Země je hříšná píseň
-
Maa on syntinen laulu
Drama
Finsko, 1973, 108 min
Režie:
Rauni MollbergHrají:
Maritta Viitamäki, Pauli Jauhojärvi, Aimo SaukkoObsah
-
Naturalisticky drsný a zemitý příběh lásky dívky Martty, jenž se odehrává na konci 40. let 20. století ve finském Laponsku, je prosycen krví a erotikou. Film podle stejnojmenného románu finského spisovatele Timo K. Mukky. (wero1000)
Naturalisticky drsný a zemitý příběh lásky dívky Martty, jenž se odehrává na konci 40. let 20. století ve finském Laponsku, je prosycen krví a erotikou. Film podle stejnojmenného románu finského spisovatele Timo K. Mukky. Komentáře uživatelů k filmu (2)
-
Houdini
Zlatý Medvěd - výběr(22.5.2006)
-
Psice
Film byl zpracován podle stejnojmenného románu finského spisovatele Timo Kustaa Mukka, vydaného v roce 1964. Mukka se původně podílel i na filmovém scénáři – od spolupráce však ustoupil kvůli vážným zdravotním problémům (premiéry filmu se již nedožil). Snímek otevřeným až šokujícím způsobem zachycuje běh lidského života v jiholaponské vesnici Siskonrantě ve čtyřicátých letech dvacátého století. Děj filmu je zaměřen na osud dospívající Martty, která se zamiluje do laponského pastevce sobů Ouly, který přichází každý rok do Siskonranty pomáhat při porážení sobů. Otec Martty však jejich lásce nepřeje a poté, co se dozví, že Martta s Oulou otěhotněla, chystá se Oulu zabít. Martta, která však není dostatečně silná a emocionálně vyzrálá, odmítá Oulovu nabídku, aby s ním odešla. Martta jedná na základě pudů a probouzející se sexuality - ve finále si díky své promiskuitě ani není sama jistá, zda dítě, které čeká, je skutečně Oulovo. Jedinou její podporou, která ji vytrhává z kruté reality, je její přítelkyně (fanaticky věřící) Elina... Film působí velice autenticky - často se zdá, jako kdybychom sledovali spíš etnografický dokument. Osobně film zařazuji do kategorie snímků, které raději víckrát nevidět. Tento vnitřní odpor ale v žádném případě nesouvisí s kvalitou filmu, jako spíš s emocionální silou a syrovostí, s jakou je film divákovi podán. Ona syrovost tkví především v zobrazení pudovosti jednotlivých postav bez jakýchkoli morálních zábran – na denním pořádku se ve filmu objevuje smrt, vražda, animální sexualita či alkoholismus. Všechny scény jsou přitom podány tak naturalisticky, že působí maximálně sugestivně až tísnivě. Snímek jako celek vyznívá bezvýchodně, protože nedává divákovi žádnou šanci, že jde z toho bludného kruhu krutostí, tuposti, nevzdělanosti a pudovosti vystoupit - jako kdyby neexistovala možnost volby.(7.3.2012)
