Reklama

Reklama

Audience

(divadelní záznam)
Československo, 1990, 78 min

Režie:

Jiří Menzel

Scénář:

Václav Havel (divadelní hra)

Kamera:

Ervín Sanders
(další profese)

Obsahy(1)

Spisovatel Vaněk je zaměstnán v pivovaru, protože tam prý nemůže škodit socialismu a není v zájmu státu, aby lépe uplatnil své vzdělání. Jeho nadřízený, starý sládek, má o něm podávat hlášení STB. A tak požádá Vaňka, aby si udání na sebe napsal sám. (oficiální text distributora)

Recenze (97)

Lima 

všechny recenze uživatele

Autobiografická vzpomínka na krušnou dobu, kdy vědecké kapacity a kulturní osobnosti byly nuceny pracovat jako topiči, kopáči, či valeči sudů v pivovaře. Někdy i pouhý monolog tupého sládka může o absurditě doby vypovědět více, než stohy učebnic. Ale kdo by čekal příběh s košatým rozvrstveným dějem, ten ať se obrátí jinam. Audience je spíše situační jednohubka. Malá, ale chutná :o) ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Legendární záznam Havlovy jednoaktovky uvedené v Činoherním klubu s opravdu výjimečnou besedou s herci a autorem na konci představení, v níž je velmi silně zakonzervován duch doby... Skvělý Havlův text založený na práci s frázemi a jejich repetici a skutečně živelný Lanďák...ta role mu byla napsána skutečně ,,na tělo"... ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Slabší z Havlových her. Sice jistě velmi autentické a pravdivé, ale když po deseti minutách člověk pochopí princip, už to nějak dál nemá co nabídnout. ()

igi B. 

všechny recenze uživatele

Jojo, kde jsou ty starý piva! Vyšuměly, vyčpěly, pěna spadla, natočit TO (;o) nikdo mladej už tak neumí... Už zbyly jen ty hnědý lahváče, tak ještě že jsou (dnes už teda eurolahve, že...;-) aspoň pořád zálohovatelný... %-/ . . . Kohout už je na koni, Havel na nebesách, Gott mit uns, z Lanďáka je lajdák a Bohdalka... Rači nepomejšlet! . . . Jeden je z toho všeho hnedle smutnej. Ták Ferdinadéééé... Ále, nechme toho, už je to opravdu všechno na hovno... Howgh. - - - - - (Poprvé viděno tehdy porevolučně, hodnocení 10.09.2011 jako mnohé, komentář zde při smutečním repete na >audienčním prostoru< jako osmatřicátý - 18.12.2011) ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Jeden z nejdůležitějších záznamů Činoheráku. V hledišti byli kromě Havla a Menzela tací jako Macháček nebo Janžurka. ()

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Občas si situace žádá, abych svůj kulturní život proložil také nějakým tím divadlem. Bez mučení se přiznám, že nejsem zapřísáhlým fanouškem a obdivovatelem Václava Havla. Toto představení se mi ovšem nesmírně líbilo. Na naprosto jednoduchém principu vystavěný "hospodský" dialog kritizující nešvary socialismu. Představení se mi zřejmě tolik líbilo i proto, že podobné hospodské debaty už člověk zažil tolikrát, že se s nimi krásně dokáže sžít. Politických narážek se do hodinové představení podařilo vměstnat opravdu spoustu. Jediným malinko smutným faktem zůstává to, že "systém vzájemné výpomoci" nebyl výdobytkem své doby, ale přenesl se i přes změnu režimu. ()

boshke 

všechny recenze uživatele

Ferdinandeeeee...! Jakkoli jsem se obával, co tak dramatického se může stát s dvěma herci u jednoho stolu (a částečně záchodu), tak jsem si toto absurdum velice užil.. Rád se podívám znovu... 100% ()

WANDRWALL 

všechny recenze uživatele

Do této hry zahrnul Václav Havel své vlastní zkušenosti z doby, kdy pracoval jako dělník v trutnovském pivovaru. Hrdinou hry je zakázaný spisovatel Vaněk, který pracuje v pivovaru jako „přikulovač sudů“. Jeho nadřízený Sládek ho pozve do své kanceláře k rozhovoru. Jedná s ním přátelsky, spisovatel se však cítí nesvůj. Je vytržen ze svého prostředí, dělnickým zvykům /pití piva/ přivyká jen s obtížemi, kromě toho neví, jestli na něj jeho nadřízený nechystá nějaký podraz. Sládek mu dá zvláštní návrh - přesvědčuje ho, aby sám na sebe psal hlášení tajné policii. Vaněk odmítne, přesto že mu Sládek za to nabízí „ teplé místo ve skladu“. Ve hře jde mimo jiné o kritiku pokrytectví. A té byl V.Havel, jak se ukázalo plný. Rád pil, ale ve hře se tváří, že mu alkohol nic neříká... ()

Bachy 

všechny recenze uživatele

Popravdě - Dokud mi nedošlo, jaký je Landovského záměr, bavil jsem se tak nějak polovičatě. Ale s každou minutou byl můj pocit lepší a lepší. Až jsem se dostal do naprosté spokojenosti. Vždyť Landovského výkon zničil i Abrháma. Měl jsem trochu obavy, zda mi Havlovy hry budou sedět. Teď už se nemohu dočkat další. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

