Jan Cimbura
Drama
Československo, 1941, 87 min
Režie:
František ČápHrají:
Gustav Nezval, Jiřina Štěpničková, Vilém Pfeiffer, Jaroslav Průcha, Marie Brožová, František Roland, Stanislava Strobachová, Vladimír Šmeral, Bolek Prchal, Theodor Pištěk, Ema Kreutzerová, Eva Svobodová, Václav Jiříkovský, František Smolík, Rudolf Deyl ml., Václav Dobeš, Ada Dohnal, Josef Stadler, Otylie Beníšková, Gabriel Hart, Miroslav Kryštof - Kutina, Hermína Vojtová, Darja Hajská, Marie Ježková, Jan Krchňavý, Fanča Inka Lopatová - Horáková, Antonín JirsaObsah
-
Stejnojmenný filmový přepis knihy o českém venkovském-selském hrdinovi od Jindřicha Šimona Baara. Jan Cimbura prodělal vojnu a odchází jako pacholek na venkovský statek. Majitel gruntu v něm dostane tu nejlepší oporu - Cimbura je vzdělaný, pracovitý, poctivý a mimořádný silák. Zachrání děti z hořícího lesa, postaví se proti loupeživým banditům, dokáže se postavit silou proti celému mužskému osazenstvu venkovské zábavy. Nakonec se postará i o kdysi vysněnou, ale jemu osudem odepřenou, venkovskou krasavici Marjánku, která ovdoví. Zajímavý je lidský rozměr Cimbury - má ráda zvířata a nechce je nechat trápit, zastane se obecního blázna - "Bláznivé Anýžky". (XXRadimSXX)
Stejnojmenný filmový přepis knihy o českém venkovském-selském hrdinovi od Jindřicha Šimona Baara. Jan Cimbura prodělal vojnu a odchází jako pacholek na venkovský statek. Majitel gruntu v něm dostane tu nejlepší oporu - Cimbura je vzdělaný, pracovitý, poctivý a mimořádný silák. Zachrání děti z hořícího lesa, postaví se proti loupeživým banditům, dokáže se postavit silou proti celému mužskému osazenstvu venkovské zábavy. Nakonec se postará i o kdysi vysněnou, ale jemu osudem odepřenou, venkovskou krasavici Marjánku, která ovdoví. Zajímavý je lidský rozměr Cimbury - má ráda zvířata a nechce je nechat trápit, zastane se obecního blázna - "Bláznivé Anýžky". Komentáře uživatelů k filmu (21)
-
Matty
Učebnice českého filmového nacionalismu, antifeminismu a antisemitismu... a hrozná blbost k tomu. 20% Zajímavé komentáře: blackrain, Marthos(3.12.2009)
-
Kulmon
Na svou dobu poměrně dobrý film, v době okupace se filmaři raději často ubíraly do historie. Z dnešního hlediska je to film průměrný. Takový, který sice nenudí, ale nenadchne.(20.11.2007)
-
Fingon
Lehce naivní a prolezlé lidovými písněmi (a to jak zpívanými, tak v orchestrálním podání), přesto působivé. Místy až moc (ženy, které vyrazily do Židova stánku komerce, aby si převzaly své manžely, vytrestaly servírku a vybílily Semitovi všechno zboží, aniž by za ně zaplatily). Žid se za celou dobu objeví pouze třikrát - poprvé, když dva Cimburou zmlácení mladíci přejdou z jedné hospody do druhé (v různých vesnicích), podruhé, když Žid vemlouvavě podsunuje jednomu z nich dlužní úpis. Potřetí je to až při minipogromu, při kterém je dlužní úpis spálen. Zajímavé je, že oba mládenci v této chvíli nadobro zmizí z děje... Sedmdesát let po natočení vnímám Žida jako tragickou postavu, která sice šmelí/lichvaří/whatever, ale zničení veškerého majetku a následný odchod s prázdnýma rukama jen pro ženskou žárlivost si přece jen nezasloužil.(13.8.2011)
-
Crocuta
Málokdo se dnes - bohužel - pustí do četby románu J. Š. Baara, jenž je poctou všem selským ctnostem a holdem jihočeskému venkovu. Naštěstí je zde jeho vynikající adaptace z autorské dílny F. Čápa, která si s předlohou v ničem nezadá. Gustav Nezval se výborným ztvárněním titulní role pasoval do pozice na slovo vzatého představitele zemitých selských tipů v českém filmu. Mimochodem - román i film se zabývají osudy skutečné osobnosti, která má ve své domovské Putimy pamětní desku a významné místo v regionální historii.(20.8.2007)
-
Mariin
