Portrét šílenství

Film je postaven na hereckem vykonu uzasneho (William H. Macy), ktery hraje obchodnika Edmonda. Po 47 letech sveho zivota dela radikalni rozhodnuti ve svem obycejnem zivote a musi nest nasledky svych sveraznych a neurvalych cinu, ktere ho zavedou az do vezeni k teplemu cernochovi, coz byli jeho nejvetsi zivotni predsudky. Na muj vkus moc ukecane, trosku mimo misu a artove, ale nastesti hlavni herecky vykon a zajimave zeny ve vedlejsich rolich prostitutek osvezuji vysledny dojem a filmovy zazitek. 45% (09.09.2008)

První 2/3 téhle zkrocenější variace na Falling Down jsou fakt v pohodě a poměrně zábavné, všechny tři "děvka scény" jsou opravdu povedené. Jenže jak děj skončí svůj part na nočních ulicích, tak se z filmu stane strašná plytkost, která se asi snaží něco sdělit, ale v mém případě jsem nezachytil ani ň. Škoda tohoto pádu na beton, za první dějství 3,5*, za druhé 1*. (17.10.2006)

Ďalší skromný, no pôsobivý prírastok do rodinky drám so zmagorenou hlavnou postavou, ktorej 'prepne v bedni' a počas neuveriteľných zhôd náhod sa dopracuje k svojmu osobnostnému opaku. Je to akási slabšia atrapa Schumacherovho 'Falling Down', s hlavným predstaviteľom rovnako herecky silným, len s tou škodou, že Macyho postava nemala toľko priestoru a ani psychologického základu, ako by mala mať. 75%. (01.08.2008)

Edmond Burke je.... Odchází od ženy a po rozhovoru s jiným bílým límečkem v baru, který mu zadarmo poskytne moudra, jenž by se dala shrnout slovy, už si ho nehoň sám, se vrhá do víru velkoměsta, aby konečně ulevil tomu hučení. Těžko se však zbavuje svých (zřejmě civilizačních) návyků a jeho finanční sadomasochismus (pro korunu vrtáme svá kolena) mu brání ten přetlak uvolnit. A tak se v tom plácá a plácá a volným pádem (nebo Volným pádem?) směřuje k nezvratnému osudu. Výstřiku toho pravého šílenství se pak kupodivu dočkáme až po výstřiku řekněme uvolňujícím a v této chvíli jsem Edmondovi přestal definitivně rozumět. A tak mě dnes trezorový závěr s černým ptákem v bílé kleci vlastně docela potěšil. Edmond Burke je totiž debil. Hodně užvaněný a taky hodně prázdný film, trochu tuším, že o té prázdnotě měl i být, ale i příběh debila se dá vyprávět s jistou nonšalancí. Snad tu autobiografii tedy někdy dopíšu, zbývají mi poslední dvě kapitoly. (07.05.2021)

Edmond Burke (William H. Macy) se jednoho dne po cestě z práce zastaví v obchůdku z číslem 115 - u kartářky, která mu sdělí, že asi není na svém pravém místě. Edmond o tom začne přemýšlet, a při tom nastoupí na dráhu, které z výšin normálního života vede až do policejní cely 115 - přes návštěvy pánských klubů, podříznutí starého fěťáka až po vraždu mladé sympatické servírky (Julia Stiles)... Jen málokdo ví (snad jen Michael Douglas ve filmu Volný pád), jak strmý může být pád mezi spodinu společnosti. Ze strany Williama H. Macyho sice brilantně sehrané, ale samotný scénář nebyl nikterak zajímavý ani zábavný (a opět ve srovnání s výše zmíněným). Člověk se jen ptá - proč? Jakej smysl tento film měl? Pobavit? To se moc nepovedlo. Poučit ? Možná ano, děti, nezabíjejme servírky, jinak nás ve vězení ojede velkej černoch.. Ještě že to celé zachraňuje délka (spíš krátkost) filmu - těch necelých 80 minut to lze vydržet a Macy byl fakt dobrej... (16.07.2008)