Muži bez křídel
Drama / Válečný
Československo, 1946, 72 min
Režie:
František ČápHudba:
Julius KalašHrají:
Gustav Nezval, Ladislav Herbert Struna, Jaroslav Zrotal, Vladimír Hlavatý, Jan W. Speerger, Jaroslav Seník, Ladislav Hájek, Karel Peyr, Jiřina Petrovická, Eduard Linkers, Pavla Vrbenská, Marie Nademlejnská, Alois Dvorský, Ferdinand Jarkovský, František Marek, Jiří Hurta, Darja Hajská, Slávka Doležalová - Kulhavá, Jiří Pravda, František Miška, Eduard Dubský, Václav Irmanov, Miloš Vavruška, Radovan Lukavský, Marie Vášová, Pavel Hromek, Karel Pfeiffer, Václav Neužil st.Obsah
-
První rok znárodněné kinematografie přinesl na plátna kin pětici filmů z okupační tematikou. Jednoznačně nejlépe dopadlo okupační drama režiséra Františka Čápa Muži bez křídel, situované do událostí kolem heydrichiády. Hrdiny příběhu s akčními prvky jsou členové odbojové skupiny, kteří pracují na mimořádně exponovaném místě - na ruzyňském letišti. Jde většinou o zaměstnance údržbářských dílen, kteří ukrývají mimo jiné i malého chlapce Jirku, který zázrakem přežil tragédii v Lidicích. Proti nim stojí německé vedení letiště, gestapo a velice aktivní donašeč - vedoucí údržby Ullmann, původem sudetský Němec... (oficiální text distributora) -
František Čáp zažil v době protektorátu bleskový start, vytvořil své nejkvalitnější filmy a společně s Otakarem Vávrou symbolizoval generaci nastupujících režisérů, kteří se velice rychle prosadili mezi tuzemskou filmařskou elitu.
Za války natočil film s vlasteneckou tematikou Babička (1940), a přesto byl po osvobození vyšetřován disciplinární radou Svazu českých filmových pracovníků. Hlavním podnětem pro to byla antisemitská scéna vyhnání židovského lichváře z filmu Jan Cimbura (1941), dále pak nedokončený, progermánsky orientovaný film Kníže Václav (1942) a také údajné veřejné schvalování Hitlerovy a Háchovy politiky. Nicméně ještě v roce 1946 byl Čáp zproštěn všech obvinění a mohl se vrátit zpět k režisérské práci.
Následujícím filmem, odbojářským dramatem Muži bez křídel, chtěl režisér nejenom oživit nedávnou atmosféru protektorátu, ale zároveň se tímto vlastenecky orientovaným dílem snažil očistit svou pošramocenou pověst. To se mu podařilo. Film byl až na nepatrné výjimky chválen kritikou i diváky, zaznamenal značný úspěch v zahraničí, zejména v Belgii, Anglii a také Sovětském svazu. V roce 1946 dostal na festivalu v Cannes mezinárodní cenu za film s okupační tematikou.
Toto klasicky nasnímané drama překvapí i dnes úspornými a přesnými hereckými výkony Eduarda Linkerse (kolaborant Pullmann) a L. H. Struny (vedoucí mechanik Bureš). Naopak filmu výrazně škodí místy falešné, přehnaně patetické herectví Gustava Nezvala v hlavní roli mechanika Petra Loma, nevýrazně napsané ženské role a zbytečně nastavovaný závěr oslavnou montáží vítězného konce války.
V následujících dvou letech stihl František Čáp natočit ještě čtyři filmy. Poslední z nich, snímek Bílá tma (1948) natočený k oslavě 4. výročí SNP, paradoxně znamenal konec jeho účinkování v naší kinematografii. Za urážku dělnické komise na festivalu pracujících ve Zlíně, která jeho film zkritizovala, byl potrestán odvoláním z funkce šéfa státní výroby filmu a zbaven možnosti režírovat. Pod vlivem těchto událostí a také s nástupem komunistů k moci se František Čáp rozhodl pro emigraci. Své další filmy natáčel v Západním Německu a posléze v Jugoslávii, kde v roce 1972 zemřel. - Jan Šulc (Letní filmová škola)
Komentáře uživatelů k filmu (9)
-
Houdini
Zlatá Palma(9.12.2005)
-
fallangell
Aktivní blbec, horší než třídní nepřítel!(23.1.2012)
-
Thomassi
Pamětní film natočený rok po válce, který se zabývá odbojovou skupinou mechaniků, kteří pracují na ruzyňském letišti v době, kdy byl spáchán atentát na Heydricha. Já teda nevím, ale mně se to líbilo. Mělo to ještě nádech té válečné doby. Délka filmu byla tak akorát, žádné zbytečně zdlouhavé dění. Od začátku do konce jsem byl napjatý a celkem překvapený. Navíc si nemyslím, že to herci nějak odflákli. Třeba Eduard Linkers v roli Ullmanna byl výborný. Jasně, bylo rok po válce a někdo musel vyzdvihnout český odboj, ale na tu hodinku mě to příjemně zabavilo.(3.1.2011)
-
d-fens
ocenenia : MFF Cannes 1946 - Grand prix(23.2.2012)
-
kebom
Príbeh má veľmi dobrú myšlienku, na scenári však cítiť, že bol písaný na rýchlo... Herci hrajú značne silene a niektoré situácie sú dosť neuveriteľné. Škoda toho konca, ten sa skutočne nepodaril...(4.11.2008)
-
Roman Albach
Skvělý film, který díky tomu, že vznikl pouhý rok po osvobození, je velice autentický. Všichni herci věděli, co hrají a proč. Bylo to patrné z každého jejich pohledu. Stejně tak František Čáp měl přesnou představu, co bude točit. Vznikl tak velký film o nenápadném hrdinství, které kapku po kapce ztěžovalo okupantům jejich situaci. Postava Gustava Nezvala je nešťastná, napadá mě německé slovo Pechvogel. Ale dnes víme, že byla řada bojovníků za svobodu, která rychleji konala, než přemýšlela.... samotný konec filmu se vztyčováním československé vlajky je velmi emotivní. Za normálních okolností by mi asi už vadil, ale v tomto případě (rok 1946) je zcela namístě.(4.4.2012)
-
sator
Co Čech to odbojář.......... Děsná režie,herecké výkony i scénář..... Co stálo za pozornost : staré ruzyňské letiště,uvrhnutí hlavního záporáka Ulmanna (E.Linkers) do transformátoru. První (5vteřiová) role R.Lukavského v roli velitele sonderkomanda.Panoptikální pohřbení chlapce na vrakovišti letadel.... A závěr filmu, kdy v jakési koláži pochoduje žena opásána kulometnými pásy s náboji, v pozadí plamenů, to už snad byla legrace...nebo néééé? 20 % ......(18.3.2009)
-
klúčik
Film o odboji na letisku. Film bol celkom dobre urobený. Keby bol natočený v roku 1952 , tak by KSČ riadila nielen odboj , ale aj ťaženie armády. Tu sa politika nespomína, tu sa ukazuje o boji proti nemeckej mašinérii. Výborný výkon pána Linkersa. Filmu dávam 55%.(23.9.2011)
-
beowulf
Jeden z jedenácti filmů oceněných Zlatou palmou na festivalu v Cannes v roce 1946.(23.4.2004)
