Dítě
-
Enfant, L'
-
Dieťa
-
Child, The
Krimi / Drama / Romantický
Belgie / Francie, 2005, 95 min
Režie:
Jean-Pierre Dardenne, Luc DardenneObsah
-
Osmnáctileté Soně a o málo staršímu Brunovi se právě narodilo dítě. Nemají kam jít, ale nezdá se, že by jim to dělalo velké starosti: jsou zvyklí žít ze dne na den. Bruno se živí drobnými krádežemi a trochu i prodejem drog, ale Soňu má zřejmě rád a zdá se, že je ochoten postarat se i o dítě. Když ho ale Soňa pošle na procházku s kočárkem, který narychlo sehnali, zatímco sama čeká ve frontě, aby dítě zapsala do matriky, vybaví se Brunovi lákavá nabídka z minulého dne a bez dlouhého rozmýšlení se rozhodne prodat dítě k adopci. Vzápětí je odnese podle telefonických pokynů před dveře cizího bytu a po chvilce sebere obálku s penězi. Vůbec nechápe, proč je Soňa tak zděšená: přece dítě si mohou udělat nové, kdežto peníze potřebují teď. Teprve když zjistí, že Soňa je neoblomná, vydá se na místo činu, aby dítě získal zpět. Po čekání v tajemné garáži skutečně dítě najde, ale je postaven před nutnost vrátit jednou tolik, než předtím dostal. Jak se Bruno, sám vlastně ještě dítě, vyrovná se všemi problémy, jež se na něj nahrnuly? (oficiální text distributora)
Osmnáctileté Soně a o málo staršímu Brunovi se právě narodilo dítě. Nemají kam jít, ale nezdá se, že by jim to dělalo velké starosti: jsou zvyklí žít ze dne na den. Bruno se živí drobnými krádežemi a trochu i prodejem drog, ale Soňu má zřejmě rád a zdá se, že je ochoten postarat se i o dítě. Když ho ale Soňa pošle na procházku s kočárkem, který narychlo sehnali, zatímco sama čeká ve frontě, aby dítě zapsala do matriky, vybaví se Brunovi lákavá nabídka z minulého dne a bez dlouhého rozmýšlení se rozhodne prodat dítě k adopci. Vzápětí je odnese podle telefonických pokynů před dveře cizího bytu a po chvilce sebere obálku s penězi. Vůbec nechápe, proč je Soňa tak zděšená: přece dítě si mohou udělat nové, kdežto peníze potřebují teď. Teprve když zjistí, že Soňa je neoblomná, vydá se na místo činu, aby dítě získal zpět. Po čekání v tajemné garáži skutečně dítě najde, ale je postaven před nutnost vrátit jednou tolik, než předtím dostal. Jak se Bruno, sám vlastně ještě dítě, vyrovná se všemi problémy, jež se na něj nahrnuly? Komentáře uživatelů k filmu (52)
-
Houdini
Zlatá Palma(8.12.2005)
-
Tetsuo
Od doby, kdy jsem poprvé viděl filmy Roberta Bressona (řekněme takové tři čtyři roky zpátky), na mě z plátna nedýchla taková nestrojenost a věrnost realitě. Jistě by se tu dalo polemizovat o spoustě věcech, ale v zásadě Dítě reprezentuje směr, jakým se může ubírat kinematografie ve snaze plnit nějaké vyšší úkoly - ať už formální, nebo svým sociálním poselstvím. Myslím, že odpor k tomuto filmu vychází především z neschopnosti potlačit své naučené požadavky, aby námi film manipuloval.(24.4.2006)
-
T2
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $651,941║Tržby Celosvetovo $5,507,396║(7.10.2009)
-
TheMaker
Posledních 20 min. bylo nejelepších.(9.6.2009)
-
charlosina
