Po prohýřené noci je policista Jack (Bruce Willis) pověřen jednoduchým úkolem: zajistit převoz bezvýznamného zlodějíčka Eddieho (Mos Def) z policejní stanice k výslechu u soudu. Ten se nachází pouhých 16 bloků odsud. Jack je rozmrzelý a má pořádnou kocovinu. Naloží Eddieho do vozu a uhání ulicemi ranního New Yorku. Nevšimne si ale, že jsou celou dobu sledováni. Když na chvíli zastaví, ocitne se Eddie tváří v tvář daleko většímu problému. Někdo míří nabitou pistolí přímo na jeho hlavu. Jack přivolá posily a na místo dorazí specialista na vraždy Frank Nugent (David Morse) se svým týmem. Eddie a Jack zjišťují, že jedním ... (zobrazit celý text)
Takovou "sinusoidu" kvality jsem už dlouho nezažil. To už je snad lepší, aby byl film od začátku do konce průměrný, než když kvalita poletuje od výborných míst k těm úplně nejhroznějším. V paměti pak většinou zůstanou ty "sračkoidní" scény, zatímco ty snesitelné a nadprůměrné se z paměti vytratí. ... Škoda.
Škoda, přeškoda. V prvních dvouch třetinách mělo tohle drama našlápnuto k pěkným 4*, ale od scény s autobusem je to v příběhu jeden logický lapsus vedle druhého, v samotném závěru s tím nejprofláklejším scenáristickým klišé v podobě skrytého ----- (stoprocentně jsem si byl jistý, že to na mě scenárista vybalí). I tak si u mě Bruce Willis po špatném ´Rukojmím´ spravil reputaci, role stárnoucího kulhajícího poldy mu padla jako ulitá, na mečivého Mos Defa si šlo časem zvyknout (a zahrál to dobře) a Richard Donner ještě pořád nepatří do starého železa. Resumé: v pohodě stravitelná tříhvězdičková zábava.
Podplacení fízlové ze sedmdesátých let, afroamerický parťák z osmdesátek a dýchavičný padesátník v režii přesluhujícího režiséra. I když to v samém začátku vypadá hodně autenticky a nezávisle, celé se to postupem času bortí jako domeček z karet mj. díky zahnívajícímu scénáři, který musel ležet v té nejspodnější poličce pěknou řádku let. A že dobro nakonec zvítězí a dorty budou upečeny musí být jasné i těm nejmladším ročníkům, které vůbec netuší, jaká to byla kdysi bomba, když seržant Riggs vystřílel do terče lišácký úsměv.
Nevím...když se v blocích něco slušně rozjelo, bylo to v zápětí zastaveno nelogikou či klišé (obvykle nějaká postava někam přišla nepozorována s napřaženou pistolí kvůli rozmluvě s postavou druhou, aby se pak postava třetí přichomýtla do téže situace, zachraňujíc jednu z postav předchozích..........) Škoda. Potenciál snímek měl. O závěru je zbytečné psát. Ani tam být nemusel.
Z té pouti přes 16 Bloků na člověka dýchne kouzlo starých časů. Konkrétně těch, ve kterých se třeba Gene Hackman válel po podlaze v háčkovém absťáku a objednával si čokoládu. A to kouzlo, podobně jako onen dech - není-li ovšem přizdoben tláčou s cibulí nebo kartonem "stařen" - zase potichoučku polehoučku zmizí. Něco tomu totiž chybí. Něco jako třeba uvěřitelnost nebo přesvědčivost dvojice "kladných" hrdinů. S Davidem Morsem nemám nejmenší problém, ale Bruce i Richard se tak soustředili na to, aby první jmenovaný vypadal co nejvíc odkecaně, že ten druhý nějak zapomněl věnovat se svému řemeslu. A tím utrpěla i logičnost scénáře, respektive ta výše zmiňovaná přesvědčivost. Zatímco Friedkinova Francouzská Spojka člověka strhla, Donner získává kladné body leda tak za ten pokus vrátit se "ke kořenům". Pravda, Spojka je naprostý majstrštyk a 16 Bloků evidentně jen další z filmů nižšího řádu, ale i v této kategorii nenápadných stylovek máme lepší kusy na vybranou. Nebylo to špatné, ale víc než 60% nedám.
Bruce Willis je v roli uchlastané trosky docela ok, byť chvílemi vypadá, jako by snad ani nehrál, ale Donnerova jednotvárná, nenápaditá a (v závěru) i silně rozvleklá režie, stahuje tento snímek pod průměrné hodnocení, kam si dopomohl i nicneřešícím scénářem, který místo akce servíruje trapná životní moudra o tom, že každý člověk se může změnit. Na začátku 90 by tohle vedle adrenalínové pecky Speed zapadlo v zapomění a dnes se podobného osudu dočká stejně tak, jelikož mezi současnou hi-tech nábojem nabitou akcí musí každá dobrá oldschool proměnit všechna výše vypsaná negativa v kladné hodnoty. Režisér i hlavní hvězda by měli raději v klidu pobírat herecký důchod, jelikož jejich hra na první ligu působí stejně tak trapně a smutně, jako křeč uslintaných nemohoucích staříků v domově důchodců.