Tento film lze bez rozpaků nazvat jihočeskou idylou. František Čáp, který tak krásně natočil Babičku, i zde oslavil dobrého člověka. Jeden z mála českých filmů, kde je ukázána katolická zbožnost jako samozřejmost. Nejen za protektorátu bylo třeba dobrých vzorů. Dnes je jich v českém filmu tak málo! Žida v šenkovně hrál František Roland, žádného antisemitismu (na nějž se hystericky až příliš často upozorňuje) jsem si tu nevšiml.(11.3.2009)
-
Skip
Jan Cimbura v podání Gustava Nezvala, to je panečku chlapík. Možná to bylo až moc charakterově černobílé, ale myslím, že to lidé v době vzniku filmu potřebovali a dokázali ocenit, snad na ně film půsoil aspoň trochu jako vzpruha v těžkých časech. Velká škoda je té ošklivé antisemitské části. Baarovu knihu jsem nečetl, tak nevím, jestli byla nebo nebyla do filmu přidána z politických důvodů. Velmi dobrá byla kamera, která snímala jihočeskou krajinu a venkov.(11.12.2007)
-
blackrain
Putimský sedlák Jan Cimbura byl skutečnou žijící postavou, kterou se nechal inspirovat J.Š. Baar. Narodil se 17.6.1817 v Semicích a zemřel 16.1.1898. Jeho hrob v Putimi je dosud udržován. Měla jsem tu čest Putim několikrát navštívit a projít se po místech, kde se Jan Cimbura pohyboval a žil. Pan spisovatel si postavu Jana Cimbury trošku zidealizoval. Jan Cimbura byl chlap jako hora. Měřll 192 cm, měl obrovské ruce a nohy. Měl také velkou sílu. Prý byl nehezký,zrzavý a na vojně nikdy nebyl. Budu citovat z jeho epitafu: "Zemřelému v Pánu Cimburovi Jánu, postavil nyní, kříž tu jeho syni. Byl to sedlák silný, bohatý a pilný,rád měl v žití shoně, lidi a pak koně. Odpočívej v pokoji." To jenom pro představu, abychom věděli s kým máme tu čest. Období protektoráru nebyla lehká doba, proto se filmaři rádi vraceli do historie, která nabízí nepřeberné množství inspirace. Ve filmu je krásně nasnímaná jihočeská krajina a venkov. Zapomeňte na dobu, kdy byl film natočen a na poselství, které se v něm ukrývá. Nechte se vtáhnout do děje. Staré filmy mají nezaměnitelné kouzlo.(26.2.2009)
-
Bajda
Jan Cimbura je nejpoctivější, Jan Cimbura má síly za deset, Jan Cimbura přepere celou hospodu ... asi už chápete, jaká je hlavní postava filmu. A z toho pramení jeho největší nedostatek. Při každé potencionálně napínavé scéně víme, že Jan Cimbura se zachová správně a všechny dobře dopadne. Kromě toho, že je film známý svým antisemitismem je to strašná nuda.(1.4.2009)
-
Marthos
Adaptace stejnojmenného románu chodského spisovatele Jindřicha Šimona Baara patří mezi nejkontroverznější díla české kinematografie v celé její historii. Je dílem, které v sobě zahrnuje řadu vzájemných protikladů a paradoxů. 1) POSTAVA ŽIDOVSKÉHO KRČMÁŘE. Jednoznačně nejproblematičtější částí je násilně vsunutá postava lichvářského židovského krčmáře (František Roland), který ve filmu symbolizuje počátek bídy a utrpení. Výmluvná je jedna z replik, které prohlásí na účet zadluženého venkovana: "Za zlaťák koupím, za dva prodám, to máš akorát to jedno procento." Prostředí krčmy je zobrazeno jako doupě hříchu a neřesti, což umocňuje i scéna, v níž krčmář otevírá příchozím hostům tajným vchodem. Tato linie je pak zakončena monstrózním vyhlazením krčmy a vyhnáním obávaného majitele. Rozlícený ženský dav nejprve zdemoluje zařízení a potraviny, potrestá krčmáře i nehodné muže a celá sekvence je završena symbolickým pohledem na plameny, v níž hoří dlužní úpis jedné z »obětí«. Scéna trvá přibližně tři a půl minuty, během níž má být divákovi podsunuta myšlenka, že za dluhy stojí Židé a těch je potřeba se nelítostně zbavit. 2) OSLAVA LIDSKÉ PRÁCE A NÁRODNÍCH TRADIC. Snímek je pak ve své podstatě demonstrací poctivosti a čistoty lidské práce. Titulní hrdina (Gustav Nezval) je vykreslen jako silný, čestný, sečtělý a zodpovědný muž pevných zásad, hledící si své práce, která je mu posvátnou a za ní obětuje i lásku venkovské dívky Marjánky (Jiřina Štěpničková). Tento motiv však nepředstavuje pouze Cimbura, ale i další protagonisté. Vzorem poctivosti a upřímnosti je i hrdinův zaměstnavatel, hospodář Kovanda (Jaroslav Průcha) a blízký přítel Piksa (Vilém Pfeiffer). Úvodních dvacet minut slouží jako přehlídka zemědělských prací, divák je důkladně obeznámen se životem na vesnici. Po práci se všichni scházejí za zvuku lidových písní, tančí se a zpívá. 