Plakáty
Obsah
-
Učitel a skladatel hudby po dostavění domu se svou manželkou zjišťují, že potřebují pomoc, a tak si najmou služku. Učitel je u dívek velice žádaný, i když je věrný jen své ženě a dopřává jí vše, po čem touží. Jednoho dne však učitele mladá služka svede a jeho idylický život se sesype jak domeček z karet. (balone)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (10)
-
Adrian
Kim Ki-young (ktoreho viacere filmy predbehli v case natacania dobu a dnes je nanovo objavovany a brany ako inspiracny zdroj pre viacere sucasne korejske reziserske esa) je takym korejskym Hitchcockom. Podobne ako maestro napatia, tak aj Kim na svoju dobu disponuje v Housemaid velmi zivou kamerou s castymi pohybmi a najazdami/odjazdami hlavne v scenach budujucich napatia az strach (najazd do detailu napatej tvare). A rovnako ako v Hitchovom Psycho, tak aj v Housemaid nastava postupne vyznamove prelievanie, resp. presun / predavanie stafety z vedlajsej zenskej postavy do pozicie hlavnej. Znama kostra pribehu "zenskeho votrelca v domacnosti, ktora svojou pritomnostou postupne znici nielen harmoniu ale i samotnu rodinu" je vystavana z vemi dobre napisanych a nasnimanych scen, majuc podobu coraz tazivejsej nocnej mory. Korunou je samotny zaver s uzitim tzv. scudzujuceho efektu. Ten prinasa ambivalentne ulavu, ovsem s vystrazne zdvihnutym prstom, ukazujucim okrem ineho aj na zhubnost pachtenia sa po cisto materialnych hodnotach.(11.10.2008)
-
Bluntman
(KDV) Režisér, scénárista a střihač v jedné osobě – Ki-young Kim - bývá označován za „jihokorejského Douglase Sirka na tripu“, protože točil převážně melodramata se silnými ženskými hrdinkami a slabými mužskými postavami, či je přirovnáván pro svou schopnost vyvolat napětí prostřednictvím důmyslného užití stylistických prostředků k Alfredu Hitchcockovi. Nepřekvapí tak, že inspiraci jeho tvorbou přiznávají tvůrci nové vlny jihokorejského filmu (Pak Čchan-uk, Bong Joon Ho), popř. že byl pro širší veřejnost objeven představitelem Nového (Nového) Hollywoodu Martinem Scorsesem._____ Pravděpodobně nejznámější (alespoň na západě) dílo Ki-young Kima - HANYO (THE HOUSEMAID) - se vymyká dobové jihokorejské produkci 60. let, pro kterou je příznačná inspirace italským neorealismem (Nezřízená střela, Kočí). Jde totiž o žánrovou podívanou – psychopatologický thriller. Dá se sice najít nějaká kritika jihokorejské poválečné společnosti (střední třída je ochotna obětovat materiálním hodnotám a zachování si dobrého obrazu navenek téměř vše), ale ta je na konci shozena závěrečnou codou a užitím zcizovacího prvku. Film tak dává jasně najevo, že máme být primárně pohlceni jeho stísňující atmosférou druhé poloviny, kdy se z bytu postav nedostaneme, a uchváceni hereckým výkonem Eun-shim Lee, kterou publikum nebylo schopné přijmout již v jiných typech rolí.(23.5.2011)
-
molotov
Jedna z klasik korejského filmu, The Housemaid, se pohybuje na pomezí psychologického dramatu a téměř až hororu. Nevěra manžela vyústí v řadu tragických událostí a atmosféra je tu hustší než u rákosníčka. Źánrově se to celkem vymyká dobové produkci, i když taková Flower in hell je podobně dominantní ženskou hrdinku a napínavý příběh. Kim Ki-jong tu rozhodně nešetří tehdejší společnost a to, co jsou postavy ochotné udělat pro to, aby dosáhli svých cílů či si udrželi své postavení, je za hranicemi zdravého rozumu. Přestože poslední dvě minuty trochu pozmění vyznění celkové vyznění snímku, je to právě ten psycho teror, která ve vás po filmu zůstane.(29.12.2011)
-
balone
Co je cenější? Dobré jméno rodiny, luxus a peníze? Nebo šťastná rodina? Asi, jak pro koho, každý má ty priority jinde a manželka našeho hlavního hrdiny je měla pro mě až nesmyslně jinde. Občas mě některé dialogy, až mrazily. I kdž tento motiv příběhu se odehrál snad ve všech kinematografiích na celém světě, stále má co nabídnout a kousky, jako je tento by se měly povinně vidět. Jinak mé pocity z tohoto filmu jsou malinko zvláštní, protože jsem nečekal takové závěry, jenž někteří lidé dělali. Btw. Je škoda, že k tomu filmu není žádný korejský plakát (tento je japonský). 85%(16.4.2010)
-
pm
Mozaiku nesympatických postav a charakterů, ke kterým si divák nemá šanci vytvořit vztah, korunují zlé děti. Poslední scéna film proměnila ze společenské metafory v úsměvnou moralitku, škoda, protože jinak jde o výbornou sociální sondu, kritizující konzum a dopady poválečného hospodářského rozvoje na rodinnou morálku.(7.1.2011)
-
WANDRWALL
Učitel se nechal pěkně sebepoškozovat. Jaké pomalé a divně dramatické tempo...(23.5.2011)
-
Bloody13
Zajímavý a svým způsobem ojedinělý pohled na obyčejnou rodinu z vyšší vrstvy, jejíž štěstí a idylický život se začnou velmi rychle rozkládat po příchodu mladé a žádostivé služky. Snímek si od začátku drží lehounké tempo, a to hlavně díky plouživé kameře. Nejprve se pracuje s náznaky něčeho skrytého a zlého, postupně se před divákem odkrývá jádro všech problémů, až to celé vrcholí tragédií téměř antických rozměrů. Hanyo se dotýká spousty témat, ať už jde o kritiku sociálních problémů, vztahů starších mužů k mladším ženám nebo pravých rodinných hodnot. Ono se to vlastně dá brát jako drsnější rodinné drama s hororovým nádechem, ale v závěru to budete muset stejně ještě přehodnotit. Nakonec si dovolim upozornit, že Hanyo netrvá pouze 90, nýbrž 111 minut. Ale pokud máte rádi asijskou kinematografii, není co řešit.(14.5.2011)
-
Folpa
Dnes již kultovní film z roku 1960 o rodině, do které přichází na výpomoc služebná... Určitě film pro každého, komu se líbí asijská filmová tvorba.(19.12.2010)
-
Revanx
Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete.(25.1.2009)
-
frashmaker
Upřímně jsem z tohoto filmu docela hotový. Celou dobu to na mne působilo trochu předramatičtěle, na druhou stranu to vůbec nebylo tupé a ten konec mě totálně rozsekal. Potřebuju ještě chvíli na to, abych se v tom trošku vyznal a uvědomil si co jsem to vlastně viděl. Pokud jste zvyklí na typické korejské filmy moderní doby, tak vězte, že v tomhle filmu se za hodinu a půl stane víc věcí, než v několika běžných snímcích z Koreje dohromady. A k čemu bych tento snímek přirovnal? Atmosférou a typem napětí, které jsem z něho měl byl strašně podobný filmu "Plynové lampy". Akorát, že tady to dopadne podstatně hůř. Každopádně doporučuji všem milovníkům asijských filmů. Ačkoliv je tento snímek na tu dobu velmi moderní, je to již přecijen stará škola a s takovou k tomu třeba přistupovati.(26.2.2011)