Divokými údolími Transylvánských Karpat ujíždí kočár se zástupcem londýnské advokátní kanceláře Harkerem. V horském průsmyku se má setkat s kočárem hraběte Drakuly, se kterým má jménem své firmy projednat koupi domu s pozemky poblíž Londýna. Místní obyvatelé vyjadřují zděšení, když jim řekne, za kým jede. On si však nebere jejich výstrahy příliš k srdci. Ale již při vstupu do Drakulova zámku se nemůže zbavit nepříjemnému pocitu...
Bram Stocker nikdy nic jiného nenapsal než tuto upírskou historii zakarpatského zloducha a stal se duchovním otcem oblíbeného žánru hororu.
Drakulova filmografie od éry němého filmu (rok 1922) ... (zobrazit celý text)
Ilja Racek je velmi démonický a navíc vidět Drakulu s plnovousem se jen tak nepoštěstí :o) Celkově by nešlo vůbec o špatné zpracování Stokerova románu, kdyby ty kulisy a celé "vzezření" filmu nepůsobilo tak "televizním" dojmem. Celkový dojem z filmu sráží bohužel dost nekvalitní černobílý obraz a pochybuji, že se někdy v budoucnu dočkáme, vzhledem ke velmi špatnému stavu dochovalé kopie, nějaké reprízy.
Tahle televizní inscenace si zaslouží pozornost fandů už jen z toho důvodu, že jde o jediného českého Draculu. A díky bohu to není jediná zajímavá věc. Černobílé zpracování se velmi věrně drží knihy a až na několik (někdy nutných) zkratek je tak dokonalou adaptací. Herci jsou správně strojení až toporní, což ale ke gotickému horroru prostě patří, Hrabě sám sice nemá Leeho charisma, ale Ilja Racek se s rolí popral s (vousatou) ctí. Atmosféru to má vynikající, exteriéry u televizní inscenace vyloženě potěší a jedinou výtku bych mohl mít ke zkratkovitému závěru. Ovšem jinak všechna čest.
Parádní démonická televizní inscenace, troufám si říct že daleko lepší než některé světové filmy, navíc historicky, věrohodná a přesná ( třeba co se týče různých bránicích se prostředků proti upírům), ponurá, tajemná a temná atmosféra, někdy přímo bizarní dialogy, skvělé herecké výkony, parádní byla jak by se dalo u takovéhleho filmu pochopitelně očekávat i hudba, všelijaké ty zvuky z pozadí, tajemné hlasy, optické klamy, snění, halucinace, rovněž mě zaujala i mladičká Hana Maciuchová jako proměněná upírka..Sledováním v noci se jedinečný zážitek musí ještě více prohloubit, tak snad někdy si ho i takto vychutnám..Celkem se tedy jedná o zdařilý opus. Děkujeme České Televizi za reprisu. To Lima: Reprisa byla dnes 03.08.09 a vůbec jsem si nevšiml že by ta černobílá kopie byla zubem času nějak více poznamenaná, naopak byla velice obstojná...
Jeden z minimálního počtu českých hororových pokusů. Přiměřeně televizní kulisy, ale dobří herci, Ilja Racek coby Drákula je dost netypickým představitelem nejslavnějšího krvežíznivce a černobílé provedení dodává filmu na atmosféře. Maminka se u toho kdysi převelice bála. Pěkná doba, kdy stačilo k účinku na diváka tak málo a nebylo třeba si vypomáhat hloupými gore efekty.
Shlédnuto podruhé asi po 15 letech a byla jsem spokojená jak želva:) Tehdy jsem to viděla potajmu u bábinky, seděla zařezaná v křesle a strachy jsem padala do vývrtky. Pořád jsem si říkala, proč jsem si při četbě knížky několik let potom představovala Draculu s plnovousem a teď už to vím:)) Nějak jsem pozapomněla, že to byl právě Ilja Racek v prvním a zároveň posledním českém zpracováním Draculy, který se zuby nehty držel knižní předlohy, krom vynechané plavby na lodi Demeter. Hudba též nebyla špatná, až na tu úvodní, která mi spíš připomínala počátek televizní pohádky, davajíc na čt každou neděli ve 13hodin.
Nie všetko, čo sa volá "Hrabě Drakula" musí byť horror. Nazvime to televíznou adaptáciou slávnej predlohy, ktorá
s minimom prostriedkov dosahuje minimálnu intenzitu zážitku.
