Pusinky

Nejrealističtější a nejlepší český i československý film o mladých dospívajících lidech. Skvělá kamera, střih i režie. A hlavně úžasné herecké výkony všech tří holek v hlavních rolích i sympaticky udělaný casting vedlejších rolí zdobí tento film. Bohužel o takových 15 minut delší než by mělo. Druhá polovina se místy děsně vleče a je sakra natahovaná. 70% (08.04.2007)

Tři holky - jedna zjišťuje, že je lesba, druhá byla znásilněna a vůbec si nevěří a ta třetí, ta si věří až moc, proto všem slepě důvěřuje a chová se jako coura, ale zároveň má astma.... Všechny tyhle slabosti a silné zážitky, jsou tady natočený i zahraný velmi přesvědčivě. Někdy z toho byla opravdu cítit ta naprostá bezmoc a nicota.... Akorát mi přijde přehnaný, že prostě všichni se cítili se svým životem na hovno. Nebyl to zrovna záživný film, který by oplýval modroustma, ale celkem dobře zahraný, jen škoda, že to neudělali kapánek jinak.... Bylo to pořád v jedný rovině a vlastně opakovali stále stejné scény, nic se tam neměnilo... Pointa nebyla, jelikož do Holandska nedojeli... Jasně, je znát, že se každá změnila, to je velký plus... Za dojemný konec se musim přiklonit o hvězdu víc.... Nenudilo mě to, ale tyhle zajímavý holky mohli mít mnohem zajímavější příběh. (10.03.2009)

Scénář: Petra Ušelová, Karin Babinská .. Tři holky na neznámé cestě do Holandska bloudí a nalézají něco zcela jiného než plánovaly aneb naivita dívčího snu narazila. Zlá kráva, frigidní lesba, všepřitahující poběhlice. To je hrubý nástin jejich charakterů, které se na prahu dospělosti začínají profilovat a slečny teprve začínají poznávat samy sebe a realitu všedního dne. Pomocí kamery, světelných hrátek a hudby Muchowa vytváří Babinská dosti proměnnou až skličující atmosféru, která jde často do velkých intimit. Po obrazové stránce pracuje režisérka a její tým na vysoké úrovni, zato obsahová rozkolísanost a nevyváženost je ještě patrná. K představitelkám nemám vážných výhrad (Sandra Nováková a její lesk na rty rulezzz), v rámci možností se tu ve většině situací prezentují jako reálné postavy. 75%. (24.04.2007)

Zmatené jako hysterická holka, v několika chvílích nepochopitelně vzdálené od diváka a plné všeho a zároveň ničeho. Přesto příjemná road movie s šancí dostat se citlivějším povahám velmi hluboko pod kůži. Tři pusinky se ale pod tu mou dostávaly velmi ztěžka. Hlavně na začátku totiž scénář plete jednu scénu neuměle do druhé, hrdinky jsou svým přehrávaným brebentěním protivné a nedokázal jsem pochopit, co mám cítit, když se holky po čtvrthodince vykoupou a jásají něco ve smyslu naprosté úlevy. Nic zvláštního se jim zatím nestalo, takže na nějaké očištění je trochu brzy. V tu chvíli bych nevěřil, že se sžiji s melancholickou režií miss Karin a že nakonec budu chápat Išku až do její nejhlubší podstaty. Nemám problém s hledáním orientace, netvářím se ublíženě, jen co na mě někdo promluví a psychické potíže se mi momentálně také zdárně vyhýbají, ale ta její něžná touha po vrcholných (byť prchavých) chvílích mě začala čím dál víc sžírat. Abych několikrát se objevivším chvílím prázdnoty propadl téměř úplně. Tomu nejvíc pomohla přesná Muchowova hudba do nálady. Připomínky nakonec při titulcích pomalu blednou, protože pocity převládly nad racionálními výtkami. Ano, Vendula je na proplesk, ta cesta do Holandska je celkem zbytečný symbolický cíl a poselství "Ecstasy of Freedom" mě také moc nebralo. Jenže reálnost někdy všechno přebije. (02.11.2007)

Před filmem by měli uvádět varování: "Než si Pusinky pustíte, tak schovejte všechny ostré, tupé, divné, žluté i růžové předměty, zabedněte okna a přikurtujte se ke křeslu." Proč? Protože ten film je depka ve fyzický podobě. Pořád tam někdo bulí, hulí, bulí a chlap je tam vyjádřen třemi typy: zoufalec, debil, zoufalně debilní hajzl. Kouknete na to a chcete se pokud možno rychle zabít. Jo a chybí jim tam čtvrtá, ta nejlepší, skupina mužů: Sonnery (19.01.2009)