Režie:
Hector BabencoScénář:
Leonard SchraderHrají:
William Hurt, Raul Julia, Sônia Braga, José Lewgoy, Milton Gonçalves, Luiz Serra, Wilson Grey, Fernando Torres, Sergio Kato, Antônio Petrin, Miguel FalabellaObsahy(1)
Ač se tento legendární film odehrává celý za zdmi věznice, zároveň příkře vybočuje z linie tradičních „vězeňských" snímků. Malá cela v kterémsi jihoamerickém vězení se stala výsostným dramatickým prostorem, v němž rozehrává vzrušující a jímavý příběh dvojice naprosto odlišných mužů. Homosexuál Molina je v cele po mnoha letech jako doma. „Cizinec“ Valentin se k němu dostává s vidinou mnohem kratší perspektivy: odhodlaný bojovník proti zdejší diktatuře nemá velkou naději na přežití. Muži udiveně nahlížejí do svých odlišných světů: Molina s obdivnou úzkostí sleduje Valentinův sebezničující boj o život a revolucionář se zase zvolna noří do vysněného, romanticky únikového příběhu, který mu gay přehrává, a poznává tak možnost fantazijního úniku za vězeňské mříže. Exkurze do cizího života oba obohatí o novou zkušenost... Hector Babenco zvládá omezený prostor cely s režijní bravurou opravdového mistra. Kontrast mezi reálným a vysněným světem dodává snímku zvláštní napětí, podpořené strhujícími hereckými výkony. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (64)
Naladěno jsem měla ihned, Hector Babenco si mě vodil jako marionetku a já se vůbec nevzpouzela.. Komorní drama dvou mužů ve vězeňské cele mě zaujalo na první dobrou a pánové byli skvostní, William Hurt v roli homosexuála fantastický a Raul Julia jako politický vězeň mu zdatně sekundoval.. Přátelství, pochopení, přesvědčení, no a samozřejmě filmy - to všechno jsou i pro mě osobní záležitosti.. ()
William Hurt by měl dostat metál (a taky dostal) - Babencovo typické prostředí - jihoamerická věznice, homosexuální postava - vše postaveno do kontrastu s vyprávěním děje kýčovitého filmu --- je to intenzivní nálož, která se umí dostat pod kůži - mě osobně ale vadila jistá "naivita", se kterou dvě hlavní postavy přistupovaly jedna k druhé až k osobnímu happyendu. Nevím, trošku mimo šálek mé kávy, přes nižší hodnocení uznávám kvality snímku. 7/10 ()
Film vyznačující se především skvělým scénářem byl natočen podle knihy argentinského spisovatele Manuela Puiga "El beso de la mujer araña (Polibek pavoučí ženy)", která vyšla v roce 1976. Posléze ji autor také zdramatizoval. Kromě filmu existuje i muzikál, takže chybí snad už jen pantomima. Komorní vězeňský příběh má mnoho rovin, a přitom všechny stojí za zmínku. Zmíním se však jen o jedné, mystické. Podle indické mytologie nás bohové stvořili pro svoje obveselení. Co tady provádíme je pro ně "filmem", který si promítají a přitom se božsky baví. A my, ve vězení života (ať už je sebevíc velké), si se stejnou radostí díváme na filmy, které jsme si bohužel museli natočit sami a sami jsme v nich herci. Tedy film ve filmu, ve filmu. Nedá mi však, abych se nezmínil ještě o jedné rovině (již nekomentované): stále aktuálním "souručenství" argentinské vládní kliky s nacistickými a postnacistickými prominenty. ()
Uz sem si chvili myslel, ze jsem objevil nejaky uzasny skryty filmovy poklad, vsechno okolo tomu nasvedcovalo. Mrknete na obal, to vypada mysticky, nazev Polibek pavouci zeny, wow, excelentni hodnoceni a odkazy na jeden ze zasadnich 80's filmu. Bohuzel, nezerte to, jedna se pouze o story buzny zamcene v cele s mexicanem, kde buzna vypravi o kycovitem filmu z WWII a vy u toho jednak umirate nudou a hlavne je to cele neskutecne hnusne. William Hurt sice buzika hral velmi verohodne, zaver to navic cele nakopnul a konecne se zacalo i neco dit, to ale nezachrani tu prisernost prvnich dvou tretin ani kdyby se to pretrhlo. 3/10 ()
Jak plyne čas tak stísněná vězeňská cela, kdesi v Brazílii přestává být tolik stísněná díky Molinovým fantaskním únikům z reality. Jejich společná kobka se stává tím více útulnější, čím více se její dva obyvatelé začínají sbližovat. Škoda nataženější stopáže, protože svižnější tempo by filmu rozhodně prospělo. "It taste like dog piss." 3,5/5 ()
Galerie (68)
Photo © Island Alive
Zajímavosti (7)
- Sonia Braga neuměla během natáčení anglicky. (Terva)
- William Hurt a Raul Julia nedostali honorář, pracovali jen za letenky a hotel v Brazílii. (Terva)
- William Hurt později přiznal, že byl během natáčení v Brazílii unesen hordou ozbrojených lidí. Druhý den byl však propuštěn. Incident nebyl nahlášen z obav, že by distributor stopnul natáčení. (Terva)
Reklama