skutečnosti.Neuvěřitelné výkony hlavních rolí, tak skutečné, že jim věřím i ticho.Vtáhnou vás do děje a přinutí vás ho poslouchat.Přinutí vás pobrukovat si tu hloupou písničku a sáhnout si na reprobedny... Vždycky se k němu ráda vracím a vracet budu. (14.05.2011)

UFO jsem ještě neviděl Kleopatro :-), ale krásných filmů už dost. A tento mezi ně dozajista patří. Něco tak hluboce promyšleného a lidského z prostředí sluchově postižených dětí se hned tak nenatočí. Je to opravdu tlak na lidské (divákovo) cítění a přitom tak přirozený a nenásilný a citově vůbec nevydírající. Volba přidělit jednu z hlavních rolí právě neslyšící Marlee Matlinové byla naprosto správná, řekl bych doslova nanejvýše nutná. Žádná jiná slyšící herečka by zcela jistě tuto roli nezvládla tak přirozeně, jako ona. Podívejte se na tento nádherný snímek odměněný Oscarem (v tomto případě na rozdíl od jiných zaslouženě) a vžijte se alespoň na chvíli do role hluchoněmé(ho) a prožívejte tu životní "diskriminaci" v podobě zdravotního postižení spolu s Marlee Matlinovou. Velká škoda, herci, režisér a film samotný si zasloužil těch Oscarů víc. Minimálně alespoň za scénář. (21.08.2007)

Tento film povie o hluchých ľuďoch a ich svete naozaj dosť. W. Hurt i sympatická M. Matlinová herecky výrazne dominujú a prinášajú nám ľudský príbeh z pomerne uzavretej komunity kdesi na americkom zapadákove. Film je ako život sám, občas vážny i vtipný, pobavia hlavne prvé komunikačné úspechy hluchých žiakov, ktorí majú problémy aj rečou. Asi to platí všeobecne, že najskôr sa človek naučí hrešiť...Vo filme zaznie i malá pocta Arnoldovi Schwarzeneggerovi a to rovno z úst W. Hurta, ale my všetci vieme, že Arnie je v prvom rade Terminátor a až potom herec. Kópia filmu odvysielaná na STV2 mi prišla ako kinozáznam. Strašné škrabance na obraze, také nevidíme ani na 60 ročných filmoch a celkovo naozaj biedna kvalita. Bavíme sa však iba o technickej kvalite, tá filmová tam rozhodne je. 80%. (24.01.2015)

Mohly to snad být i 3* za herectví, ale to bych se nesměl dozvědět, že Marlee Matlin má ke stvárnění hluchoněmé jaksi přirozené dispozice... Chjo, taky máte tak strašně rádi filmy, kde je nade vše jasné, že po počáteční zamilovanosti a idylce přijde roztržka, rozchod, nějaký ten čas zoufalého osamění a nakonec šťastného znovuspojení? Kde vůbec nic nepřekvapí? Filmy, které se zpočátku tváří jako Dead poets society a přitom tohle téma bez jakéhokoliv využití opustí? (05.05.2010)

Ticho. Naprosté, nikdy nekončící ticho. Kamkoli se podíváte, cokoli uděláte – žádný zvuk. Ta představa mě znepokojuje, což je v přímém rozporu s uklidňující vnitřní harmonií filmu. Nadnášen vodou, moci se nikým nerušen oddat vlastním myšlenkám. Dokonalá vyrovnanost. Pro americké drama nevhodná, proto netrvající věčně, ale přinášející ty nejúchvatnější scény. Třeba když se Sarah (neslyšící, oscarová, krásná Marlee Matlin) uprostřed hloučku křepčících individuí celým tělem i duší oddává hudbě, kterou nemůže slyšet. Zjitřete své smysly. Zkuste vyhledat nějaké tiché místo. Žádný zvuk. Slyšíte? Važte si toho. Apendix: Jaká krásná náhoda, že Sarah s Jamesem v kině sledují Někdo to rád horké, na jehož konci zazní ono pověstné „Nikdo není dokonalý“. Pravda. 80% (13.02.2009)