Zlomené květiny
-
Broken Flowers
-
Zlomené kvety
Komedie / Drama / Mysteriózní / Road movie
USA, 2005, 105 min
Režie:
Jim JarmuschObsah
-
Don Johnston je zapřisáhlý starý mládenec, jehož právě opustila jeho poslední láska Sherry. Nedá se tím vyrušit, odhodlán dál trávit čas své předčasné penze před televizí. Když ale dostane záhadný dopis, naznačující anonymně, že s některou z četných bývalých lásek má dospělého syna, je nucen přece jen se zamyslet nad minulostí. Poháněn spíš svým sousedem a kamarádem Winstonem, který si rád hraje na detektiva, než vlastní zvědavostí, vydá se nakonec Don pátrat, která z jeho někdejších milenek by mohla být autorkou dopisu a matkou jeho syna. Jediné stopy jsou růžová barva dopisu a psací stroj, na němž byl napsán. Postupně se setká se čtyřmi ženami, které něco znamenaly v jeho životě (Sharon Stoneová, Frances Conroyová, Jessica Langeová a Tilda Swintonová), ale žádná v něm neprobudí víc než trochu nostalgie. Nicméně ho všechna tato setkání konfrontují s jeho minulostí i přítomností. Pokud Zlomené květy budou divácky nejúspěšnější Jarmuschův film, je to především zásluha Billa Murraye, představitele Dona Johnstona. (MFF Karlovy Vary)
Don Johnston je zapřisáhlý starý mládenec, jehož právě opustila jeho poslední láska Sherry. Nedá se tím vyrušit, odhodlán dál trávit čas své předčasné penze před televizí. Když ale dostane záhadný dopis, naznačující anonymně, že s některou z četných bývalých lásek má dospělého syna, je nucen přece jen se zamyslet nad minulostí. Poháněn spíš svým sousedem a kamarádem Winstonem, který si rád hraje na detektiva, než vlastní zvědavostí, vydá se nakonec Don pátrat, která z jeho někdejších milenek by mohla být autorkou dopisu a matkou jeho syna. Jediné stopy jsou růžová barva dopisu a psací stroj, na němž byl napsán. Postupně se setká se čtyřmi ženami, které něco znamenaly v jeho životě (Sharon Stoneová, Frances Conroyová, Jessica Langeová a Tilda Swintonová), ale žádná v něm neprobudí víc než trochu nostalgie. Nicméně ho všechna tato setkání konfrontují s jeho minulostí i přítomností. Pokud Zlomené květy budou divácky nejúspěšnější Jarmuschův film, je to především zásluha Billa Murraye, představitele Dona Johnstona. Komentáře uživatelů k filmu (371)
-
kleopatra
Don Johnston se (nerad) vydá za svými starými láskami, aby mezi nimi našel autorku anonymního sdělení o jeho otcovství. Jak už to bývá, původní záměr nalézt je pozvolna zastíněn objevem hledání samého. "Jeho" ženy mají podivné rodiny, podivné profese (Sharon "pořádá" skříně, Jessica je komunikátorka se zvířaty), ale na rozdíl od apatického Dona ŽIJÍ. Nakonec se prvotní nezájem o synovu existenci mění v potřebu vidět ho v každém kolemjdoucím klukovi a konečný záběr na Billa Murraye mluví za vše. Ne tak filosofické a omamné jako Cesta Samuraje nebo Mrtvý muž, ale pro mě opět velké potěšení z laskavého fimu, který nikam a na nikoho nespěchá.(14.12.2005)
-
KevSpa
Bill Murray je absolutní bůh! (No, Jarmusch taky ujde:-)(3.7.2005)
-
Houdini
Zlatá Palma - výběr(4.2.2006)
-
Tsunami_X
Teskná road movie s jedním geniálním a velmi osobním momentem, slušným počtem vtipných situací a lehce se pošklebujícím závěrem. Ten je narozdíl od zbytku snímku dosti nepředvídatelný a jediným režisérovým štěstím je, že osamělému poutníkovi nenadělil do vínku, byť jen o jednu, přítelkyni navíc. Epizodní putování plné rozkošných momentů (žárlivá lesbická sekretářka, perleťový telefon) tak naštěstí ztrácí lesk a spád až těsně před koncem, mj. i díky výtečnému obsazení.(4.1.2006)
