Obsah
-
Příběh je adaptací pražské pověsti o architektovi Petru Parléři, kterému Karel IV. zadal úkol dostavět v Praze gotický chrám, velkolepé dílo tehdejší architektury. Petr přijede na hrad Karlštejn předložit králi plány na stavbu a po jejich schválení se pouští do odvážného díla. Čím více se blíží den, kdy má být sňato podpůrné trámoví, tím více se zvětšuje žárlivost jiných stavitelů a jejich snaha překazit Petrovo dílo. Rozšíří mezi dělníky zprávu, že chrám je dílo ďáblovo a že se zřítí. Dělnící ze strachu odmítnou odstranit ze stavby dřevěné lešení. I Petr je vyděšen, má pochybnosti, zda se klenba nezhroutí a spojí se proto s ďáblem, který mu slíbí pomoc a donutí vystrašeného Petra spálit lešení. Petr před možnými následky prchá z města. Stavba však vydržela a lid hledá svého architekta, aby mu zvěstoval dobrou zprávu. Petr prchající před davem lidí se zastaví na skále. Ďábel srazí Petra dolů a získává jeho duši jako svou odměnu. (oficiální text distributora)
Příběh je adaptací pražské pověsti o architektovi Petru Parléři, kterému Karel IV. zadal úkol dostavět v Praze gotický chrám, velkolepé dílo tehdejší architektury. Petr přijede na hrad Karlštejn předložit králi plány na stavbu a po jejich schválení se pouští do odvážného díla. Čím více se blíží den, kdy má být sňato podpůrné trámoví, tím více se zvětšuje žárlivost jiných stavitelů a jejich snaha překazit Petrovo dílo. Rozšíří mezi dělníky zprávu, že chrám je dílo ďáblovo a že se zřítí. Dělnící ze strachu odmítnou odstranit ze stavby dřevěné lešení. I Petr je vyděšen, má pochybnosti, zda se klenba nezhroutí a spojí se proto s ďáblem, který mu slíbí pomoc a donutí vystrašeného Petra spálit lešení. Petr před možnými následky prchá z města. Stavba však vydržela a lid hledá svého architekta, aby mu zvěstoval dobrou zprávu. Petr prchající před davem lidí se zastaví na skále. Ďábel srazí Petra dolů a získává jeho duši jako svou odměnu. Komentáře uživatelů k filmu (11)
-
Karlos80
Pražská pověst ze XIV.století o mladém staviteli, který se spojil s ďáblem,aby vybudoval následnou smělou chrámovou stavbu, která je známá i z literárního převyprávění Aloise Jiráska. Rolí odvážného stavitele katedrály tenkrát debutoval ve filmu mladý skoro k nepoznání Rudolf Deyl st. pro roli císaře byl získán Jakub Seifert, jeden z legendárních členů Národního divadla (bylo to jeho jediné učinkování před kamerou). Oba režiséři využily jako dekorace dokončovaného Svatovítského chrámu obestavěného lešením. Pro scénu požáru chrámu byl postaven důkladný model (stalo se tak zároveň poprvé v české kinematografii). Trik to byl tak zdařilý, že mnohé diváky to tenkrát prý natolik vylekalo, a mysleli si že filmaři doopravdy snad tenkrát skutečně nechali zapálit jednu z hradčanských dominant. Zároveň jde o jeden z mála českých snímků, které byly po první světové válce prodány do zahraničí. Např. ve Francii byl snímek tenkrát promítán pod strohým názvem Katedrála.(27.7.2006)
-
NinadeL
La Cathédrale patří mezi nejstarší české němé filmy, které mají své místo ve všeobecném povědomí díky uvedení na ČT a CSF a zároveň patří mezi tu hrstku domácích titulů, které v 10. letech začaly reprezentovat český film za hranicemi. Bohužel při každé příležitosti, kdy jsem se s filmem setkala, byl doprovázen jinou hudbou a v případě televizního uvádění to mělo nemalý vliv na dalším snížení už tak mizivé možnosti vysílat další české němé poklady. Je to sice majstrštik bří Déglů, pěkně realizovaná legenda, s hezky přehrávající Evou Vrchlickou a ďábelským Jaroslavem Hurtem, ale raději bych shlédla dva jiné filmy, než tento. Zejména na Stummfestu.(21.2.2009)
-
Fingon
Po druhém shlédnutí jdu o hvězdu dolů, vážně to není nic úžasného...(1.3.2007)
-
Ilicka
S tehdejší zahraniční špičkou sice nesrovnatelné, ale naštěstí o třídu lepší než soudobá česká produkce. Odvážné a neobvyklé záběry (ač) statickou kamerou (skála, vrcholek katedrály) a dobře vystavěný příběh.(15.1.2012)
-
Marthos
