Obsah
-
V roce 1915 se Turci organizovaně pokusili vyhladit Armény. O této události ví jen málokdo, i když existuje spousta očitých výpovědí, turecké vládě se to daří už témeř sto let odsouvat do ústraní. Tento film se odehrává v současné Kanadě a jde o příběh arménského režiséra Edwarda Saroyna, který se rozhodne natočit film o arménském holocaustu. K tomu ovšem potřebuje někoho, kdo by mu pověděl o tomto tématu více, než ví on sám. Podaří se mu najít arménskou uprchlici Ani. U krutého vyprávění je i její osmnáctiletý syn - již čistokrevný Američan, kterého odhalení tohoto děsivého činu inspiruje k návratu do země svých předků. Bohužel zjistí, že se v zemi od tragické události nic nezměnilo... Silný příběh o jednom z největších masakrů 20. století. (oficiální text distributora)
V roce 1915 se Turci organizovaně pokusili vyhladit Armény. O této události ví jen málokdo, i když existuje spousta očitých výpovědí, turecké vládě se to daří už témeř sto let odsouvat do ústraní. Tento film se odehrává v současné Kanadě a jde o příběh arménského režiséra Edwarda Saroyna, který se rozhodne natočit film o arménském holocaustu. K tomu ovšem potřebuje někoho, kdo by mu pověděl o tomto tématu více, než ví on sám. Podaří se mu najít arménskou uprchlici Ani. U krutého vyprávění je i její osmnáctiletý syn - již čistokrevný Američan, kterého odhalení tohoto děsivého činu inspiruje k návratu do země svých předků. Bohužel zjistí, že se v zemi od tragické události nic nezměnilo... Silný příběh o jednom z největších masakrů 20. století. Komentáře uživatelů k filmu (26)
-
Pohrobek
Atom Egoyan se po stopách své identity vydal již v roce 1993 filmem Kalendář. Tady nalezneme další mnohoznačnou výpověď o arménské genocidě samotné i o jejích stopách v současnosti, dokonce i náznak tak utajovaného tureckého pohledu.(27.4.2005)
-
T2
║Rozpočet $15,5milióna║Tržby USA $1,555,959║Tržby Celosvetovo $2,743,336║(25.11.2008)
-
Morien
Na tento film jsme se měli podívat, abychom ho potom mohli rozebírat na scenáristické seanci. Po rozebrání mě začal bavit mnohem víc, ne po podívání. Ne že by někdo z ostatních diskutujících řekl něco, co by obrátilo můj pohled, ale já sama nad filmem začala přemýšlet úplně jinak. Scény, které se mi při sledování zdály na hraně, například veškeré scény s jinochem a celníkem, najednou získávaly ten význam, kvůli kterému je tam režisér umístil. Věřím, že kdybych o každém filmu takto s někým diskutovala, začnu si brzy myslet, že neexistuje špatný film.(4.12.2010)
-
ripo
Veľmi ťažké zobrazenie témy, ktorá je dodnes v niektorých kultúrach buď tabu, alebo sa jednoducho o nej nič nevie. Genocída .... Genocída Arménov počas prvej svetovej vojny. Atom Egoyan ( kanadský režisér arménskeho pôvodu) chcel týmto filmom dať do povedomia to, čo sa stalo a o čom sa dnes nehovorí ... Ale v tom je ten problém .... V určitých momentoch sa posolstvo o tom, ako boli vyhladené dve tretiny národa , žijúceho v Turecku, stráca. Stráca sa v niekedy zbytočných konfliktoch medzi dvoma generáciami - matkou a synom a nevlastnou dcérou. Škoda - dať svetu vedieť o zverstvách sa dalo aj priamočiarejšie a jednoduchšie. Adolf Hitler v roku 1939, po napadnutí Poľska predniesol dnes už legendárne slová : "Kto si už dnes spomenie na vyhladenie Arménov ?" A mal, bohužiaľ, aj teraz, takmer storočie po tom, pravdu ....(25.11.2006)
-
Slarque
Možná je to o arménské genocidě, možná o natáčení nějakého blbého amerického filmu a možná ještě o spoustě dalších věcí. Komu máme věřit, když režisér vytváří jen zmatek?(8.5.2008)