-
Isherwood
Schematicky otřepaný námět, vynikajícím způsobem rozpracovaný scénář, smutná pomalá atmosféra, přímočaře vyprávějící Jim Jarmusch, mistrovsky tragikomický Bill Murray... Mám hřejivý pocit z toho, že právě shlédnutý film mi dal naději, že i když jsem o 30 let mladší než hlavní hrdina, nemusí můj život bezpodmínečně být bez jakéhokoliv smyslu. Detektivní zápletka popichující milovníky klasických soukromých oček je dotažena do zdařilého konce, který společně se svou otevřeností a filozofickou myšlenkou dává naději i těm nejzarytějším pesimistům.(6.2.2006)
-
Matty
Don „Juan“ Johnston je na první (a vlastně i na jakýkoliv další) pohled obyčejný chlápek, který musí lidem neustále vysvětlovat, že není Tím Donem Johnsonem bez “t“. Tak tenhle Don Johston si na začátku filmu sedí na gauči, oblečený do jedné ze svých oblíbených teplákových souprav a čeká. Nebo nečeká? Čeká. Ale na co čeká? Až si jeho „nyní již ex-přítelkyně“ sbalí všechny své věci a dá mu poslední sbohem. Stejně jako čtyři předchozí ženy, se kterými Don udržoval zvláštní milenecký poměr, ačkoliv nikdy nebyl ženatý. Když tedy objeví červeně napsaný dopis na růžovém papíře informující jej nevzrušivě, že má devatenáctiletého syna, který se jej zrovna vydal hledat, netuší, s kteréhože dlouhodobého flirtu tento potomek vzešel a nejedná-li se pouze o hloupý žert. Za vydatné a ochotné pomoci souseda Winstona, místního Sherlocka, se pouští do pátrání po vlastní minulosti, pokud vůbec něco takového existuje. Na Zlomených květinách je vtipné již to, že navzdory nastíněné zápletce není jejich cílem dojít z bodu A (jsem troska) do bodu B (jsem nový člověk, který se usmířil se všemi svými milenkami a našel syna). Donovo „pátrání“ spočívá v postupné návštěvě všech čtyř dam, s kterými vede trapně jednoduché dialogy, postrádající stejně jako většina vtipů jakoukoliv pointu. U jiného filmu jiného režiséra by to bylo myšleno jako výtka, ne tak u filmu Jima Jarmusche. Ve filmu Jima Jarmusche není několikavteřinový záběr na smutného klauna nečinně si hovícího na pohovce ničím nezvyklým. Přiznávám, že mě výsostně pomalé tempo vyprávění zprvu nudilo, ale jak jsem se postupně „přelaďoval“ na Jarmuschovu vlnu, začínal jsem podobné scény čím dál více užívat. Přičemž zážitek ze závěru filmu, kdy kolem hlavního hrdiny projede stará kraksna s obtloustlým klukem v teplákovce, bych se nebál přirovnat k menšímu filmovému orgasmu a ještě teď, když mi vytane na mysl, musím se pousmát. Chápu, že mnozí se „naladit“ nedokáží a bude to pro ně jenom nuda s divně nevtipnými vtipy. Jako výborný příklad Jarmuschova „antihollywoodského“ přístupu ke vtipu může posloužit scéna z letadla, kdy vedle usínajícího Dona sedící holčička vytáhne jakéhosi řehtajícího plyšového koně. U běžné komedie byste čekali, že jej režisér nechá pro správný komický efekt zařehtat alespoň dvakrát, Jarmuschovi však stačí zařehtání jedno a dále se již spoléhá na talent Billa Murraye a na inteligenci diváka. Murray zde geniálním způsobem zahrál člověka, kolem kterého svět proplouvá bez povšimnutí, kterému přesto není všechno jedno a právě se dostal do stádia, kdy si potřebuje dokázat, že celé ty roky nežil zbytečně. Pro mě je to vůbec nejlepší mužský herecký výkon všech dob (vážně!) a upřímně doufám, že Murray ještě přijme pár „smutně veselých“ rolí. 85% Zajímavé komentáře: Isherwood, Eodeon, Lynn, CheGuevara, mm, Radek99, JB2203(2.4.2007)
-
Djkoma
