Mezi mužem a ženou

Popravdě jsem měla celou dobu co dělat (nemám ráda, když mi něco u filmů utíká:), ale i přesto, že jsem si některé scény musela pouštět nadvakrát, jsem byla po shlédnutí úplně paf. Film mě naprosto odrovnal jakýmsi minimalistickým maximalismem.. V podstatě dva herci a přitom tak velký příběh, který se spolu s rozhovorem pomalounku vine k trpce reálnému konci. Život jako vyšitý. A Helenu prostě miluju. (15.11.2009)

V reakcích a recenzích mnohdy vzpomínané "Before Sunrise" a "Before Sunset" jsou pro platoniky, "Mezi mužem a ženou" je pro realistické romantiky – to není snaha o poetismus, ale přesný popis filmu, jehož jádrem je již několikrát realizovaný příběh setkání dvou dříve zamilovaných lidí po letech. Zde však dostává novou energii díky onomu realisticky romantickému pohledu a také originálnímu vyprávění. Rozdělení rámu na dva obrazy je využito k naznačení distance mezi oběma postavami, které jen zřídka přecházejí do prostoru druhého, ale také k vytváření kontrapunktu k hlavnímu dění. V klíčových chvílích se v jednom z obrazů přestřihne do minulosti postav, na jejich současné partnery či na nevyřčenou a pouze v hloubli srdce či mysli strašící vizi, toho, jak by si on či ona představovali vývoj situace. Míra vhledu do dění a naprosto přesné dialogy i jemné nuance gest, výrazů tváře a detailů, které se staví ústřední dvojici do cesty, jsou výmluvně přesné a svým oproštěním od idealismu, ale současným setrváním v maximální empatii neskonale uhrančivé. Nemalý vliv na tom mají úchvatní hlavní představitelé, kteří při balancování na různých emocionálních pólech působí nevídaně bezprostředně. (06.10.2009)

Film jsem dostal za úkol v rámci výcviku v ženské duši. A tak se teda sám sebe ptám, proč to tak je, proč každý scénář, který napíše žena končí tak, že hlavní hrdinka odmítne nějakého muže, kterého kdysi milovala. Neobvyklý způsob snímání je jako experiment zajímavý, ale brzo člověka začne spíše obtěžovat, protože často přemýší nad tím, jak je to uděláno a jak daleko od sebe se herci fyzicky vyskytují a tak. Stručně řečeno, jde o dost neelegantní a krkolomný způsob jak dostat diváky doprostřed rozhovoru a jak demonstrovat nemožnost autentické komunikace a autentického proživání mezi SPOILER. (01.02.2011)

60 % - Jakkoli jsem se celou dobu snažil pochopit formální rozdělení obrazu, nepochopil jsem ho. Občas tam probleskl smysl, například při představách, které kontrastovaly s realitou, ale jinak mi to přišlo spíše rušivé než smysluplné. Jistě originální pokus, ale nejsem si jist, jestli to trochu nezabilo příběh. Btw, oba hlavní hrdinové jsou v téhle konverzačce excelentní. (18.03.2009)

Dva exmanželé se sejdou na svatbě jeho sestry. Po zatancované skladbě zjistí, že tam zůstali úplně sami (!), tak si to jdou rozdat na hotel. Ona je prý vdaná, on má přítelkyni. Celou dobu kecají a kecají. Ano, taky, když jsem někde s holkou, tak kecám a kecám. Ale myslím, že to, co zplodí život, je zajímavější, než kecy v tomhle filmu. Navíc oba herci působí dost odtažitě. Kamera, která má ukazovat rozdílné cítění mezi mužem a ženou měla jediný efekt a to ten, že mi rozpůlila mou novou 107 cm plazmu. Jsem přesvědčen, že rozpůlená kamera měla jen jediný cíl a to zamaskovat tu nemohoucnost všech zainteresovaných. Takže žádná duševní studie, jak by se dalo očekávat, jen zoufalé sledování, kdy už ta nadsedmdesátiprocentní kálečka skončí. PS: I přesto, že jsem chtěl film férově vypnout po deseti minutách, vydržel jsem se dívat do konce a to jen proto, abych mohl tento film plnohodnotně zkritizovat. PPS: Nevěřím hodnocení většiny lidí zde, myslím si o nich, že to jsou masochisté. (08.02.2011)