Suché... naturalistický snímek Dítě je natočen dokumentárním stylem, bez použití hudby, bez jakýchkoliv doprovodných efektů, bez upravených ateliérů... a bohužel bez emocí. Jedná se o jakýsi záznam, tvůrci se snažili pouze o zachycení dané situace, což v důsledku není špatný úmysl, nicméně celkový dojem je natolik odtažitý a citově vyprázdněný, že mě prostě neoslovil. Rozhodně to není ten typ filmu, který mě vtáhne do atmosféry nebo který mě přiměje k citlivějšímu vnímání postav a kontextu. Spíš to na mě působí jako pokus o syrové drama, ovšem bez hlubší perspektivy. U takového typu bych očekávala minimálně detailní záběry, které by podtrhovaly niterní pochody Bruna, který nezištně prodal své dítě a pak se to snažil napravit, nebo větší prostor pro vyjádření Soni, která se s tím nemohla vyrovnat. Není potřeba hudby nebo dialogů pro nastínění oné atmosféry, ale když už je to ochuzeno o mnohotvárné prostředky filmové řeči, musí se jejich absence nahradit jinak (jako to třeba dokázal Dom Rotheroe ve svém debutu My brother Tom), což se tady teda nestalo. Přestože tam pár takových okamžiků bylo, na celovečerní film jich bylo žalostně málo a ocenění v Cannes se pouze divím.(25.5.2008)
-
Artran
Umění ve svém posledním stádiu, po kterém následuje už jen život sám.(2.1.2007)
-
Jhershaw
Dítě vyhrálo v Cannes, a tak jsem od něj (a asi nejen já) čekal docela dost... což se bohužel nesplnilo. Příběh je docela zajímavý, ale stejně tak to mohla být zajámavá TV reportáž nebo novinový článek. IMHO tvůrci ve snaze natočit realistický film "pozapomněli" na možnosti, které film jako médium nabízí, formálně je poměrně chudý, bez příkras a umocňování, což sice ve výsledku vypadá, jako bych na to celé koukal ve skutečnosti z povzdálí, na druhou stranu mě to prostě nevtáhlo (narozdíl třeba od Hardcore) a většinu filmu jsem si odhmmmmmmmmmmal.(5.7.2005)
-
Fingon
Půldruhé hodiny nudy. Tohle zkrátka není film pro mne.(27.2.2006)
-
swamp
Přesně průměr to není, spíš lehce nadprůměr. Nechci opakovat ty, kteří už tento film komentovali, ale jde přesně o to, že nápad to špatný nebyl. Jenže kdybych si v MF Dnes přečetl krátký sloupek o tom, že někdo prodal dítě, aniž by o tom matka nevěděla, tak by obsah sdělení byl naprosto stejný! A předpokládám, že po použití mé fantazie, bych si v hlavě dokázal vytvořit jakýsi imaginární příběh, který by byl jistě originálnější než právě L'Enfant bratrské režisérské dvojice Jean-Pierre/Luc Dardenne.(9.3.2006)
-
Webb
Zatím můj první viděný celovečerní film bratrů Dardennových a musím konstatovat, že byl skutečně perfektní. Kompletní filmařina s obsahem filmu mi opět připomněla důvody, proč na filmy vůbec koukám a co od nich získávám. [9/10](9.5.2012)
-
Slarque
Pokuď si přečtete obsah, dáte si dohromady, že Soňa a Bruno mají dítě, Bruno ho prodá, Soňa ho chce zpátky, a tak se o to Bruno musí postarat a snad při tom i konečně dospět. Problém je ale v tom, že mezi prodejem dítěte a jeho získáním zpět uplyne jen asi deset minut. Zbytek je o tom, jak Soňa zametá s Brunem, zatímco on jí leze u nohou (doslova!) a páchá další blbosti, při kterých už možná opravdu dospěje a přijde rádoby dojemné finále, které mě utvrdilo v tom, že tři hvězdičky by byly moc.(2.4.2006)
-
Pedestrian
Na filmech bratrů Dardennových mám rád, že člověk tak nějak podvědomě fandí i těm grázlíkům, protože jsou prostě v mezní situaci. Opět skvělí herci, akční honička (dejte jim někdo novýho Bournea :) a silné finále. Bratři, je čas vás poslat do topky.(23.7.2011)
-
Exkvizitor
Upřímně řečeno, způsob, kterým v Cannes vybírají filmy pro ocenění mi zůstává záhadou. Čím si ji zasloužil tento jen mírně nadprůměrný snímek? Neviděli jsme náhodou podobných sociálních dramat již desítky či stovky, a to v mnohem lepším zpracování? Neříkám, že pohled do světa zlodějíčků a drsného světa odvrácené strany belgické společnosti, je nezajímavý - samotné téma (prodej dětí) je krom toho více než aktuálním. Ale kde je nějaká režisérská invence a jakási "dech-beroucnost", kterou by člověk očekával od filmu ověnčeného zlatou palmou? Páni porotci, jsem hluboce zklamán.(5.7.2005)