Historická tématika, která se v nejrozmanitějších podobách objevuje v počátcích všech národních kinematografií, nezůstala ani u nás bez odezvy. V prvním roce samostatné československé republiky byly natočeny i první historické filmy (Noc na Karlštejně, Rabi Löw, Utrpením ke slávě), mezi nimiž se nejvyšší pozornosti těší Stavitel chrámu. Film se nezabývá přísnými historickými fakty a v podstatě vychází ze známé pověsti o staviteli Petrovi, který se údajně spojil se samotným ďáblem, aby mohl dokončit impozantní stavbu svatovítské katedrály. Tuto legendu pak o několik staletí později literárně zpracoval spisovatel Alois Jirásek ve svých Starých pověstech českých, z nichž ostatně tvůrci scénáristické podoby dr. Šrámek a ing. arch. Koula vycházeli. Režiséři Karel Degl a Antonín Novotný se však zároveň snažili vytvořit dílo, které by se svým zpracováním mohlo přiblížit zahraniční produkci s mnohem vyšším materiálním zázemím. Nakonec se jim toto přání splnilo. Zejména ve Francii slavil film pod názvem La Cathédrale značné úspěchy. V hlavní roli vizionářského Parléře se objevil přední člen činohry Národního divadla Rudolf Deyl (tehdy třiačtyřicetiletý herec), který se na filmovém plátně znovu prosadil až za dalších čtrnáct let. Pro vývoj domácí kinematografie znamená STAVITEL zásadní mezník a zvláště uvědomíme-li si, že tvůrci byli nuceni pracovat v technicky nedokonalých ateliérech, získává dílo až nevídané rozměry. Vnitřní monumentalita je pak završena novodobým konzistentním hudebním podkresem Karla Louly.(14.11.2009)
-
lakikaki
Bez zvukového sprievodu pri tom človek veľmi ľahko zaspí, okrem toho je však Stavitel chrámu zaujímavý už len trikmi, ktoré v roku 1919 boli možno pokrokové a ľuďom počas sledovania filmu padali sánky, ale v roku 2008 pôsobí horiace "lešenie" zložené zo zápaliek len smiešne.(23.9.2008)
-
Hwaelos
nešikovná práce s kamerou, naopak šikovná postprodukce. Dvojexpozice hořícího chrámu vypadají na svou dobu neobvykle dobře. Stavitel byl ve své době natáčen jako zábava pro publikum a mám pocit, že o umění příliš nešlo. A stejným způsobem se na film dívám i já.(23.9.2008)
-
01Zuzana10
(osobné poznámky, čo ma zaujalo): milé triky: zmiznutie diabla, super maketa horiacich trámom chrámu, pohľad z vtáčej perspektívy na vchádzajúcich robotníkov, "davové" scény veľmi mnohých "Sokolov" v historických kostýmoch, pád Petra zo skaly (bola to bábka na malom kameni alebo ako to spravili?), utopenie dievčaťa - už ide skočiť? a pak iba záber žblnknutia - super. Iba 2x náznak vertikálneho pohybu kamerou, inak stálosť. Klasicky ako v nemých filmoch býva zvyčajné - exaltované hranie žien :), veľmi silno ohraničené linky očí u chlapov. Zaujímavý počin.(1.2.2012)
-
wosho
Ambice před 90ti lety jeho tvůrcům rozhodně nechyběli. Ale pěkně popořádku. Po 20ti letech pachtění nadšenců se konečně našel někdo kdo do filmu nedal jen čiré nadšení, ale i nějaký ten tak důležitý kapitál. Námět sliboval mnohé. Byl ve své době dostatečně komerčně zajímavý a výdělečný a při tom i umělecky hodnotný (tak přílákal i tehdejší ikony našeho divadelního-hereckého světa). Díky dostatečnému finančnímu pokrytí se může film chlubit solidní výpravou, kostýmy a u nás průkopnickou trikovou stránkou. Navíc filmařům přálo i štěstí (či snad osud?) na exteriéry tehdy renovovaného chrámu. I přes mnohé klady Stavitele chrámu, má film mnoho problémů. A to hlavně ve schopnostech obou režisérů. Nebyli schopni odvyprávět svůj příběh, bez kostrbatosti a pomocí vložených mezititulků ( jako ZÁVIST, SEN O DOKONČENÍ atd). To co v té době se již dařilo ve světě-v Americe, či v Německu ( jeho expresionismus se do němého filmu hodí přímo geniálně). Ale i přesto se jedná o významné dílo, které otevřelo možnosti v profesionalizaci našeho filmu a umělecké hodnoty.(8.12.2009)
-
Brejlil
Víceméně dávám čtyři hvězdičky , protože se tento film vymyká české němé produkci. Zpracování staré české pověsti o paktu stavitele chrámu s ďáblem oplývá různými "vychytávkami" (kvalitní práce s modely, dobré herecké výkony), které fungují, a dokáží odvyprávět příběh poutavě.(29.11.2007)
-
see_sawandrew
Katrastrofická scéna s požárem LEŠENÍ je takovou maličkou revolucí v českém filmu. :-) Mezititulky dnes už opravdu pobaví, ale na tehdejší dobu se tento první český "velkofilm" docela povedl, když zohledníme i špatnou ateliérovou výbavu, s níž jsme si mohli nechat zdát o filmech, jaké tehdy natáčeli třeba Italové. 60%(15.10.2010)
