Reklama

Reklama

Žeňa, Ženěčka a 'Kaťuša'

  • Česko Smutek pro rytíře (více)

Obsahy(1)

Dojemný příběh lásky mezi mladým vojákem, členem sovětské minometné divize a dívkou, telegrafistkou v posledních dnech 2. světové války. Film sledujeme očima mladíka Ženi, který si, ač sužován hrůzami 2. světové války, udržuje svou romantickou duši. Vyčerpávající boje odlehčuje povznášejícím humorem a společně s dívkou Ženěčkou vyhlíží konec vojny. Ten se sice zdá být na dosah, ale právě poslední dny války dokáží být nejkrutější. Druhý celovečerní film Vladimira Motyla byl po dlouhé roky uložen v trezoru, neboť se sovětským soudruhům zdálo, že zkresluje válečnou historii. Dnes toto dílo patří ke klenotům válečné kinematografie. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (10)

sportovec 

všechny recenze uživatele

Jakkoliv je válečná situace především vypjatým existenciálním momentem každého lidského života, přesto se i zde nacházejí momenty ryzího soukromí, důvěrných situací, něžných doteků, pocitů, že uniformu člověk nosí jen nedopatřením, že žije v míru, že všechno čím a v čem žije, před ním rozestírá svou přívětivou náruč. ŽEŇA jako by byl předchůdcem Svěrákových MODRÉHO SVĚTA, přiblížením situací, o nichž najdeme zmínky ve vzpomínkových prózách, deníkových záznamech nebo je úkradkem zachycujeme v dobových fimových záběrech. Chruščovovské "tání" šedesátých let vyburcovalo v tehdejší sovětskoruské společnosti ohromný potenciál tvůrčí energie a založilo celou řadu pozoruhodných uměleckých činů. Básnický akt Bulata Okudžavy větší část svého obsahu spíše než klasický válečný film připomíná českou filmovou vlnu československého období šedesátých let a zcela a programově se vymyká estetickému kánonu sovětské sorely. Jeník Ratkin se v tomto kaťušovém STŘÍBRNÉM VĚTRU posouvá do básnivé, romantické osobnosti vojína Kolyškina, protějšku nepatetických českých Filipů Havelků desetiletí Pražského jara. I jeho vyvolená Múza je atypická: zvonivý smích a půvabný zevnějšek doplňuje naprosto neženská vojenská uniforma. Povídková struktura filmu zhušťuje a vlastně i dynamizuje jeho děj, takže lyrické scény mají až "akční" náboj. Jinošské vnímání skutečnosti relativního týlu dělostřelecké jednotky proslulých "Stalinových varhan", jak kaťuše nazývali Němci, postupně hrubne a drsní s viditelným a nesmírně rychlým mladíkovým dospíváním. Klasický ideál čechovovské, grinovské nebo paustokovské ruské lásky, kořenící v Tolstého VÁLCE A MÍRU (Žeňočka jakoby v sobě měla něco z Natašy Rostovy) postupně prorůstá ze snu do skutečnosti. Kruté skutečnosti posledních dnů a hodin děsivé války, v nichž se tolik, tolik chtělo žít. A přece se umíralo a odcházelo ze života i v těchto okamžicích již hmatatelně se blížícího míru. Gradující, skvěle vystavený závěr filmu nás odkazuje k dalšímu klasickému dílu té doby: Šolochovovu a Bondarčukovu OSUDU ČLOVĚKA. Hrůznost války a zdroje nespoutatelné nenávisti nejen ruského, ale vůbec protihitlerovského evropského člověka té doby ke všemu německému, se stávají pochopitelnější a oddémonizovatelně lidštější. Civilně oproštěné pojetí postav, prostých ruských lidí své doby, otevírá prostor pro řadu pozoruhodných hereckých výkonů, mezi nimiž vynikají známý ruský herec Oleg Dal jako vojín Kolyškin a pro mne zcela neznámá Galina Figlovskaja jako Žeňa Zemljanikina. Asi autobiograficky založený film (děj je položen do posledního roku druhé ruské Velké vlastenecké války, kdy Okudžavovi bylo oněch 19-20 let věku dospívající mužnosti)¨nemohl nevzbudit mrtvičné reakce tehdejší cenzury. Přesto - nebo právě proto - toto nad hranicemi žánrů založené dílo nezestárlo. Mimo jiné proto, že od základu bourá vžité představy o uměleckém vymezení ruské filmové a vůbec literární produkce. ()

cheyene 

všechny recenze uživatele

Jestli divák očekává válečný film v pravém slova smyslu, tak bude nejspíš trochu rozčarován, protože v tomto snímku je válka spíše kulisou, před níž se odehrává rozvíjející se vztah Ženi (Jevgenijho) a Ženěčky. K tomu všemu nás doprovází vyjádření myšlenek a pocitů hlavního mužského hrdiny, což je zajímavý tah tvůrců. Některé scény jsou tu úsměvné, jiné naopak přitvrzují, aby bylo vidět, že jde vskutku o film z období války. Hodnotím "pouze" 3*, protože jsem se nějak nedokázal ztotožnit s hrdiny a jejich osud mi tedy nějak zvlášť neležel na srdci. ()

