Pusinky

Zmatené jako hysterická holka, v několika chvílích nepochopitelně vzdálené od diváka a plné všeho a zároveň ničeho. Přesto příjemná road movie s šancí dostat se citlivějším povahám velmi hluboko pod kůži. Tři pusinky se ale pod tu mou dostávaly velmi ztěžka. Hlavně na začátku totiž scénář plete jednu scénu neuměle do druhé, hrdinky jsou svým přehrávaným brebentěním protivné a nedokázal jsem pochopit, co mám cítit, když se holky po čtvrthodince vykoupou a jásají něco ve smyslu naprosté úlevy. Nic zvláštního se jim zatím nestalo, takže na nějaké očištění je trochu brzy. V tu chvíli bych nevěřil, že se sžiji s melancholickou režií miss Karin a že nakonec budu chápat Išku až do její nejhlubší podstaty. Nemám problém s hledáním orientace, netvářím se ublíženě, jen co na mě někdo promluví a psychické potíže se mi momentálně také zdárně vyhýbají, ale ta její něžná touha po vrcholných (byť prchavých) chvílích mě začala čím dál víc sžírat. Abych několikrát se objevivším chvílím prázdnoty propadl téměř úplně. Tomu nejvíc pomohla přesná Muchowova hudba do nálady. Připomínky nakonec při titulcích pomalu blednou, protože pocity převládly nad racionálními výtkami. Ano, Vendula je na proplesk, ta cesta do Holandska je celkem zbytečný symbolický cíl a poselství "Ecstasy of Freedom" mě také moc nebralo. Jenže reálnost někdy všechno přebije. (02.11.2007)

Nevdojak mi to pripomenulo "iniciačnú cestu" partie priateľov stopom na východ, podľa možností až na Sachalin. Skončila neďaleko východiskového bodu (Piešťany) na železničnej stanici Nové Mesto nad Váhom, pod bedlivým dozorom dvoch nabrúsených osožákov. Zaujímavé bolo, že necelých dvadsať kilometrov cesty spotrebovalo týždeň času a minutie celého batoha (aj s batohom samotným). Návrat domov sa niesol v znamení darčeka rodičom z ďalekého východu - rozmačkanej cigánskej v žemli (lebo pred spánkom dômyselne ukrytej pred ľstivými zlodejmi v zadnom vrecku kraťasov). Jednoducho: dievčatá a chlapci z východnej Európy vedia ako správne cestovať. Ex oriente lux! (20.07.2012)

Parta hloupých husiček se rozhodne užít si poslední prázdniny a vyrazit na krušnou cestu za nezávislostí na rodičích i okolí, zkoumáním vlastní sexuality a taky jako v každé pohádce za láskou a za štěstím. Občas se u toho směje, občas chlastá, občas souloží, ale hlavně je komletně psychicky ve sračkách - což by nebylo na škodu, syrově realistický film o tom že život je hnusná svině a dokáže každého nakopat takovým způsobem, že i ta sebevražda je vcelku příjemnou alternativou, by mohl být velmi zajímavým příspěvkem nejen české, ale i světové kinematografii... ale to by ty holky nesměly být tak neskutečně pitomé, jednoduché a ubrečené... a nesměly by vzbuzovat dojem že jim vlastně nejde o nic jiného než je ten sex. Sluníčkový závěr a skrytě pomrkávající morální ponaučení pak už jen dotvrzují dojem že jsou Pusinky jen mírně nadprůměrným filmem pro dospívající bez jakýchkoli jiných ambicí, i když je to rámci českého zahnilého filmového rybníčku takřka inteligentní veledílo. Babinská by ale stejně měla radši točit místo filmů jen melancholické videoklipy - ty by jí vážně šly. 6/10 (11.06.2008)

Po zhlédnutí Pusinek se cítím, jako bych prožila tu největší pařbu, po které je mi šíleně špatně, zvracím a přeju si, abych mohla vrátit čas. Protože to co rozjely slečny ve filmu je k smíchu možná i k pláči. Film o devatenáctiletých slečnách, které si chtějí užít poslední prázdniny, ale mají za prdelí čtrnáctiletého klučíka, který je hlídá, brzdí a kazí plány. Jenže tenhle klučík má v hlavě více rozumu než všechny tři dohromady.. Jsem asi moc konzervativní a úzkoprsá, když mě chování těchto rádoby plnoletých slečen rozčilovalo. Moc dobře vím, že žádná holka není světice (já taky ne :o) ale ty holky byly prostě a jednoduše krávy. Jedna děvka, která nečekaně dospěje a už jí býti nechce.. Druhá chce být za každou cenu jako ta první, ale nečekaně zjistí, že to není to co hledá.. A třetí se o sobě dozví, že není frigidní, ale lesba, která (kdo by to byl řek) se zrovinka zamiluje do té první. Ta ji ale bohužel odmítá. No a celý film je potřeba k tomu, aby pochopila, že moře má spoustu ryb. To celé je poskládané do situacích, nad kterými zůstává rozum stát, můj se zastavil úplně. Film mě psychicky vyčerpal, znechutil, pobouřil, rozčílil, pobavil, v zoufalství rozbrečel… Rozhodně už tuhle story nechci nikdy vidět a pokud po mě bude chtít někdo v nejbližší době pusinky asi se neudržím a nabančím mu.. (07.03.2010)

Tak vám nevím. Ten film prostě pohřbívají charakterně debilní dialogy postav. Vztahy mezi nimi jsou často jako na houpačce a divák ani moc netuší proč se tak děje. Prakticky film vyšumí NIKAM a je téměř o NIČEM. Není zde postava, která by měla hlavu a patu. Film zachraňuje Muchowova hudba. Jinak by to byla opravdová bída. Možná mi časem dojde čeho jsem byl svědkem. Bohužel teď sem na to nepřišel. (14.09.2008)