Obsahy(1)
Průmyslové město v Gruzii. Cynik Moshe a romantik Shiba pracují v podivném labyrintu místní ocelárny. Jejich život je nepřetržitý boj proti zlobě, svévoli, bezohlednosti. Vietnamští dělníci tu zpívají milostné kuplety za peníze, muslim Telman plodí jedno dítě za druhým, policista svádí ženu, jejíž syn se zapletl do vraždy. Chybí tu jakákoli jistota, jakákoli vřelost. Je to metafora pokřiveného světa nepřirozených vztahů v postsovětské éře, vypovídá o nestabilitě, beznaději, ale také o tvůrčím potenciálu kavkazského regionu. "Zajímá mne především, proč člověk ztrácí schopnost milovat," říká o svém filmu Zabadze. Soudobá světová kritika označila snímek za bezprecedentní umělecký počin v dějinách gruzínského filmu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (1)
Obraz posttotalitní gruzínské společnosti A. Tsabadze pojal jako kriticky sociální obžalobu, na níž se negativně projevuje hlavně dvouhodinová stopáž. Fragmentární zachycení několika paralelně se propojujících osudů postrádá absenci hlavní dějové linky, a tak pozornost se vzrůstajícím počtem minut neustále ochabuje. Nuzné spletence zchudlých hrdinů, kteří se pokouší přežít ve zbídačelé džungli provinčního městečka, totiž postrádají jakýkoliv zájem a plno osob tu zastává funkci „vaty“. Údajně průlomový snímek v dějinách gruzínské kinematografie nepřináší absolutně nic originálního, pokud průlomem není myšlen přechod od sovětských pozitivních agitek k zobrazení reálného bahna ()