-
Skip
Velmi zajímavé téma, které však režisér podal dosti nezajímavým a hodně nezáživným způsobem. BTW, oficiální text distributora na této stránce je dost scestný, pochybuji, že ten, kdo to psal, vůbec viděl tento film.(26.6.2008)
-
jondzavid
Atom egoyan nepatrí k najprístupnejším režisérom a rovnako jeden z jeho osobnejších filmov taký tiež nie je. O arménskej genocíde sa toho v našich končinách nevie (teda ak nepočúvate System of a Down) a autor sa s touto látkou vysporiadal viac než dôstojne. Na príbehu nakrúcania filmu o genocíde prelína históriu so súčastnosťou a zároveň ukazuje aký by mohol byť iný prístup k tejto látke (teda zobrazenie príbehu v naturalistickom štýle). On však volí cestu umeleckejšiu, ktorá však pre bežnejšieho diváka zároveň nie je tak atraktívna a viac ju docenie návštevníci filmových klubov. Tých však zase nemusí zaujať príbeh kanadských Arméncov, ktorý je miestami torchu príliš klišé a preto to tento film nemá ľahké. Mne sa však páčil a považujem ho za nadpriemerný (70%) a podiel na tom, má aj slušné obsadenie prevažne dvorných Egoyanových hercov ako A.Khanjian či E.Koteas a zo známejších C.Plummera. Teda celkovo zhrniem umelecká výpoveď, ktorej problémom je práve prílišná ambicióznosť, ale zároveň zaujímavý film o málo známeh histórii.(6.5.2005)
-
Toj
Až čtvrtý film, co jsem shlédl od Atoma Egoyana mě doopravdy zasáhl. Podivná (pro Egoyana však typická) struktura filmu, která se odehrává v mnoha časových rovinách současnosti a zároveň nám umožňuje nahlédnout do minulosti formou natáčení (poněkud lacině vypadajícího) historického filmu, na mě tentokrát perfektně zapůsobila. Postavy jsou různě propojené a téměř každá postava má svojí hloubku, vlastní téma. Jedná se o silný emotivní film, který vypovídá o historických zvěrstvech, které by neměly být zapomenuty, ale i o současných problémech s vyrovnáním se s vlastní identitou a původem. Po shlédnutí bych asi nemohl být spokojenější.(17.9.2009)
-
Diamant
Ťažko čitateľný film so zbytočnými až deformujúcimi odbočkami z hlavnej dejovej, či výchovnej línie. Pozitívnu zmienku si zaslúži odsúdenie genocídy a vyzdvihnutie obdivuhodne dôsledného a zároveň ľudského prístupu u kontrolóra batožiny.(14.6.2007)
-
emo
Veľmi pekný film. Dosť jednoduchý popis, ale veľmi výstižný. Zaujímavo spracovaná zaujímavá téma. Skvelé výkony podávajú David Alpay ako Raffi a Christopher Plummer ako starnúci colňák. Super!(23.6.2004)
-
vendysek
Atom Egoyan napsal tento film dobře, na můj vkus však až zbytečně pokorně (což je nejspíš umělecká hříčka). Postavy mají svůj účel a čitelnou hloubku, chybí však něco, co by opravdu pojilo všechny citlivě režírované výpady do jednoho respektovaného celku. Vznikl snímek, který dává vědět o zapomínané genocidě, se kterou je těžké se vypořádat bez vypořádání Turka, o současném nazírání na toto a související témata, o víře, s níž je otřásáno. Díky nepospolitosti celku je možné zamyslet se nad významem různých scén, které na první pohled působí nevykresleně a nudně. Těch obsahuje Ararat velkou škálu, po nějaké chvíli ale zjišťuji, jak rafinované tyto obrazy ve skutečnosti jsou. Vážím si autorových ambicí, ale byl bych skutečně radši, kdyby natočil silný film, jenž by mohl každý uchopit ze správného konce. Tato látka si to jistě zasluhuje. Problémem tedy je, že obsah snímku přerůstá v něco většího, než je prostá výpověď o arménské otázce. Zvláštní. To, co je jinde kuprospěchu, je v tomto případě největší chybou.(24.5.2011)
-
senor
