Pusinky

Po dlouhý době zas můžu nějakej film titulovat slovem SRAČKA. Tři dylinky jedou do Holandska a nepřetržitě se buď hádaj, nebo brečej. V průběhu filmu se zjistí, že ta zrzavá je lesba a ta bachyně má mindrák, protože jí nikdo nechce. Nic víc se tam nestane. Sledování tohohle filmu na mě působilo úplně nepříjemně. Měl jsem fakt špatnou náladu z toho jak se furt hádaj blééé. Ještě že ta černovlasá byla aspoň pěkná. Jinak by to bylo nekoukatelný. (14.10.2008)

Parta hloupých husiček se rozhodne užít si poslední prázdniny a vyrazit na krušnou cestu za nezávislostí na rodičích i okolí, zkoumáním vlastní sexuality a taky jako v každé pohádce za láskou a za štěstím. Občas se u toho směje, občas chlastá, občas souloží, ale hlavně je komletně psychicky ve sračkách - což by nebylo na škodu, syrově realistický film o tom že život je hnusná svině a dokáže každého nakopat takovým způsobem, že i ta sebevražda je vcelku příjemnou alternativou, by mohl být velmi zajímavým příspěvkem nejen české, ale i světové kinematografii... ale to by ty holky nesměly být tak neskutečně pitomé, jednoduché a ubrečené... a nesměly by vzbuzovat dojem že jim vlastně nejde o nic jiného než je ten sex. Sluníčkový závěr a skrytě pomrkávající morální ponaučení pak už jen dotvrzují dojem že jsou Pusinky jen mírně nadprůměrným filmem pro dospívající bez jakýchkoli jiných ambicí, i když je to rámci českého zahnilého filmového rybníčku takřka inteligentní veledílo. Babinská by ale stejně měla radši točit místo filmů jen melancholické videoklipy - ty by jí vážně šly. 6/10 (11.06.2008)

Čekal jsem Snowboarďáky v ženském provedení. Dočkal jsem se originálních postav s výjimečnými vlastnostmi a charaktery, s originálním příběhem, se zajímavými zvraty, mnohdy nádhernými scenériemi (osamocené omšelé veřejné koupaliště a nudící se prodavačka vstupenek na toto koupaliště mají své kouzlo) a se zcela zvláštním pohledem na život. K tomu si ještě připočtěte, že miluju road-movie, a mám jasno. Čtyři hvězdičky dávám za výše vyjmenované, jednu ubírám za přílišný product placement a trochu zdlouhavý příběh, celkově se my však tento milý a pozoruhodný příběh líbil a nebudu mít problém se na něj podívat znovu... (03.05.2007)

Pusinky jsou rozhodně nejrealističtější český film, co jsem viděl. Konečně jsem se dočkal toho, že postavy nejsou jenom loutky lámající ze sebe dialogy tak toporné (Klíne, sbalíme ňáký štěrbiny), až si člověk vzpomene na Rodinná pouta. Scénář sice má několik úletů (každý jsme nic..., závěrečný zoufalec vs. vytrvalec), ale jinak působí stoprocentně realisticky (věřte mi, výraz blbka existuje!). Dokonce se dostalo i na několik vtipů, co mě totálně odrovnaly. Osa příběhu je sice lehce kostrbatá, tedy na první pohled působí jako slepenec událostí, ale na pohled druhý je to pečlivá gradace a vývoj postav, který je tak reálný, až člověka zamrazí. Přeloženo pro lidi, fakt jsem těm holkám žral všechno, co udělaly. Vše je propojeno svižnými hudebními sekvencemi, které v podstatě fungují jako pauza mezi silnými scénami. A že jich v Pusinkách není málo. Herečky jsou naprosto bezchybné, takhle dobře hrát v českém filmu jsem už dlouho nikoho neviděl. Když jsem dnes shlédl Uvolněte se, prosím s Petrou Nesvačilovou (vřele doporučuji, geniální rozhovor), nevěřil jsem, že to opravdu byla ona, kdo to zahrál. Nijak pozadu za hlavními představitelkami nezůstal ani Oldřich Hajlich v roli Vojty, který byl do příběhu implantován velice zajímavě. Ano, čekal jsem POUZE otravného mladšího bratra, co budou tahat s sebou. Jeho úloha je ale mnohem důležitější. Režii snad není ani potřeba vyzdvihovat, protože (a teď přijde největší klišé) Karin Babinská prostě ví, co chce a umí toho dosáhnout. Je vidět (teď přijde to druhé největší), že za ty roky práce na projektu získala přesnou vizi a nemusela potom tápat. Nevím, kde se cit pro tenhle naturalismus v té na pohled křehké blondýnce bere, ale má ho. Už se těším, až natočí něco dalšího, což, jak jsem zjistil, závisí na tom, kdy se Petra Ušelová utrhne z vytížení Ulicí (chápeme, že jako obživa je to fajn, ale zachraňování české kinematografie se cení víc ;-) )a napíše něco dalšího. Minimálně jeden člověk na to půjde stoprocentně :-) (11.04.2007)

Po zhlédnutí Pusinek se cítím, jako bych prožila tu největší pařbu, po které je mi šíleně špatně, zvracím a přeju si, abych mohla vrátit čas. Protože to co rozjely slečny ve filmu je k smíchu možná i k pláči. Film o devatenáctiletých slečnách, které si chtějí užít poslední prázdniny, ale mají za prdelí čtrnáctiletého klučíka, který je hlídá, brzdí a kazí plány. Jenže tenhle klučík má v hlavě více rozumu než všechny tři dohromady.. Jsem asi moc konzervativní a úzkoprsá, když mě chování těchto rádoby plnoletých slečen rozčilovalo. Moc dobře vím, že žádná holka není světice (já taky ne :o) ale ty holky byly prostě a jednoduše krávy. Jedna děvka, která nečekaně dospěje a už jí býti nechce.. Druhá chce být za každou cenu jako ta první, ale nečekaně zjistí, že to není to co hledá.. A třetí se o sobě dozví, že není frigidní, ale lesba, která (kdo by to byl řek) se zrovinka zamiluje do té první. Ta ji ale bohužel odmítá. No a celý film je potřeba k tomu, aby pochopila, že moře má spoustu ryb. To celé je poskládané do situacích, nad kterými zůstává rozum stát, můj se zastavil úplně. Film mě psychicky vyčerpal, znechutil, pobouřil, rozčílil, pobavil, v zoufalství rozbrečel… Rozhodně už tuhle story nechci nikdy vidět a pokud po mě bude chtít někdo v nejbližší době pusinky asi se neudržím a nabančím mu.. (07.03.2010)