Pusinky

Mé pocity při sledování filmu oscilovaly mezi třemi a pěti hvězdičkami, film zůstal ve všech záměrech tak na půl cesty, každopádně jistou hloubku má, takže je jasné, že kdyby takhle vypadali všichni ti "konkurenční" klučičí Raťafáci, vypálil bych jim bez váhání 80%. Moje výtky se týkají (hlavně ze začátku) poněkud nepřehledného scénáře a mužských postav, které byly všechny nesympatické (mačo, násilník, trouba), až na jednu čestnou výjímku, onoho čtrnáctiletého bratra, který však vypouštěl z úst věty, vlastní spíše o mnoho let staršímu jedinci. Trošku nevyrovnané, dámy, což? (10.05.2007)

Čekal jsem Snowboarďáky v ženském provedení. Dočkal jsem se originálních postav s výjimečnými vlastnostmi a charaktery, s originálním příběhem, se zajímavými zvraty, mnohdy nádhernými scenériemi (osamocené omšelé veřejné koupaliště a nudící se prodavačka vstupenek na toto koupaliště mají své kouzlo) a se zcela zvláštním pohledem na život. K tomu si ještě připočtěte, že miluju road-movie, a mám jasno. Čtyři hvězdičky dávám za výše vyjmenované, jednu ubírám za přílišný product placement a trochu zdlouhavý příběh, celkově se my však tento milý a pozoruhodný příběh líbil a nebudu mít problém se na něj podívat znovu... (03.05.2007)

Ke mně na tento film přicházely samé chvály, tedy většinou chvály, ale to hlavně k jedné postavě, a tou je Sandra Nováková alias Karolína. Pája ví svoje:) Nevěděl jsem co si o filmu myslet, čekal jsem nudný příběh o holkách, které si vyjedou na cestu do Holandska a budou řešit věci, který by mě zaboha ani nenapadli. Jenže tak to rozhodně není. Pusinky jsou obyčejným filmem o obyčejných lidech, kterým se občas něco posere tak, jako každému. Jen s tím rozdílem, že tady je na to všechno brán ohled jako na něco opravdu obyčejného a proto je to tak dobré. Rozhodně teda jiné, než kopa ostatních českých filmů, které poslední dobou jsou už na jedno brdo. Pusinky by možná dramatizovali všechno a do extrémů, ale jsou tak příjemné a průměrné, že nemůžu jinak než dát tři hvězdičky. Nechci film nijak hanit, mně se líbil, je rozhodně tím lepším, co u nás vzniká. Je totiž něčím naprosto odlišným, než to co u nás vzniká, a proto jsem se u něj tak bavil. (10.02.2008)

Po tomhle filmu se vážně stydím, že jsem dal kdysi Snowboarďákům tak vysoké hodnocení. Je to dost ošemetný film. Dementní název vyzve diváky na srandovní teenagerskej film, a ve výsledku je to famózně natočená deprese ze života. Sice nedrží moc tempo, zpočátku se tam toho děje strašně moc a nestíhá se to zpracovávat, ale dopad má silný. Kamera, střih a režie ovšem na světové úrovni. V posledních několika letech jsem neviděl tak dobře nasnímaný český film. Fakt. (27.03.2007)

Zmatené jako hysterická holka, v několika chvílích nepochopitelně vzdálené od diváka a plné všeho a zároveň ničeho. Přesto příjemná road movie s šancí dostat se citlivějším povahám velmi hluboko pod kůži. Tři pusinky se ale pod tu mou dostávaly velmi ztěžka. Hlavně na začátku totiž scénář plete jednu scénu neuměle do druhé, hrdinky jsou svým přehrávaným brebentěním protivné a nedokázal jsem pochopit, co mám cítit, když se holky po čtvrthodince vykoupou a jásají něco ve smyslu naprosté úlevy. Nic zvláštního se jim zatím nestalo, takže na nějaké očištění je trochu brzy. V tu chvíli bych nevěřil, že se sžiji s melancholickou režií miss Karin a že nakonec budu chápat Išku až do její nejhlubší podstaty. Nemám problém s hledáním orientace, netvářím se ublíženě, jen co na mě někdo promluví a psychické potíže se mi momentálně také zdárně vyhýbají, ale ta její něžná touha po vrcholných (byť prchavých) chvílích mě začala čím dál víc sžírat. Abych několikrát se objevivším chvílím prázdnoty propadl téměř úplně. Tomu nejvíc pomohla přesná Muchowova hudba do nálady. Připomínky nakonec při titulcích pomalu blednou, protože pocity převládly nad racionálními výtkami. Ano, Vendula je na proplesk, ta cesta do Holandska je celkem zbytečný symbolický cíl a poselství "Ecstasy of Freedom" mě také moc nebralo. Jenže reálnost někdy všechno přebije. (02.11.2007)