Ale sentiment je sentiment a keďže ide o jedno z mojich prvých stretnutí s uhrančivým grófom /samozrejme, ešte z čiernobieleho socíkového telkáča/ nechcem ísť pod tri hviezdičky. V tú noc som predsa len zaspával s pocitom, že tiene za oknom patria krídlam obrovského netopiera a modlil som sa, aby boli vchodové dvere zamknuté na dva západy...
Já se na to díval v noci tajně se sestrou, kdy jsme seděli vedle sebe, drželi se za ruce a hrozně báli! Ve své době to bylo dost působivé a tajemné. Atmosféru umocňoval čb obraz, ještě teď mě trošku "mrazí", když si na ten snímek vzpomenu! Výborný Racek !!!
Výborné televizní zpracování Stokerova hororu, chvílemi jsem si i říkal, že je snad lepší než ten hammerovský Fisherův či Herzogův Nosferatu s Klausem Kinskim. Režisérce Anně Procházkové se s minimálními prostředky podařilo dosáhnout ponuré atmosféry (m. j. též díky jednoduché, ale sugestivní hudbě Miloše Holečka) i napětí, které se uvolní až v úplném závěru. Jedna z nejlepších českých inscenací podle literární klasiky, velmi dobrý přepis Oldřicha Železného. Snad nejslabší stránkou jsou kostýmy (jež má na svědomí Jarmila Konečná), a to v případě Míny, která jakoby na sobě měla sexy svetr dle módy "Pražského jara".
Velmi dobrý výsledek tolikrát ohraného příběhu, že i po létech nezbývá než televizi poděkovat. Černobílé provedení látce jen prospívá, román je ctěn se vší vážností, ale přitom si vyznění zachovává mírný nahled a lehounkou ironii. Ilja Racek je zcela na svém místě.
Dracula jak má být! Upíři, česnek, krucifix a atmosféra tak hustá, jak má u správného horroru být. Ani se nechce věřit, že je to náš film. A televizní k tomu. Sice jsem si tenkrát už jako kluk všiml, že dekorace jsou z papundeklu, ale po těle mi běhala husí kůže...
V době, kdy jsem tohoto Drákulu viděl poprvé (a naposledy), mi bylo snad 11 let (v obýváku jsem seděl zašitý v rohu a ani nedutal, aby mě rodiče neposlali spát), na dlouhou dobu se tak pro mě stal Drákula prvním a jediným filmovým upírským zážitkem a Ilja Racek jediným ztělesněním nefalšovaného upírského hrdiny. Scény, jak vstává Drákula po půlnoci z rakve, jsem na pionýrském táboře vyprávěl vyděšeným kamarádům, sám jsem se však nějakou dobu po zhlédnutí neodvažoval v noci vystrkovat nohu zpod peřiny. Černobílý obraz přidává na mystičnosti a strašidelnosti, i když se nelze nezmínit o tom, že už i očima 11 letého dítěte jsem si všímal primitivních kulis, ve kterých se příběh odehrával. To však nepovažuji za nějaký hrubý nedostatek tohoto jinak zajímavého filmového zpracování nejznámějšího upírského románu.
Jestli někdo může hrát rumunského hraběte, pak rozhodně Ilja Racek; herecky je to zatím nejimpozantnější Drákula, jakého jsem viděl. Po technické a trikové stránce je tento televizní film samozřejmě směšný, ale co přiková diváka k sesli, je jeho temná atmosféra. Navíc - kdy se podaří vidět Otu Sklenčku jako vrchního upírobijce a Hanu Maciuchovou jako cynickou upírku?
Docela povedené zpracování Draculy, s výborným Iljou Rackem, dále byl dobře zahrán Van Helsing. Režie dobrá, scénář mírně nadprůměrný. Hudba je občas velice dobrá - horší 4*.
Zapomenuté, ale dost ojedinělé zpracování nejslavnějšího upírského románu i přes své nedostatky určitě stojí za shlédnutí. Hlavními klady filmu jsou Ilja Racek v roli Draculy s plnvousem, místy atmosférický hudební doprovod (který je však jinými místy bohužel velmi neatmosférický) a především v první části na Draculově hradě velmi vydařená atmosféra, která ale ve zbylé, delší části, bohužel poněkud vyčpěla. Škoda opravdu silné "televiznosti", statičnosti a nezajímavosti hereckých výkonů (až na Racka, snad Jernekovou a Harkera, kterého nevím kdo hrál), triky byly dost levné i když to mi tak nevadilo, díky které by objektivním hodnocením byly spíše 3, ale z neobjektivních důvodů dávám slabší 4 :) Jo a abych nezapomněl, film stahujte zde (pozor, velikost 2.2GB)
