Pusinky

Po zhlédnutí Pusinek se cítím, jako bych prožila tu největší pařbu, po které je mi šíleně špatně, zvracím a přeju si, abych mohla vrátit čas. Protože to co rozjely slečny ve filmu je k smíchu možná i k pláči. Film o devatenáctiletých slečnách, které si chtějí užít poslední prázdniny, ale mají za prdelí čtrnáctiletého klučíka, který je hlídá, brzdí a kazí plány. Jenže tenhle klučík má v hlavě více rozumu než všechny tři dohromady.. Jsem asi moc konzervativní a úzkoprsá, když mě chování těchto rádoby plnoletých slečen rozčilovalo. Moc dobře vím, že žádná holka není světice (já taky ne :o) ale ty holky byly prostě a jednoduše krávy. Jedna děvka, která nečekaně dospěje a už jí býti nechce.. Druhá chce být za každou cenu jako ta první, ale nečekaně zjistí, že to není to co hledá.. A třetí se o sobě dozví, že není frigidní, ale lesba, která (kdo by to byl řek) se zrovinka zamiluje do té první. Ta ji ale bohužel odmítá. No a celý film je potřeba k tomu, aby pochopila, že moře má spoustu ryb. To celé je poskládané do situacích, nad kterými zůstává rozum stát, můj se zastavil úplně. Film mě psychicky vyčerpal, znechutil, pobouřil, rozčílil, pobavil, v zoufalství rozbrečel… Rozhodně už tuhle story nechci nikdy vidět a pokud po mě bude chtít někdo v nejbližší době pusinky asi se neudržím a nabančím mu.. (07.03.2010)

Dokud budou Češi takoví srabi a budou se bát drsnější témata ukázat naprosto se vším v plné kráse, syrovosti a odpornosti, aby všichni pochopili, jak špatné a odporné jsou, tak nikdy dramata nebudou tolik působivá. Stejně jako filmy o hloupých holkách, co mají své problémy, mě nebaví už pár let, protože nepřinášejí nic nového, tak musím uznat alespoň nějakou snahu nejen režisérce, ale všem zúčastněním. Výsledný pocit z filmu, nějaký vzkaz, prostě nic nešlo mým směrem a bojím se, že na tom takhle nebudu sám. Zahoďte všechnu zábavnost, zahoďte všechnu lež, ukažte krutou pravdu a buďte nemilosrdní, pak třeba podobné filmy budou konečně působivé a silné. (21.06.2008)

Tři holky - jedna zjišťuje, že je lesba, druhá byla znásilněna a vůbec si nevěří a ta třetí, ta si věří až moc, proto všem slepě důvěřuje a chová se jako coura, ale zároveň má astma.... Všechny tyhle slabosti a silné zážitky, jsou tady natočený i zahraný velmi přesvědčivě. Někdy z toho byla opravdu cítit ta naprostá bezmoc a nicota.... Akorát mi přijde přehnaný, že prostě všichni se cítili se svým životem na hovno. Nebyl to zrovna záživný film, který by oplýval modroustma, ale celkem dobře zahraný, jen škoda, že to neudělali kapánek jinak.... Bylo to pořád v jedný rovině a vlastně opakovali stále stejné scény, nic se tam neměnilo... Pointa nebyla, jelikož do Holandska nedojeli... Jasně, je znát, že se každá změnila, to je velký plus... Za dojemný konec se musim přiklonit o hvězdu víc.... Nenudilo mě to, ale tyhle zajímavý holky mohli mít mnohem zajímavější příběh. (10.03.2009)

Nevdojak mi to pripomenulo "iniciačnú cestu" partie priateľov stopom na východ, podľa možností až na Sachalin. Skončila neďaleko východiskového bodu (Piešťany) na železničnej stanici Nové Mesto nad Váhom, pod bedlivým dozorom dvoch nabrúsených osožákov. Zaujímavé bolo, že necelých dvadsať kilometrov cesty spotrebovalo týždeň času a minutie celého batoha (aj s batohom samotným). Návrat domov sa niesol v znamení darčeka rodičom z ďalekého východu - rozmačkanej cigánskej v žemli (lebo pred spánkom dômyselne ukrytej pred ľstivými zlodejmi v zadnom vrecku kraťasov). Jednoducho: dievčatá a chlapci z východnej Európy vedia ako správne cestovať. Ex oriente lux! (20.07.2012)

„Lesbická křížová výprava“ Upřímné jako plivanec do tváře, přitažlivé jako záchodky v knajpě třetí cenové kategorie, dotěrné jako zasmrádlý ochlasta od vedlejšího stolu… . O pusinkách se nějakou dobu tradovalo, že budou další velehloupou teen‘ komedií; pak vyšlo najevo, že nikoliv a všichni možní kritici začali nadšeně jásat, přitáhli do kin spoustu jedinců, jež nepřestali doufat v kvalitní český film, aby ti následně prozřeli a zjistili, že taková pecka to zas není. Nevzpomínám si, kdy naposledy u nás vzniknul podobně syrový snímek – z tohoto hlediska nelze nepochválit odvahu tvůrkyň. Pusinky se především nebojí podívat pravdě do očí, zalézají hluboko pod kůží a nechtějí být další konzumní komedii na jedno zkouknutí a brzké zapomenutí, i když… Znásilnění, lesbický sex či močení na podlahu ještě nedělají z filmu otevřeného film silný a nezapomenutelný. Chladnost, bezemočnost, odtažitost, pochybná dramaturgická výstavba, jistá ledabylost v zacházení s mužskými postavami, vztahová chaotičnost a občas i snaha šokovat za každou cenu devalvují Pusinky na pouhé vykročení správným směrem, jež za sebou nezanechá příliš hlubokou šlápotu. Ale další film Karin Babinské by mohl. Poučen z debutantských chyb, stejně obsazen a třeba pojmenován Pusinky 2. Apendix: Ruppert a Blažek, dva nadržení zoufalci = Rafťáci po dvaceti letech. 70% Zajímavé komentáře: pshimi, Brygmi, uzzi, cross, iNKa 1104 (18.08.2008)