Detektiv Jack je v podstatě už odepsán, jeho život zvolna plyne od kocoviny k opilosti nebo naopak. Dostává už jenom podřadné úkoly a najednou má místo kolegy za úkol vyzvednout z vězení svědka a dopravit ho k soudu. Jenže nadšené a nekončící žvatlání jeho vězně ho donutí zastavit, koupit flašku a loknout si. Poprvé vystřelí instinktivně a potom už je potřeba zaostřit kalný zrak, rozhodnout se a začít utíkat a střílet. Od soudu ho sice dělí jenom několik bloků, ale desítky policistů si přejí smrt jeho důležitého svědka. Zápletka je velmi podobná filmu „Policejní kordon“, kde si alkoholika s policejním odznakem zahrál a režíroval Clint Eastwood , ale „16 Block“ má o * lepší závěr. A ještě něco, pánové zkuste se ( než odpoví Jack ) zamyslet nad hypotetickou otázkou : na autobusové zastávce jsou 3 lidi, stará a velmi nemocná paní, váš nejlepší přítel a děvče vašich snů. V autě máte místo jen pro jednoho. Koho vezmete?
Takto to dopadá, když se osmdesátiletý režisér pustí do napínavého thrilleru ze současnosti. Synopse přitom nevypadala úplně beznadějně – unavený, alkoholem nasáklý polda musí přes 16 bloků prolezlých chlapy s bouchačkami dopravit k soudu do 10:00 důležitého svědka. Je 8:00. Schopný režisér by výše napsané zpracoval třeba jako kinetickou akci odehrávající se v reálném čase, Richard Donner schopným režisérem byl. V letech, která má už dávno za sebou. Až na pár delších kamerových jízd je 16 bloků zrežírováno jako průměrná akce 70. let, která navíc oplývá jedním z nejdebilnějších scénářů dneška. Dojemná historka o dvou outsiderech (přičemž jeden sní o otevření vlastního pekařství!) disponuje nehorázným množstvím hluchých míst a navíc je vyšperkována sadou přihlouplých dějových zvratů. 40% Zajímavé komentáře: Tsunami_X, Faye, imf, tron, numi, wipeout
Inteligentní policejní thriller o stárnoucí trosce, která se nechtěně ocitá ve středu vyhrocené situace. Duo Willis/Def funguje dobře (leč trailer se tak netvářil), vyloženě lahůdkový je zkorumpovaný polda Davida Morse a Richard Donner po dlouhé době přináší režijně velmi vyzrálý film. Kdyby jeden polda honil druhého v ohraničeném prostředí, které oba dobře znají, věřím, že by to vypadalo zhruba takhle. Výborný úvod a závěr
Scénář: Richard Wenk ..
„People Can Change“ Komorní policejní drama, nesoucí se přesně v odkazu této citace. Scénář je jednoduchý, nepřináší pranic inovativního. Tohle téma bylo v určitých obdobách zpracováno už mnohokrát. Ani režisér Richard Donner nepřinesl mnoho nového, jedna scéna je sice skutečně výborná, dále je to i z jeho strany pouhá rutina. Bruce Willis se do své role parádně hodí, vizáž stárnoucího policisty je přesně jeho (současná) parketa. Chválu si zaslouží i David Morse, kterému záporná role sedí taktéž ideálně. Zato Mos Def mne místy přiváděl k šílenství, do role ukaceného černocha bych si uměl představit jiného a lepšího herce, navíc jeho akcent byl příšerný až iritující. 50%.
Čistě průměrný krimi film, který staví dva muže před jejich osudové setkání, které oboum změní životy. Policejní vysloužilec, ale stále ve službě, má dovést jednoho černocha jako svědka k soudu. Na své cestě, která je na začátku jen rutinní záležitostí, nachází jednoho přítele, hromadu přátel ztrácí a nachází sám sebe jen díky člověku, který má být v 10 hodin u soudu. Tento snímek by byl před 20 lety velký hit a trefil by se do období, kdy podobná témata zkorumpovaných policistů a osudových setkání opravdu letěla. Dneska již Donner ničím nepřekvapuje a na můj vkus už stará Bruce Willis nemá takovou šťávu co dřív. Mos Def má perfektní hlas a dabing jeho postavu asi totálně zabije. Jedna kvalitní scéna na začátku. Příliš odhadovatelné a ohranné.
70% pre poctivú retro krimi drámu. Schopná réžia, typovo veľmi dobre obsadení herci, pohodová atmoška plynúca spoza kamery jasne indikujúca, že toto natáčanie si viacerí zúčastnení od srdca poriadne užili, žiaľ nevyrovnaný scenár (resp. miestami až príliš veľké disproporcie medzi logikou/nelogikou konania postáv). Scéna s vyriešením "bus-stop riddle" mi ešte dlho ostane v pamäti.
Sice je to spíš sedmdesátka, ale těm starým pardům (Donner, Willis) to zaokrouhlení nahoru přeju z plna hrdla. :) Willis zestárnul, ale v tomhle filmu je to podáno se ctí. Kulhá, potí se, ale pořád hláškuje a vždycky trefí svůj cíl. Ostatní mu zdatně sekundují a velkou pochvalu zaslouží Donner, který si v tomhle retro kabatku vzpomněl, jak natáčet neokázalé, ale přesto svižné a poctivé kriminálky. Dějově se jedná o velkou prázdnou bublinu, ale staromilská klišé vás budou konejšit až do samotného finále (kde se jich nahrne možná až příliš)... možná jsem sentimentální, ale tenhle "návrat" do 90. let a jemný pocit, že to někdo točil spíš pro zábavu, než pro prachy, mi pro jednou ke spokojenosti stačí.
Bruce Willis se s natáčení filmů opravdu rozjel. Na tenhle film jsem se těšil a byl jsem mile překvapen. Postarší Bruce Willis zde hraje velmi dobře a občas i pobaví. Taková akční kriminálka se zajímavým příběhem a slušnými hereckými výkony.