Zlomené květiny jsou plné sentimentu a nostalgie, ale nenacházím v nich emoce a cokoliv zvláštního a zajímavého. Příběhy jsou bizardní, občas dokonce o ničem , ale jen dva faktory pro mě film zachraňují. Bill Murray (ano je bůh;)) a Alexis Dziena. První jméno je všem známé a jeho umění drželo většinu času film na hranici koukatelnosti a zábavnosti. Druhé jméno je vcelku neznámá dívenka, kterou seriálový fandové znají z malé role v seriálu Invasion. Tentokrát si zahrála malou roličku Lolity, v které je nahá, ukazuje krásné tělo a každý muž musí litovat, že si na ní nezkusil Jim Jarmusch podobnou "úchylárnu" jako Michael Bay s Megan Fox v Transformerech (ano, všichni teď známe každý milimetr viditelného těla této krásné divy...). Tito dva jsou jediné květiny, kterých mezi ostatními zlomenými lituji. Možná jde o snímek plný poetiky pro správně naladěné jedince, kteří se chtějí utápět v růžové, ale pro mě osobně nenabídl nic nového z ohraného schématu a nedokázal dodat ani potřebné emoce. Jen drobnost na závěr, nejsem fanoušek Jima Jarmusche. Vím, měl jsem to napsat na začátek a nemuseli jste to číst... :)(29.12.2008)
-
Renton
Scénář: Jim Jarmusch .. Pokazíte každou zábavu, i pohřeb. Ne, tento film o žádném pohřbu není, ale ani zábava to není kdovíjak veliká. Vyprávění se nese v teskném duchu a je velice, velice pomalé a přímé. Jako naplánovaná cesta do určitého cíle, kdy neznáte cestu a možné překážky. Bill Murray je tak úsporně hrající, až to (opět) neskutečně funguje a navíc zapadá do Jarmuschova konceptu. Skutečně živo a pestro je však kolem jeho bývalých partnerek, kdy jedna v úvodu tajně poodhalí tajemství a nepodepíše se. Logiku trošku popírají některé dialogy a chování ženských postav, kdy by se ve skutečnosti dozvěděl více něž jen další pochybnosti. Ale bez toho by zase nefungoval závěr.. Zkrátka příjemně o ničem. 75%.(10.4.2007)
-
Faye
Kolik netušených zážitků, podivných příběhů a výletů za minulostí může přinést do poklidného života jedno anonymní růžové psaníčko. Zvolna plynoucí film. Stejně zvolna, nenápadně a tak nenávratně každému z nás utíká čas. To mě na filmu zaujalo nejvíc „Minulost je pryč...... to vím...Budoucnost...... ještě nepřišla...Ať je to cokoliv. Takže...... vše co je, je tohle. Přítomnost.“(15.1.2006)
-
Cervenak
Myslím, že by sa všetci tvorcovia romancí a filmov založených na vzťahu muža a ženy mali pozrieť na túto jarmuschovku. Aby videli, ako má fungovať chémia. To iskrenie medzi Billom Murrayom a VŠETKÝMI ženami, ktoré vo filme vystupujú (od jeho vrstovníčok až po lolitky, ba dokonca až po malé černošča od susedov, hoci tam samozrejme niet ničoho sexuálneho), je priam hmatateľné. A Bill nemusí robiť skoro nič. Stačí, keď vezme Sharon tašku s nákupom a nastrčí jej kyticu zasunutú pod pazuchou - a vy dokonale chápete, prečo ho všetky milovali a stále milujú (a tá motorkárka možno úplne najviac). V tej jeho ležérnosti je toľko šarmu, až je to nepochopiteľné... Bravo, Bill. A ty, Jim, obstojne si mu sekundoval...(20.6.2007)
-
larelay
Velmi zmatene pocity, ale prevladaju skor tie pozitivnejsie. Skvele herecke obsadenie, ktore vsak podla mojho skromneho nazoru zostalo nevyuzite. Rovnako ako aj namet. Z tohto filmu by mohlo byt jasnych 5 hviezd, ale poznate to: Keby bolo keby...(6.11.2009)
-
Adrian
"Manierystická" stávka na istotu, ktorá však mňa osobne míňala...(31.12.2005)
-
Enšpígl
Růžové psaníčko je v tomto filmu klíč na cestu do minulosti a za sebepoznáním . Cestovat nebude nikdo jiný než Bill Murray , jehož herecký výkon je vynikající i když "jen" sedí, stojí,má to v očích prostě. Krásná dramatická komedie .Další geniální příběh , tahle komedie nemůže mít před názvem slůvko hořká protože mě moc chutnala!!(23.6.2006)