Reklama

Šandík 

všechny recenze uživatele

Když už sovětská kinematografie něčím překvapí, jde většinou o filmy v mnoha ohledech nevyrovnané a působící dojmem, jakoby je točil mladý nezkušený režisér. Tyto filmy sice často překypují zajímavými nápady, cítíme veliký potenciál, ale výsledek je (až na pár výjimek) vždycky poněkud rozpačitý. To je, žel i případ Žeňy, Ženěčky a "Kaťušy". Zmíněný rozpačitý pocit zvyšuje navíc i tradičně "sovětsky" odfláknutý převod filmu na DVD, takže výsledný dojem je už jen kvůli mizernému, rozostřenému, zrnitému a rozklepanému obrazu o poznání horší než by mohl být. K tomu přistupuje i nabubřele nevěrohodný marketing společnosti "Řitka video", která se na tyto filmy žel specializuje. Pánové z Řitky opět lákají na nicneříkající floskule, takže divák může být nakonec filmem docela zmaten a zklamán. Žeňa, Ženěčka a „Kaťuša“ přitom rozhodně není nezajímavý film. Je na něm znát, že předlohu a scénář napsal básník (Bulat Okudžava). Základním tématem filmu je reflexe rozporu mezi vlastními představami, mezi idealizovanými sny a neúprosnou mašinérií války, potažmo reálného života. Válka je zde viděna poetickýma očima a v obrovské nadsázce, což však rozhodně nebrání v tom, aby byl film zároveň až neuvěřitelně syrovou výpovědí (proto také skončil v trezoru). Příběh je silně autobiografický a odráží tresť osobního zrání přezíraného a zamindrákovaného mladíka na pozadí válečných událostí. Krásný film, který však rozhodně neocení každý... 75% zajímavé komentáře: Sportovec ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

V době vzniku šlo bezpochyby o nadprůměrnou válečnou komedii, která měla vysoké šance zaujmout sovětské i zahraniční publikum. Film ovšem stihla nepřízeň oficiálních sovětských kruhů, kterým se nelíbila uvolněná atmosféra filmu, kdy sovětští vojáci nebyli líčeni s obvyklou dávkou patetismu, ale v první řadě jako lidé se spoustou slabostí a nedokonalostí. Ve filmu jsou zřetelně naznačené i některé problematické stránky chování k válečným zajatcům apod. Film staví na několika komických příhodách hlavního hrdiny, i přes určitou omšelost snímku jde o koukatelnou záležitost, kterou ocení zejména příznivci ruské filmové školy a válečných filmů. Celkový dojem: 60 %. Z dnešního hlediska jde už o překonané vidění války, protivníci jsou jednoduše nepřátelé, které se scénárista a režisér neodvážili dostatečně zlidštit. ()

Všežrout 

všechny recenze uživatele

Řitka avizuje "dojemný příběh lásky", ale místo něho nastupuje tragikomedie o příhodách roztržitého vojína Kolyškina. Některé jeho příhody mohou směle konkurovat těm Švejkovým. Scéna, kdy se vojáci převlečenou do ženských šatů, aby mohli bezpečně přeběhnout Němci ostřelovanou ulici, by bez problému zapadla i do skečů Monthy Pythonů. A moudro vojína Zachara na závěr: "Ženská je taky člověk. Taky potřebuje úctu. Když nebudeš nedočkavý, půjde za tebou, kam budeš chtít." ;-) ()

Zajímavosti (3)

  • Oleg Dal měl problémy s alkoholem i během filmování. Stalo se, že vynechal natáčení a dokonce byl za incident pod vlivem (napadl děžurnou v hotelu) odsouzen na 15 dní za chuligánství. Režisér se domluvil tak, že herec mohl točit, ale z „placu“ ho vozili na noc do vězení. (chamonix)
  • Oleg Dal ve filmu málem nehrál. Kvůli problémům s alkoholem (v té době už ho v divadlech odmítali obsazovat) neuspěl u prvních dvou kamerových zkoušek. Před třetí režisér, který si prostě v roli Ženi Kolyškina nikoho jiného představit nedokázal, hercovi promluvil do duše, Dal přišel na zkoušku střízlivý a roli bez problémů získal. (chamonix)

Reklama

Reklama