Egoyanova nacionální výpověď o pohnuté minulosti vlastního národa a o tom jak to na Arménce události roku 1915 působí dodnes, se nepovedla. Egoyan toho chtěl říci strašně moc a tak se to zvrhlo ve scénáristický propletenec zalidněný podivnými postavami, jejichž motivace budete chápat snad jedině pokud jste Arménci. Škoda, Aménská genocida by si zasloužila lepší film (otázka je jestli lze natočit).(14.3.2006)
-
Pavlík
16. 12. 2010 (351.); pravda to asi bude, kdo ví, zda-li se Turci někdy k tomu zvěrstvu přiznají(21.12.2010)
-
Borec3
Nelze než podepsat příspěvek páně JB2203. Televiznost a roztříštěnost bolestivě zní z každého záběru.(29.7.2007)
-
danliofer
Jelikož je mi toto téma dost blízké, nemohu nedat méně než pět hvězdiček... FilmBox občas dokáže opravdu překvapit výběrem. Jen kvalita dabingu, kdy byly anglické překlady arménských replik ponechány bez překladu do češtiny, byla rozporuplná. To už by bylo lepší film vůbec nedabovat a ponechat ho celý s titulky včetně těch pro arménské a turecké dialogy.(5.2.2012)
-
Aelita
Příběh kanadského celníka, který poslouchá příběh mladíka o natáčení filmu o dodnes popírané Turky genocidě Arménů v roce 1915, to jest klasický příklad mnohonásobného zrcadlení skutečnosti a času ve virtualitě, který slibuje bohatý materiál pro teoretiky všeho druhu. Poznámka: V letech 1915-16 při deportacích a masakrech organizovaných osmanským státem přišlo o život přibližně 1,2 milionů Arménů (dvě třetiny těch, kteří žili na území Osmanské říše). ___ Celá historie lidstva je jako firemní kultura. Jak se rodí filmová kultura: 1. Zavřete do prázdné místnosti 20 opic. 2. Pod strop do středu místnosti zavěste banán a přisuňte k němu žebřík tak, aby se dalo na banán dosáhnout. Je důležité, aby se k banánu nedalo dostat jinou cestou než po žebříku. 3. Nainstalujte na strop systém, který vždy, když nějaká opice začne vylézat nahoru po žebříku, spustí na celou plochu místnosti ledovou sprchu (něco na způsob hašení požáru). 4. Opice se rychle naučí, že není možné lézt po žebříku, aby se zároveň nespustila ledová sprcha. 5. Potom nahraďte jednu z 20 opic novou. Ta se hned zkusí přiblížit k žebříku a dostat se tak k banánu. Zbytek opic se na ní okamžitě vrhne a začne ji mlátit, i když chuděra netuší vůbec proč. 6. Následně vyměňte další starou opici za novou. Při jejím pokusu o zteč banánu se ostatní na ní opět vrhnou a ta, která byla dodána těsně před ní, ji bude mlátit nejvíc. 7. Pokračujte ve výměně opic podle předešlého vzoru až do té doby, než budou všechny opice "nové". 8. Nyní už se žádná z opic neodváží přiblížit k žebříku a i kdyby to nějakou opici z nějakého důvodů jenom napadlo, ostatní ji zmasakrují a nejhorší na té věci je, že ani jedna z opic nebude tušit důvod. Závěr: Takto se rodí běh a kultura firmy. ___ "Mohou snad mít nové zákony větší sílu než stará nenávist?" - ptá se turecký úředník v románu Franze Werfela "Čtyřicet dní". Nemohou, jak ukázala čerstvá rozmíška mezi Francií a Tureckem. V prosinci 2011 francouzští poslanci odhlasovali návrh zákona, podle nějž je popírání genocidy Arménů trestné, což vyvolalo na straně Turecka silný hněv. Za „popírání existence genocid uznaných zákonem“ podle tohoto zákona hrozí rok vězení a 45 000 eur pokuty. Současně v souladu s běžným výkladem článku 301 tureckého trestního zákoníku je tvrzení „arménská genocida existovala“ považováno za zločin. Jak píše deník Le Mond problém spočívá především v samotné povaze návrhu zákona: "Zákonodárcům – podporovaným v daném případě Elysejským palácem – nepřísluší vykládat dějiny. Oficiální Francie