3) VLASTENECKÉ MOTIVY. Ve filmu se objeví i řada odkazů ryze vlasteneckého charakteru. Silně emotivní je především Cimburova návštěva Prahy, v níž navštíví i chrám sv. Víta za zvuku působivé hudby. Nechybí záběry na Pražský hrad, orloj, Týnský chrám a Daliborku. Vesnické prostředí je pak snímáno pohledem na krajinu a oblaka za zvuku symfonické hudby, zazní zde řada klasických lidových písní (Protivínský zámek mezi horama), vypráví se pověst o Horymírovi. Patrně nejúčinnější je pak scéna, v níž Cimbura malým dětem vysvětluje, proč chycený ptáček nezpívá: "Skřivánek, ten zpívá jen na svobodě.“ 4) ZÁVĚREČNÉ RESUMÉ. Film, ač může ve výsledku působit silným národním charakterem, ve skutečnosti zcela zapadal do oficiální dramaturgické skladby v rámci žánru Blut und Boden (Krev a půda). Dobová kritika ve svých hodnocením většinou opomíjela postavu židovského krčmáře, což je však vzhledem k faktu, že tehdy právě probíhaly první transporty, logické. V poválečných soudních prošetřováních byl režisér František Čáp obviněn z kolaborace, nakonec byl trestu, i přes četné protesty, zproštěn. Čápův film se pak dokonce vrátil na plátna kin a později byl hodnocen jako přínosný národní film. Není bez zajímavosti, že Gustav Nezval za ztvárnění Jana Cimbury získal v roce 1942 národní cenu. CIMBURA je dodnes vnímán jako jediný český film se silným rasistickým podtextem a každá televizní repríza vyvolává plamenné diskuse. Tento film jsme nuceni přijímat a chápat pouze v kontextu politické situace a v konfrontaci s dostupnými dokumentárními materiály. Rozhodně by však neměl zůstávat v trezoru, neboť i nové generace touží poznávat svou minulost. Navzdory tragické skutečnosti.(6.10.2008)
-
xerno
Řeknu vám, že toto je celkem ucházející snímek Františka Čápa. Vnese do člověka pohodu, přestože žádná extra kvalita to zrovna není. Po prvním únavném a vyčerpávajícím dni na lyžích, jsem pak v neděli zjistil, že jsem nemocen a tento film mi někdy kolem třetí odpoledne, roku 18.11 létapáně 2007, nádherně zvednul náladu. Doporučuji cholerikům a neštastným lidem...(18.11.2007)
-
wosho
Hodně ploché po psychologické rovině, za to dobře natočené a zahrané-nejvíce se mě líbil Jaroslav Průcha. Problémem je však hlavní hrdina, jenž je snad ještě větší klaďas než Mirek Dušín a film vznikl hlavně pro národnostní cítění v době nacistického teroru. I přesto se jedná na svou dobu o nadprůměrný snímek s překrásnou černobílou kamerou.(16.7.2009)
-
fuckme
I český film má svého superhrdinu - Jan Cimbura - síly má za tři, jeho píle je neúnavná, má rád zvířata i děti, pomáhá ustrkovaným, je zapřísáhlým abstinentem a nekuřákem, je světa znalý a trefí i do Prahy, benevolentní vůči citům přítele - je nemožné najít nějaký kaz. Z tohoto důvodu dnes film vypadá až směšně, stejně jako okatá oslava práce. Navíc zde vysloveně trčí dost drsná scéna z dekadentní Židovy krčmy, která je však na druhou stranu vynahrazena bohatým vlasteneckým vkladem. Avšak jediné, čím film dnes obstojí je Čápova filmařská zdatnost, dynamizující archaický děj, navíc bohatě podpořena nádhernými krajinářskými "malbami" Deglovy kamery. A na závěr ještě zmínka, zda-li Cimburův "celibát" a jeho nepřijetí komunitou není zajímavou tématikou pro queer náhled.(2.12.2009)
-
kebom
Veľmi príjemný a idylický pohľad na juhočeský vidiek. Odporúčam pozrieť aj všetkým ženám, ktoré hľadajú ideálneho muža.(6.7.2008)
-
Brejlil