-
lena60
Dokonalá realistická studie mladíka Bruna, lehkovážného muže okamžiku, který páchá skutky, aniž by přemýšlel nad jejich důsledky. Živí se krádežemi, v zastavárnách prodává všechno, co se prodat dá, aby peníze vzápětí roztočil, utratil, užil. Chvilkové blaho a pak zase pád do bídy a shánění. Věčný kolotoč. Vrcholem jeho "obchodnických" schopností je prodej vlastního dítěte bez vědomí jeho přítelkyně Soni. Neštítí se. Kde jinde by během chvíle vydělal tolik peněz? "Lžeš! Lžeš tak, jako dýcháš.", charakteristické oznámení, které Brunovi vpálila do tváře jeho zoufalá přítelkyně. Jednoznačně nejlepší film bratří Dardennů ze série, kterou jsem měla možnost vidět(Slib, Syn, Dítě).(31.10.2008)
-
mm13
Čakal som väčší masaker, ale to by už potom asi nebolo také skutočné. Dnešní nezávislí Američania by z toho možno urobili šok, akým boli svojho času Kids (kde tie časy plné lásky sú?), naopak títo Belgičania akoby po vzore "závislých" filmárov vniesli do svojho príbehu aj čosi pozitívne. A čuduj sa svete, ono im to zafungovalo! Šikovní chlapci = šikovne urobený film. ...jo! a na tom Tetsuovom komente tiež niečo bude.(9.5.2007)
-
Damiel
77 % - Dokumentaristicky syrové, a přitom docela poutavé. Dobře vykreslené figury, které mají hloubku, ale stejně jsem se nemohl úplně zbavit jistého pocitu odtažitosti. Prostě dokumentární nahlížení na osudy hlavních hrdinů, ale nejde jim úplně pod kůži. I když na druhou stranu, možná lepší takhle lehce nedotažené než umělé dojení emocí...(12.2.2007)
-
Tatatranka
Most a pod ním hladina z cukru. Bičem hnána kupředu, dokola, do břehů. Před mostem dětství, na mostě mládí, za mostem stáří stmelené v koutku. Roztřesené stíny dětství nabírají. Slzu po slze rozmělňují v dlaních - zbytek si tiše a ještě dopijí.(9.6.2009)
-
asLoeReed
Biblický příběh. Moc se mi líbí, co tady napsal Tetsuo. Je to o něčem v srdci, ve svědomí, naléhavé a smutně to bolí. Jistě že je jakékoli ocenění nenutným darem za píli a vroucnost úmyslu belgických dvou bratrů, ale potěšení z jeho zisku může zahojit jizvy po výtoku citů, které ze sebe herci, Jérémie Renier ad. snad s pomocí Stanislavského vydali.(15.5.2010)
-
anniehall
Vyjímečně syrové (pozor, nezaměňovat se surové) drama, které má až dokumentární charakter. Naprostá absence hudby (dokonce i u titulků) a dalších jiných filmařských berliček a příkras nechává diváka plně se pohroužit do příběhu samotného. Scénář je velmi dobře napsaný, žádné kudrlinky, pěkně civilně a od kosti. Jde se přímo k věci. S tím samozřejmě souzní i herecké výkony. Nerozptylován ničím jiným se může divák plně soustředit na gesta a mimiku hlavních představitelů. Nevědět, že J. Renier už v jednom starším snímku bratří Dardennů hrál, tipoval bych ho na člověka z ulice, který nehraje, ale žije. Tipoval bych, že kamera je opravdu nezůčastněný pozorovatel, ale ne! Renier je herec a v L´ Enfant dokazuje, že velký. Stejně tak Dardennovi ukazují, že velmi působivý, neřku-li strhující film, se dá natočit lidsky, bez pompy, triků a patosu. Nádhera. Dostalo mě to i na podruhé.(12.2.2008)
-
doinel
Další velice povedený sociálně zaměřený film. Hodně zajímavý - i díky naprosté absenci hudby, syrový, a přitom nebo právě proto tak opravdový, až depresivní. Konečné vyznění možná po tom všem trochu překvapivé, ale o nic méně uvěřitelné, ba spíš tajně vroucně očekávané. V každém případě hodně působivý film. Mé druhé setkání s bratry Dardennovými a poskytli mi opět silný filmový zážitek.(30.6.2009)