si už několik let libuje v uzákoňování historie. Schvalujeme zákony o dějinách zakládající trestný čin popírání. Tyto zákony jsou k ničemu. Dokonce ani neulevují bolesti těch, kdo nyní sledují […], jak se jejich dějiny hanebně přepisují ve snaze je popřít." Mediapart zas interpretuje spor ve světle dějin obou zemí. V čele každé z nich stála zakladatelská osobnost moderního národa, jejíhož vlivu se mají současné elity problém zbavit: generál de Gaulle a Mustafa Kemal Atatürk. "Francie i Turecko trpí, každá jiným způsobem, národní patologií: neschopností dát vale zašlé velkoleposti, zoufalými pokusy přimknout se k nejvyššímu zachránci konejšícímu matku vlast silně mytologickou ukolébavkou, odmítavým postojem k inventuře dějin, k jejich utřídění a k uznání chyb a zločinů." Inu, nové opice, stará zášť. Lidská paměť je dobro i zlo zároveň.(6.2.2012)
-
malenfant
Smrt turkům.(15.7.2006)
-
HarveyDent
Klasický Egoyan, celý film vás drží klidnými někdy i nudí a vy si říkáte, k čemu byla dobrá tahle nebo tamta scéna. Na konci však všechny střípky poskládá v krásný obraz a třeba i jedinou scénou vás může odrovnat. Zde mi k tomu ta "televíznost", jak tu někteří uvádějí, ani nevadí, nápad s filmem o filmu je originálný, ikdyž né moc záživný. Mezi nejsilnější scény, které tento film dělají dobrým. patří scéna s "donáškou šampaňského" a "otvíráním krabic ve tmě". Tyto scény kombinované s drastickým masakrem Turků, ať už střílením, znásilňováním nebo zapalováním vás nakonec odrovnají. Jediná výtka kvůli, které nedávám plný počet jsou neskutečně toporné herecké výkony, nevím jestli jsou jen špatně napsané nebo je to vina herců, ale tomuhle skvělému filmu o genocidě Arménů a o nesmyslnému zapírání tohoto faktu, to rozhodně škodí. 80%(26.4.2008)
-
Zdenda
Na tomto filmu hodně záleží jak k nmu přistoupíte. Já ho bral jako velmi osobní zpověd a nutnost vypořádat se s napříjemným tématem genocidy a jako takový se mi poměrně líbil. Pravda obsahuje i naprosto zbytečné a řekl bych nic neříkající pasáže (např Turecký herec - nedokončená) a na druhé straně chvíle naprosto nezapomenutelné (např popisování utrpení arménů a kruh tanečnic).Celkově za 4*(16.11.2004)
-
JB2203
Špatný film místo něhož mohla vzniknout dobrá rozhlasová hra. Vše nosné a podstatné se zde totiž odehrává výhradně v dialozích, přičemž obrazová stránka příběhu je k těmto dialogům jaksi navíc. Zbytečná. Plná plochých hereckých kreací a interiérových kulis. Tak například retrospektivní scény, které zřejmě měly ilustrovat hrůzy arménské genocidy roku 1915 (ztvárněné formou filmu ve filmu) připomínají spíše oživlé obrazy z divadla Járy Cimrmana. Ještě horší je však propojení motivu dějinné tragedie s rodinnými konflikty hlavních postav. V tomto spojení pak ona dějinná tragedie degraduje do rozměru rodinného konfliktu a rodinný konflikt nabývá velikosti dějinné tragedie, což mělo býti možná uměleckým záměrem, ale na mě to působilo spíše jako čirá a nevěrohodná konstrukce. Korunu tomu všemu pak nasadila zápletka s pašováním drog a s hodným celníkem, jejíž smysl či významovou rovinu jsem už vůbec nepochopil. Bude to asi tím, že jsem od dramatu zachycujícího jedno z nejbolestnějších období historie 20. století čekal o něco víc. Především Arménii - kamennou a bolestnou. A pak také souvislosti, příčiny a následky oněch pohnutých událostí z počátku 1.světové války, o kterých toho víme dnes již tak málo. Leč dostalo se mi několika prázdných scén, psychologického propletence, symbolického obrazu a jednoho pohlavního aktu.(10.3.2006)