Film smutně proslulý jedinou antisemitskou scénou v protektorátní produkci. Chlapácký, zemitě nekomplikovaný Nezval všechny přesvědčuje, že práce (rozuměj pro blaho Říše) je jediná dobrá věc, a až potom přijde žena, děti atd. Bohužel podmínky vzniku a podněty, podprahově působící na tehdejšího diváka, mi tento film značně zošklivily.(30.11.2007)
-
alonsanfan
Vesnická idylka z jižních Čech se statným jonákem, který statečně skromně a slušně, skoro jak Mirek Dušín, čelí všem problémům. Vesnice a sedlácký život jsou líčeny tak, že bych si skoro s chutí místo osmi hodin na prdeli v kanceláři šel zaházet hnojem. Gustavu Nezvalovi nezle upřít šarm a energii s jako roli ztvárnil i věrohodnost jakou v ní působí. Příjemní jsou i Vladimír Šmeral jako Nezvalův úhlavní sok či Rudolf Deyl v roli jednoho z vesnických chlapců. Naopak příliš mě nezaujala hlavní ženská role, byť musím přiznat, že působila zemitě selsky a do filmu se nesporně hodila. _V době výroby potřebná antisemitská notička ve filmu rezonuje v postavě žida – majitele pochybné hospody s ještě pochybnějšími ženštinami a zároveň lichváře, který přivede nebohého sedláckého synka Bártíka, samozřejmě za jeho nezbytné spoluúčasti, na buben. Posléze jsou židova hospoda a její návštěvníci i žid sám napadeni rozezlenými manželkami a biti ručně i za použití nástrojů. Hospoda je zplundrována, žid vyhnán a štamgasti násilím dotaženi k rodinným krbům.___Zajímavé scény: Cimbura poprvé v hospodě „Mě Janu Cimburovi se posmívejte!“, zničení židovy hospody.___Balancuji mezi 3 a 4 *, film je příjemnou oddychovkou.(4.2.2009)
-
Tiiso
Dle předlohy, která se nese v duchu obrody, Čáp celkem věrohodně přenesl příběhy hlavní postavy na plátno. Staročeská mluva a morální zásady, na mě ze snímku neustále vykukují v podobě hrdiny a nutí si vytvářet názory jak na naše předky tak i na samotné zpracování. Protagonisté své role způsobem až divadelním, přednáší na rozhraní profesionality i amatérství. Jakoby líbivá atmosféra je z větší části vytvořena díky době v které se film natáčel. Snímek je průměrný, který svým výkonem neuráží, ale na druhé straně ani nějak zásadně nenadchne. Jako u všech filmů té doby je slyšet v každé scéně hudbu, která pomáhá vykreslenou atmosféru dotvořit.(2.12.2009)
-
Maras.L
Jan Cibura je důležitý snímek protektorátního období. Je jasné, že hlavní hrdina je příliš kladný, že vše je příliš idilycké etc. etc., ale o to důležitější byla role filmu ve své době. Je z něj patrné, jak těžká doba to vlastně musela být, když vzniklo tak pozitivní dílo. Ad tolik diskutovaná scéna se Židem - na jedné straně je nutné uvést, že František Čáp tuto scénu do filmu vůbec dát nechtěl (v literární předloze sice je, ale jako nevýznamná epizodka v třetím dílu, zatímco filmový Jan Cimbura je zpracováním dílu prvního) a byl k tomu donucen protektorátní vládou. To byl také důvod, proč byl při poválečném soudním procesu zproštěn viny. Na stranu druhou však dlužno říci, že podobné negativní zobrazování Židů bylo v dobové literatuře běžné a to, že právě tento film vyvolal tak ostrou reakci bylo dáno spíše náhodou. Vzniknul-li by tak o deset let dříve, tak ta scéna nevyvolá žádnou reakci. K tomuto můžeme vzpomenout např. Marijku Nevěrnici od Vladislava Vančury.(29.11.2005)
-
Saur.us
To byl charakter, kam se hrabe Serpico. Ať žije patriotismus a antisemitismus. A naivita.(10.1.2012)
-
natalanka
Přečteno i viděno. Film se vcelku věrně drží předlohy o spravedlivém a čestném muži, který je snem snad každé normální ženské. Takže pro mě TOP a vždy se na něj těším i na charismatického Gustava Nezvala v roli Cimbury a mohu říct, že snad by mi tam ani jiný herec needěl tolik co on. :-))(26.10.2011)
-
Vráťa
Věděli jste, že Jan Cimbura je skutečná historická postava? Dokonce v nějaký hospodě na Písecku mají pořád ještě vystavenou Cimburovu obrovskou kosu :o)) A pro Payushku: a co třeba Kupec benátský? Taky ti bylo na blinkání?(18.11.2007)
