Afrika II. - Od rovníku ke Stolové hoře
Dokumentární
Československo, 1953, 74 min
Režie:
Miroslav Zikmund, Jiří HanzelkaHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Miroslav Zikmund, Jiří Hanzelka, Karel Pech, Jaromír SpalObsah
-
Druhá část filmu začíná putováním v rovníkové oblasti, kde se cestovatelům podařilo zachytit nejtypičtější obrazy původní Afriky. Cesta pokračuje do pralesů Belgického Konga, kde nafilmovali nejmenší lidi světa, černošské trpaslíky. Ze střední Afriky se vydávají k jihu přes Viktoriiny vodopády a tajemné zříceniny středověkého sídliště v Zimbabwe. V Johannesburgu se stávají svědky slavnosti černošských zlatokopů. Jejich cesta končí v nejjižnějším cípu Afriky pod Stolovou horou v Kapském městě. Závěr filmu zachycuje zrození sopky natočené z bezprostřední blízkosti. (oficiální text distributora) -
Druhá část filmu nositelů Řádu republiky inženýrů Hanzelky a Zikmunda o cestě Afrikou je nazvána "Od rovníku ke Stolové hoře". Cestovatelé zde líčí svou cestu jihoafrickými státy Kenyí, Ugandou, belgickým Kongem, Rhodesií a Jihoafrickou Unií. Podrobné si všímají života a životních podmínek jednotlivých černošských kmenů, jejich hospodářské a kulturní úrovně a v prostém kontrastu je srovnávají s životem bílých vykořisťovatelů v Johannesburgu, Durbanu a j. S podmanivou hudbou Zdeňka Lišky a vtipným komentářem vytváří obrazová složka filmu výtečný celek. (Filmový přehled)
Komentáře uživatelů k filmu (4)
-
ripo
První část filmu o Africe inženýrů Hanzelky a Zikmunda, zachycující jejich cestu z Marseille na Kilimandžaro, se stala jedním z nejúspěšnějších filmů naší produkce. V druhé části filmu, nazvané „Od rovníku ke Stolové hoře", zachytili cestovatelé pouť Tatry od přístavu Mombasa přes Kenyi, Ugandu, Belgické Kongo do Rhodesie k "Viktoriiným vodopádům a konečně do Jihoafrické Unie, do Johannesburgu, Durbanu, Port Elizabethu až k Mysu Dobré naděje. Film je zpracován stejně zajímavě a poutavě jako jeho první část, ba je možno říci, že je ještě lepší. Cestovatelé si podrobně všímají života a životních podmínek černošských národů a kmenů. Zachycením lidových tanečních projevů získali materiál trvalé kulturní hodnoty. Výstižná hudba Zdeňka Lišky značnou měrou přispívá k působivosti filmu, jehož jednotlivé záběry jsou v tomto díle voleny s větší vybíravostí a vynalézavostí, než tomu bylo v první části. A stejně kladně je třeba mluvit o komentáři. Je živý, vtipný, výstižný. Není v něm jediné fráze a přece podává vysoce závažný a poučný výklad o hospodářských, politických, sociálních a kulturních poměrech v jižní Africe. — V „Africe II" se našim divákům dostává další neobyčejně závažné dílo, které si získá své místo v dějinách naši dokumentární kinematografie. Filmový přehled 41/1953(6.12.2008)
-
sator
Tak proti prvnímu dílu Afriky, je tento velmi rozvleklý a působí spíš jako běžný dokument.(13.7.2010)
-
farmnf
Tento dokument vlastně už není dokumentem, je to historický film. Uvidíte státy, které již dávno neexistují. Auto, které je sběratelský kousek. Nepředstavitelnou pouť bez kreditních karet, mobilu a navigace. Bohužel, komunisti si vybrali svou daň a nejen na životech Zikmunda a Hanzelky. (pro vysokoškoláka je nejlépe býti zahradníkem, usoudili). Komentář Pecha a Spala, je vážně žrádlo. Imperialisté zdevastovali Tunis(to jediné dobré na Tunisu tam zanechali Francouzští imperialisté, můj osobní poznatek). Britští imperialisté nutí egypťany k otrocké práci atd. A dokument končí záběrem na hezké kozy kojící černošky a zvoláním Pecha jak Afrika bude nová a demokratická, tedy komunistická. Kdo jste tam byli, jistě víte, jakej je tam bez imperialistů bordel, kriminalita a sociální jistoty. Soudruzi zase někde udělali chybu.(13.4.2012)
-
Mikino00
O hodně slabší než první díl, je to už spíše dokument o afrických zemích a lidech v nich žijících. Zajímavé, ale už ne tak poutavé a dobrodružné.(26.11.2011)
