poster

Mezi mužem a ženou

  • Česko

    Rozhovor s jinou ženou

  • USA

    Conversations with Other Women

  • Slovensko

    Medzi mužom a ženou

Drama / Komedie / Romantický

USA, 2005, 84 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • castor
    ****

    Nemasový a netradiční pohled na setkání po letech, o dvojici, která se tak trochu zná. Dva osamělí jedinci se místo radovánek na svatební hostině relativně nudí, takže je logické, že slovo dá slovo a.. Bylo by podlé prozrazovat něco víc, lepší, když o snímku ve filmovém světě neznámého Hansa Canosi nic moc nevíte. Stopáž je na komorní film tohoto typu ideální, zpracování minimálně zajímavé. Scénárista se vyřádil, kloubí humor, satiru, romanci i ironický nadhled, ale obsahově mu k dokonalosti leccos schází. Chybí trochu více citu, takové Linklaterovy projekty Before Sunrise & Before Sunset jím oplývaly!! Ultralevný, upřímný i herecky výjimečný.. ale stále jen na slabé ****..(13.5.2009)

  • Boogeyman
    ****

    Zajímavě (a ne zcela samoúčelně) pojatý konverzační snímek s vynikajícími hereckými výkony a dialogy. Možná to trochu v mých očích kazila H.B.C., které si opravdu vážím jako herečky, ale nedokážu jí brát jako ženu, kvůli které bych dělal to samé, co Aaron Eckhart.(19.1.2009)

  • Subjektiv
    ***

    Dva pohledy, muže a ženy, dvě neúplné půlky jednoho obrazu. Chtělo by se říci, že rozdělením plátna vedví toužil režisér vyjádřit neslučitelnost ženského a mužského pohledu na svět a nemožnost úplného porozumění mezi pohlavími. Nu, to je samozřejmě možné, ale pak nevybavil své postavy natolik specifickou ženskostí a mužskostí (byť subtilní rozdíly pozorovatelné jsou), aby bylo toto zcela zřejmé. Je to snad spíše dobře, protože by to dost možná vedlo ke zploštění obou charakterů. Takto můžeme ono "nedorozumívání" vnímat v obecnější rovině a mohlo klidně nastat mezi mladým a starým, cizím a zdejším, chytrým a blbým. Mně osobně se zdá, že v tomto případě nastalo prostě mezi jedním a druhým. Nebylo však nijak tragické a hluboké a rozhodně mi nepřipadalo nevyhnutelné. Inu, tam, kde lidé usilují spíše o zajímavou stavbu věty než o to, aby jim bylo porozuměno, aby sdělili podstatné, tam se neporozumění dá očekávat. A to je má nejpodstatnější výtka filmu. Smůla, když na dialozích stojí. Věty tedy plynou a přinášejí sebou minulost, která proplouvá kolem diváka, jenž jediný jako by ji opravdu pozoroval. Ti dva nejsou odděleni svojí odlišnou "pohlavností", ale roky, které nestrávili spolu. A scénářem. Své setkání zneužijí k tomu, aby se na okamžik klamně vrátili do chvil šťastnějších než Teď, bezstarostného Tehdy. K čemu však to všechno? K čemu sledovat, jak plynou slova a činy, jež za moment odplují do kanálu zapomnění... I toho mého. Raději si ještě někdy pustím Scény z manželského života. V těch se nezapomíná... Silné ***. P.S. Nakonec mé výtky nejsou možná úplně fér. Právě ona určitá prázdnota, pocit "léta jsme se neviděli a léta se zase neuvidíme", působí při zpětném pohledu poměrně autentiticky. A zároveň i nepříjemně, což je možná právě to, co mi (nevědomě) vadilo.(24.3.2009)

  • Caszidy
    ****

    Zajímavě a originálně natočený příběh páru, který již vlastně párem dlouhou dobu není. A přesto k sobě ti dva patří a přesto, či právě proto se k sobě ti dva vrátit nemohou. Láska je někdy složitá a těžká věc. Herecký koncert půvabné Heleny Bonham Carter a charizmatického Aarona Eckharta. Závěrečné spojení obrazu je hořkosladce metaforické.(21.2.2009)

  • Šandík
    ****

    Rozdělení obrazu je sice chytrý nápad, ale v podstatě není úplně jasné, které okno je čí. Patří tomu, kdo je v něm zobrazen, nebo naopak tomu druhému, neboť jde o jeho pohled - pokud ano, co se záběry, na nichž jsou vidět oba, pokud ne, proč se do oken promítají vzpomínky a místy i představy? Navíc tímto rozdělením obrazu režisér prakticky rezignuje na umělecké vyznění snímku, protože je zaprvé složité pro téměř čtvercový formát komponovat scénu a navíc, ten dvojí obraz bere člověku možnost soustředit se na jeho vnímání. Spíše jen registrujeme dění, než, že bychom se ještě stíhali kochat uměleckým vyzněním toho kterého záběru. Svým způsobem se zdá, že zajímavá forma přebila vlastní obsah snímku. Na druhou stranu, pocity po jeho shlédnutí zase nejsou tak rozbité jak by se mohlo čekat a příběh dokáže člověka poměrně hluboko zasáhnout. Velmi dobře (a myslím, že to byl záměr) navozuje rozpůlení obrazovky osamělost obou aktérů. Jen několikrát se oba na několik vteřin dostanou do téhož okna, případně se obě okna spojí či téměř spojí v jedno. Tenhle fígl použitý v závěru je přitom svým kontextem zvlášť zajímavý, neboť jednota prožitku obou aktérů je pocitem prázdnoty. Celkový dojem: 70% Zajímavé komentáře: charlosina, gudaulin, Subjektiv, castor, JFL, Damiel, N.Strauber(29.12.2009)

  • - Jedinou hudbou ve filmu je písnička "J'en connais" z alba "Quelqu'un m'a dit" od Carly Bruni, manželky současného prezidenta Francie, Nicolase Sarkozyho. (MartinezZ)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace