Reklama

Reklama

Osud

(festivalový název)

Obsahy(1)

Kalif al-Mansour v touze zavděčit se muslimským fundamentalistům rozkáže spálit coby kacířské knihy veškerá díla andaluského filozofa Averroese, jehož myšlenky a názory ovlivnily nejen celé období Osvícenství na západě, ale smýšlení lidstva obecně. Jeho žáci a blízcí se tedy rozhodnou pořídit opisy všech Averroesových knih a vyvézt je za hranice. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (5)

Myshkin 

všechny recenze uživatele

Šáhínova óda na toleranci a oslava filosofie. Kultovní egyptský film, který nelze nečíst jako reakci na společenskou situaci na Blízkém východě a v severní Africe v 90. letech (vzestup nábožen. radikalismu, zvláště útoky islamistů proti kultuře a inteligenci v Alžírsku), se počítá mezi nejúspěšnější Šáhínovy filmy, bez přehánění se dá říct, že se stal tím nejpopulárnějším vůbec, a to nejspíš právě díky svému poselství, které přišlo v pravou chvíli. Film má ovšem i řadu nedostatků, od historických nepřesností přes občas rušivý střih až po žánrovou nevyváženost. (Pominul bych fakt, že současná egyptská arabština zní v prostředí historického al-Andalusu dost komicky.) Samozřejmě od egyptského historického filmu nelze očekávat totéž jako od obdobného evropského či amerického, má svá žánrová specifika a taky zpravidla podstatně nižší rozpočet (což v tomhle případě bylo obzvlášť znát). Myslím ale, že Šáhín v minulosti natočil lepší historický snímek, a to o více než 10 let dřív - Sbohem Bonaparte, který Osud převyšuje jak historickým, tak technickým zpracováním. ()

Niktorius 

všechny recenze uživatele

90. léta byla v Egyptě ve znamení prudkého nárůstu agresivního náboženského fanatismu a oceňovaný filmař Youssef Chahine na to zareagoval natočením filmu o proslulém andaluském filosofovi Ibn Rušdovi (Averroesovi), který odmítl al-Ghazzálího (Algazelovy) vlivné teze o zbytečnosti filosofie a racionality tváří v tvář Boží moudrosti a svými názory upadl v nemilost tehdejších muslimských i křesťanských "fundamentalistů". Film je bohužel poněkud těžkopádný a zdlouhavý, navíc ti snědí fousáči v turbanech vypadají všichni stejně a občas jsem měl problém se orientovat v tom, kdo co právě dělá. Pobavila mě ovšem postava cikanského pěvce Marwana, kterého nezapomenutelně ztělesnil oblíbený egyptský zpěvák Mohammed Mounir. ()

Reklama

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

„Myšlenky patří celému lidstvu... a budou žít dál ještě dlouho poté, co vy a já upadneme v zapomnění.“ Tenhle film od Júsufa Šahína mi po čase připomněl slova naší profesorky z dějin filozofie, která říkala, že středověk nemusí být jenom temný, ve skutečnosti může být i romantický, fascinující a také podnětný díky mnoha myšlenkám tehdejších duchovních i světských vzdělanců. Něco na tom bude, ačkoliv se přiznám, že středověk nikdy nebyl mým oblíbeným obdobím ani ve škole na hodinách různých dějin, ani pokud jde o filmy zasazené do této dávné epochy. Nicméně Osud mě dokázal zaujmout právě myšlenkově zajímavými dialogy i ústředním příběhem s tajným přepisováním vzácných knih před upálením jejich vedených kopií. Setkáváme se zde i s řadou odkazů na Averroa a samozřejmě Aristotela, na zachování jehož díla do dnešních dnů mají obrovský podíl právě Arabové, a řekl bych, že jako snímek na promítání do školních lavic nebo i mimo nich za účelem exkursu do středověké filozofie je tohle téměř ideální. Ale abych hodnotil vyšším počtem hvězd, musel by být snímek vyváženější, udržet si po celou dobu patřičný spád, atmosféru a napětí, což se tady vzhledem k žánrové rozkolísanosti dle mého názoru úplně nevydařilo. Od patrně nejproslulejšího režiséra z celého afrického kontinentu jsem očekával asi víc, než jen obstojný vzdělávací snímek, utahaný bez větší invence a prokládaný z času na čas skoro až lacině atraktivními momenty ve jménu muzikálu a romantické linky. Co bych pochválil, je určitě pěkná instrumentální doprovodná hudba. [65%] ()

Galerie (14)

Reklama

Reklama