-
Marigold
Maximálně stereotypně vystavěná tragikomedie o muži, který jako by nebyl. Bill Murray stráví celou stopáž de facto s jednou grimasou, přesto řekne vše podstatné z příběhu rezignovaného Dona Juana. Koho to překvapuje? Jarmusch podřizuje rytmus střihu i skladbu záběrů hlavnímu charakteru. Vše se opakuje, vleče, cyklí, vyhlíží naprosto nevzrušivě. Střih je místy velice účelným nositelem vtipu. Jednotlivé situace působí záměrně vytrženě a surreálně. Kňouravá hudba je jako z jiného světa. Zlomené květiny se ve váze skutečně naklánějí a vadnou, jak se jim zrovna zlíbí. A mně se líbí převelmi.(9.7.2008)
-
AngelAngie
Tak tohle mi opět příliš nesedlo .. :((21.5.2008)
-
Radek99
Vynikající mírně existenciální film Jima Jarmusche o tom, že není dobré přehrabovat se ve vlastní minulosti, protože ta už k nám nepatří. Na počátku této ,,skoro" road-movie divák spatří dva světy propojené dvojicí ústředních hrdinů - posmutnělý a dorozpadávající se svět Dona Johnstona (jehož jméno si lidé zaměňují ve významové paralele s podobně povadlou hvězdou amerického televizního světa donjuanem Donem Johnsonem), muže bez rodiny, potomků, povětšinou strnule sedícího v tmavém neútulném, byť přepychovém, domě osvětleném jen modrým stínítkem televizní obrazovky. Ovšem hned v sousedství nalézá náš hrdina chtě nechtě svět-protipól, plný dětí, života, světla a partnerské harmonie, nic na tom nemůže změnit nižší intelektuální výbava, horší auto ani menší bankovní konto bodrého souseda. Bravurně, snad jen očima či mimickým svalstvem hrající, obvykle jen strnule sedící, Bill Murray, se dává do pohybu až v momentě (a to ještě pouze za přispění svého vitálního souseda), když se dozvídá, že má syna. Bilancující, laskavá a navzdory svému poklidnému až pomalému (typicky Jarmuschovskému) tempu strhující cesta za nalezením své bývalé lásky začíná a přes úsměvné peripetie a humorné pseudodetektivní propriety (růžová barva, psací stroj...), které vědomě matou diváka, se hlavní hrdina dostává až k existenciálně bolestnému poznání ... přes americkosnový finanční úspěch je v životě úplně sám... Skvělá, na detektivním hledání založená metafora s potencionálními syny najednou za každým rohem číhajícími na hlavního hrdinu, náhle díky kroužící kameře okolo strnulého Donova obličeje diváka neukolébá ... i přes náhle intenzivní potřebu nalézt svého potomka je a zůstává sám... PS: Za zvláštní zmínku stojí jako vždy u Jarmusche skvěle zvolená ,,etiopská" :-) hudba vyvolávající zvláštní nostalgickou, leč neklidnou náladu a obě snová intermezza, tvořící ve filmovém vyprávění jakési významové předěly.(8.2.2007)
-
Superpero
Úvodní scéna s dopisem je dost "nejarmuschovská," ale hned po ní se vše vrátí do normálu a Jim to rozjede svým tradičním stylem. Takže se opět dočkáme pomalého tempa, decentního humoru a zatmívaček. Bill Murray furt jen tak kouká občas mrkne, nebo se ušklíbně a asi 2x za film se usměje. Do té jeho role se to ale hodí takže v pohodě. Zlomené květiny nejsou tím nejlepším co Jarmusch vyplodil, ale jeho fanoušky nezklamou.(28.2.2006)
-
TheMaker
:::::::::::::::::::::: Opravdu moc nádherný filmík, na který se mi chce dívát pořád znova a znova ! Bill Murray podal zase skvělý výkon jako ve Ztraceno v překladu ! Jarmusch je prostě génius !! ::::::::::::::::::::::(9.7.2008)
-
T2
║Rozpočet $10miliónov║Tržby USA $13,744,960║Tržby Celosvetovo $46,720,491║(21.12.2008)
-
mandes
rozpočet : ? tržby celosvetovo : $45,742,101(13.12.2006)
