Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Na samotě v beskydských horách žijí rodiny Vavruše Cagaly a Cyrila Hanulíka. Vavruš a Cyril jsou pracovití dřevaři a formani. Cagalova dcera Terezka má ráda Tomáše Hanulíka, ale kromě něho se líbí také Pavlu Zgabajovi, synu majitele hospodářských podniků v údolí. Cyril Hanulík žárlí na svou Hevu a neprávem ji podezřívá z nevěry. Francek, jehož Heva před sňatkem milovala, se Hanulíkovým pomstí: zapálí jejich včelín, od kterého chytne Cagalův seník. Od té doby stíhá Cagalovu rodinu neštěstí. Přijdou o koně i o dřevo a starý Zgabaj se domáhá peněz, které jim půjčil. Od svých nároků je ochoten ustoupit jen tehdy, když se Terezka provdá za jeho syna. Cagala nechce dovolit, aby se dcera obětovala, a tak se dívka vydá na statek tajně, aby zde pracovala jako pomocnice v hospodářství... (ČSFD)

(více)

Recenze (16)

sator

všechny recenze uživatele

Podle vyprávění Jiřího Štěpničky se jeho maminka zamilovala pří natáčení tohoto filmu do muže který dubloval pana Vojtu v lyžařských scénách. Za čas se ze vztahu narodil Jiří. Ten zdatný sportovec, tedy pozdější otec Jiřího, se jmenoval Jan Samec, malíř, grafik, pedagog a scénograf. (*14.5. 1917   + 9.8. 1988) ()

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Zajímavý film, asi největší životní role Marie Nademlejnské (spolu s Kladivem na čarodějnice), v nezvyklých vesnických rolích Růžena Šlemrová (Kreuzmann si jich přece jen zahrál víc). Příběh z beskydské samoty, která žije vlastním životem, ale které mnozí vesničané pod kopcem závidí jejich majetek - lesy. Vidět v zimě další spousty sněhu není nijak příjemné, nevím, zda horalé jezdili po horách jako nejlepší světoví sjezdaři, tak si zahráli aspoň dubléři. Lepší tři hvězdičky. ()

Reklama

Anderton 

všechny recenze uživatele

No kým som sa dokázal vyznať v tých komplikovaných vzťahoch a množstve postáv, chvíľu to trvalo a nechýbalo veľa, aby som to vzdal. Nakoniec sa ale začalo pomaly vyjasňovať a ak by vás náhodou nechytil dej, tak vás určite chytí šťavnatý, resp. suchý humor dvojice postáv, starej mudrlantky a fotríka 12-tich (!!!) detí. Veď keď sa jedno nevydarí, tak má v zálohe ešte 11, no neurobte si ich tiež toľko. Ťažko povedať, čo bolo vtipné už nechcene vzhľadom na vek filmu, ale podstatné bolo, že sa veľakrát smialo celé kino. Takže ono je to skôr dráma komediálna, aspoň do určitej miery. Dobové konotácie by sa síce tiež zišlo poriešiť, ale pre dostatočné vychutnanie filmu to nie je nevyhnutné. ()

blackrain 

všechny recenze uživatele

Pokud bych nevěnovala pozornost tomu, že se příběh odehrává v převážně zasněžených Beskydech a že scénář má na svědomí Jan Drda, tak bych ho klidně připsala Karlu Klostermannovi na mou milovanou Šumavu. Taková zasněžená Kvilda, Srní, Rejštejn má taky něco do sebe. Mezi jeho romány by se tohle dílo mohlo směle zařadit a rozhodně by se tam neztratilo. Psal na chlup podobné příběhy. Sedláci, dřevaři a chalupníci to neměli jednoduché nikde. Růžena Šlemrová mě dost překvapila. To byl tedy přerod. Mám ji zapsanou jako herečku, která hrála bohaté paničky a tady dala život zlé selce. To ale jenom dokazuje jak dobrá herečka to byla. Od Otomara Korbeláře jsem ani nic jiného nečekala. Jemu takoví poctiví chlapi sedli jako ulití. Líbilo se mi to, protože mám takové příběhy moc ráda. ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Hezká rustikální pohádka pro dospělé z napůl odlesněných Beskyd (alespoň tak mi to přišlo), o tom jak zlá lest a vůle byla přechytračena dobrou lstí a vůlí. Kromě řežiséra a herců je třeba vyzvednout i Jana Drdu, který zinscenoval jednu z četných knih vestínského folkloristy Miloslava Josefa Sousedíka (Paprádná nenaříká). ()

Galerie (1)

Zajímavosti (4)

  • Podle vyprávění Jiřího Štěpničky se jeho maminka zamilovala pří natáčení tohoto filmu do muže, který dubloval pana Vojtu v lyžařských scénách. Za čas se ze vztahu narodil Jiří. Ten zdatný sportovec, tedy pozdější otec Jiřího, se jmenoval Jan Samec, malíř, grafik, pedagog a scénograf (14. 5. 1917 – 9. 8. 1988). (sator)
  • Film bol natáčaný v Soláni u Velkých Karlovic. (dyfur)
  • Podle informace paní Irči Drápalové-Kulišťákové zapůjčili obyvatelé Hážovic, Tylovic a Rožnova hercům pro natáčení lidové kroje a krojové součásti - jupky, orliánky, lajblíky, šály, šatky, fěrtochy, rukávce, košule, župice, boty aj. (celkem 369 kusů). Zdroj: Český hraný film 1930-1945, NFA 1998. (ČSFD)

Reklama

Reklama