,,To jsou paradoxy, co?" Divadelní tvorba Václava Havla a obecně kousky v žánru absurdního dramatu nemusí být lehko ztrávitelné. Zdejší reakce, ve kterých lze vidět buď nadšení nebo absolutní odmítání, a skoro nic mezi tím, to jenom potvrzují. Sám jsem se coby divák cítil spočátku na vážkách, jak na tenhle "materiál" reagovat. To, co za společnosti skleničky a několika kartonových krabic s láhvemi piva předvádí "Lanďák", působí na velmi těnké hranici mezi skutečným herectvím a autentickým opilstvím na jevišti. Skupina diváků konzumující současný komerční humor bez hranic ohledně alkoholu si lehko přijde na své, náročnější diváci jsou na tom trochu hůř a nuceni hledat hlubší smysl. Dialogy mezi Vaňkem a sládkem v opuštěném koutku hospody na pozadí totality vnímám jako geniální. Také mne v této hořké komedii zaujalo, jak se popři přibývajících vypitých skleničkách pozoruhodně měnil vztah mezi Vankěm a sládkem a uvažování o životě. Takže za mě ANO. Ve spojení se závěrečnou besedou přiloženou k záznamu, kde se Landovský zmiňuje o tom, že sebrání vlasti z vyšší moci může být pro člověka horší jako vražda, velice silná reflexe nejtemnější stránky normalizace v ČSSR. Za mne rozhodně nejzajímavější počin Činoherního klubu (když pominu recitály Skoumala a Vodňanského, zachyceny v dobách premiéry pouze na deskách). Jako dvouprogram spolu s Mlýny z dílny Divadla Sklep dobrý exkurz do kultovních adaptací her výrazného českého dramatika. ()

Crocuta 

všechny recenze uživatele

Nádhera - předloha, režie, Abrhám a hlavně Landovský, který snad už nemůže být realističtější, líp to už nikdo nezahraje. ()

Chrustyn 

všechny recenze uživatele

Nejspíše jedna z těch věcí, které ve své době musela být děsně pobuřující (mě v té době byly 4 roky, takže mě více zajímalo jakou další akci budou mít Želvy Ninja) ale dobového neznalce to zřejmě moc nepobaví. A sledovat jak se Landovský ožírá (14 kousků za hoďku a čtvrt je slušnej výkon) mě také moc nebavilo. ()

Šandík 

všechny recenze uživatele

Doslova geniální jednoaktovka, která mj. dokazuje že Havel je vskutku jedním z nejlepších současných českých dramatiků. PS: zdejší komentáře k této divadelní hře jsou doslova děsivé. Tolik ignorance, nekompetentnosti a totálních nesmyslů pohromadě se jen tak nevidí... ()

triatlet 

všechny recenze uživatele

Co by asi Landovský/ Sládek řekl na ta míň než tříhvězdičková hodnocení? "Jsem rád, že jsme se sblííííííížili. Oceňuji vaši upřímnost. Prd." No, jestli vás to irituje, tak já si to odpustím... Ale i za Bohdalku a za odbourání Abraháma na jevišti si záznam z Činoherního klubu zaslouží ode mě plný počet. Všechno ostatní by bylo absurdní jako celá Audience a doba, kdy Husákovy děti psaly do sešitu velkými písmeny třeba Vladimír Remek. ()

kajda.l

všechny recenze uživatele

Havlovu osobnost uznávám a jeho přínos pro Českou republiku respektuji. Bohužel Havlovy hry mi vůbec nic neříkají a jeho umělecká činnost mě nebaví a nikdy bavit nebude. A sledovat osmdesát minut ožírajícího se Landovského jde zcela mimo mojí náturu. Nikdy víc. ()

Kimon 

všechny recenze uživatele

Pivo je dobrá tekutina, ale je smutné, že v dobách "velkého soudruha" se na jeho výrobě museli nuceně manuálně podílet i někteří vzdělaní zástupci české inteligence (i když jim ruce neupadli, že?) :-) Totalitní režim totiž nepotřebuje k podrobení intelektuály. Mozky se totiž snáze vymývají prostému pracujícímu lidu, kterému ke štěstí stačí pouze žvanec jídla a to pivo. A nepřizpůsobivý intelektuál tedy musí být umlčen. Např. potlačením jeho sebevědomí a prací ve skladech pivovarů či ve špinavých kotelnách nebo s lopatou v ruce. V prostředí hrubých a vulgárních dělníků (rozuměj "našich hrdých a poctivých pracujících") bude ideologii velkého soudruha "taková škodná" (rozuměj "oportunistický živel") škodit nejméně. Absurditu té doby máte možnost poznat a pochopit (především vy mladí, kteří jste tu dobu nikdy nepoznali) právě v tomto tragikomickém snímku Jiřího Menzela. Tohle opravdu není běžná komedie v pravém slova smyslu. Střet inteligence s hloupostí a vulgaritou byl v tomto snímku vyjádřen velmi názorně, sugestivně a hlavně surově tragikomicky. Kdo nezažil, nedokáže posoudit tu tehdejší absurditu, ale může o té době leccos pochopit. ()

Reklama

Reklama