Apartmá v hotelu Plaza

Docela uřvaná dialogovka, ze které je ta divadelní naivita cítit na sto vzdálených honů. Film se dělí na tři části, tři rozdílné příběhy, kde ve všech převládá fantastický civilní výkon Waltera Matthaua. Ten si tu totiž střihnul tři různé postavy, kde všechny tři role se snaží rozřešit ne úplně pohodlnou situaci. Nezáviděníhodná byla třeba v první příběhu, zábavná pro změnu v příběhu druhém. Třetí příběh je pak vysloveně rodinný a trošku panický. Rodinné trampoty nicméně řeší všechny tři příběhy a tak je třeba se na ně řádně připravit. Druhý příběh byl ale asi nejlepší a nejzajímavější. Zbytek spíš ukazoval to divadelní herectví přítomných herců. (07.01.2023)

Neil Simon ma opäť nepresvedčil, podobne ako aj v Bosých nohách v Parku, ale Walter Matthau to zachraňuje, tri presvedčivé herecké vystúpenia v troch rozličných postavách. Všetky tri poviedky sú podľa mňa vyrovnané, za najlepšiu považujem prvú, za najzábavnejšiu ale tretiu. Herecký koncert nestarnúceho génia v réžii nemenej dobrého Arthura Hillera. (26.06.2012)

Třetí povídka samozřejmě stojí nade všemi předchozími, to nepřicházím s žádnou novinkou. Epizodka o zlobivé nevěstě a jejím nerudném otci je ukázkou Simonova pisatelského umění a geniality ve vypoitonvání situace. Přesto ani ty první dvě povídky nejsou k zahození, byť jsou někde jinde než situační komedie se svatbou. Nejlepší na tom, že Matthau dokázal každou postavu tak perfektně odlišit. Od fyzických přeměn (paruk) až po neodolatelné posunky ve tváři. Velmi podnětné, vidět mistra při práci. (20.03.2009)

Ach, Pierre, Pierre... vy jste ale výtečník. :-) Doporučit mě, americký film, připomínající svým stylem sitcom??!... Ale tak proč ne, konverzačku dle divadelní předlohy snad ještě zvládnu. První povídka: Ale tak jo, nic hrozného. Dá se na to dívat. Ale plyne to trochu pomalu, ty dialogy jsou občas takové nemastné neslané. Zvláště ty monology hlavní herečky o samotě. Pár vtipných slovních přestřelek ano, ale ty se tam porád už dobrých 40 minut dokola opakují a ti dva se tam poráád hádají, usmířují, mají rádi, nemají rádi...Ech, tohleto že napsal scenárista Vraždy na večeři? "Nevěřím svým očím. Jseš to ty?" :D Hmm, ono je to celkem fajn zábava, pointa dobrá, ale táhlo se to a víc bych to nepřeháněl.                                    . . .         Nicméně jedeme dál, povídka druhá: Takže z příběhu spíše nadčasového jsme se přesunuli do příběhu specificky vázaného na bohaté americké velkoměsto. ♫ Yeah, I want to be a part of it New York, New York ♪... No jo, panička má hodně ráda Franka Sinatru, ale jejím partnerem se stává producent, který teď má točit s Lee Marvinem. "Jo, když se setkáme, tak spolu mluvíme." :D Vcelku jiná zápletka a odlišný vztah dvou partnerů – přibližně stejný výsledek trochu otravného střídání hádky s milováním a vtipných dialogů s poněkud zdlouhavým zacyklením v bludném kruhu. Vše obohacené tentokrát o opakování si jmen vybraných hollywoodských hvězd – hláška roku od paničky: "Minelli? Ta je rozkošná!" :D Nicméně Walter Matthau mne zaujal už o něco více, zejména jak odlíšil postavu narozdíl od první povídky a při tom svádění nějakého toho Bogarta či Marvina vzdáleně i připomínal. Tak jsem si jen říkal, (ne)objeví se tam nakonec Marvin v pěkném cameu? (SPOILER: Marvin se neobjevil, povídka skončila dřív, než odbyly čtyři. ;o))                            . . .       Tak nic, jede se dál. Povídka třetí. Tyjó, super sranda. Se válím smíchy, na tohle se oplatilo čekat. "A dívej se na mně, když s tebou mluvím!" :D Chichi, ve vtipnější situaci tahle větička nemohla zaznít! (Nebudu prozrazovat, to se musí vidět!) Také Matthau byl ze všech třech povídek na závěr nejzábavnější a konečně to frčelo v pořádném tempu. Při odhalení pointy celého problému jsem vybuchl smíchy a současně mne z ní záhy i zamrazilo. Tak tomu se říká vyvrcholení! :-)... Summa summarum, za závěrečnou povídku by byl plný počet, ty předchozí kulhají někde kolem slabších 3*. Takže ano, dík za doporučení. 70% (18.06.2020)

Ačkoliv je to velmi známé a populární dílo, které je rovněž koncipováno jako divadelní představení, musím bohužel konstatovat, že mě příliš nezaujalo. Snímek jsem viděl poprvé a troufám si v tuto chvíli říct, že podruhé se již na něj nepodívám, protože mě to zkrátka vůbec nezaujalo. Bylo to takové zdlouhavé, nudné a s výjimkou hlavního představitele mužské role- Waltera Matthaua, který ztvárnil ústřední roli ve všech třech povídkách mě žádný další pozitivní prvek nenapadá. Zkrátka, každému se líbí něco jiného a každý má trochu jiný vkus... (29.12.2017)