Narcisový dům (TV film)
Drama
Česko, 1994, 55+65 min
Režie:
Josef HenkeHrají:
Eduard Cupák, Jana Hlaváčová, Taťjana Medvecká, Jiří Schmitzer, Antonín Molčík, Stanislav Zindulka, Bořivoj Navrátil, Václav Vydra nejml., Viola Zinková, Jan Teplý st., Ladislav Trojan, Jana Drbohlavová, Eva Čížková, Rudolf Vodrážka, Olga Schmidtová, Alena Dlouhá, Libuše Štědrá, Eduard Pavlíček, Otakar Brousek ml.Obsah
-
Dvoudílná televizní inscenace. Ve zvláštní hlavní roli je tu dům, střecha nad hlavami rodiny, na jaře krásně prosvětlený zahradou plnou narcisů, které se tak dobře prodávají. Hlavně proto je matka pěstuje. A pro dobrý zisk zase otec vyrábí podomácku křesla. Dříve pracoval v továrně na nábytek, teď se ta jeho zručnost a činorodost hodí. Peníze budou děti potřebovat, aby si splnily své sny. A přece otec té rodiny jednou řekl: "Nejlepší pro člověka asi je, když po něčem moc touží - a níkdy to nedostane". (oficiální text distributora)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (5)
-
LiVentura
Zvlaštní tv inscenace se zvláštní atmosférou. A konečně již na sklonku života obrovský Eduard.(4.8.2008)
-
triatlet
Nápad upozornit na odcizení mezi nejbližšími je hodně zajímavé a silné téma, ale zpracování je polovičaté, takže ani skvělé herecké sestavě jsem ztvárnění nevěřil. Zbytečné je rozmělnění do dvou částí. Charakteristika je načrtnuta, ale postavy se v krátkém časovém sledu (vnučka Martinka je cca tříletá) zásadně mění - Ota (J. Schmitzer) alkoholik se promění v abstinenta, ale ve druhém díle znovu vyvádí. Na jedné straně zobrazeno vydírání, hraničící až s domácím násilím, ale na druhé straně nedořešeno, takže postavy umírají, případně myslí na sebevraždu (dcera Marie - T. Medvecká při pohledu na rozbitou vázu; opilý Ota v garáži; matka Marie - J. Hlaváčová předpokládám, že nepřežila "škobrtnutí") bez ladu a skladu. Závěr nechtěně působí komicky, navíc když členem požárního sboru je bodrý soused a když Marie (Medvecká) v kočárku místo své dcery veze basu piv... Výprava připomíná 90. léta pouze výzdobou vinného sklípku nebo sekačkou na trávu. Jinak působí tak na začátek 80. let. Kdo je vinen? Obyvatelé domu, nebo dům?(6.7.2010)
-
Marthos
Vztahy mezi rodiči a jejich potomky bývají klíčovým katalyzátorem každého společného soužití dvou generací a ne vždy se jedná o zdárnou symbiózu. Nevděčnost, pohrdlivost, psychická nevyzrálost nebo naopak přílišná sebevědomost tvoří nejčastější příčiny rodinných rozchodů. Spisovatel a scénárista Roman Ráž se prý kdysi setkal s mužem, který utrácel celoživotní úspory. Jako trest. Trest, který uložil sám sobě a svému dospělému dítěti. Nedokázalo naplnit jeho plány. Dospělé dítě šlo úplně jinou, svou cestou. Otec byl zklamán, nešťastný. A připadal si zrazený. Ráž pak zpracoval tento příběh nejprve do podoby románu, který vyvolal řadu otázek, vzbudil pozornost a čtenářský zájem, později jako scénář dvoudílné inscenace. V ní zaujmou především herecké výkony Jany Hlaváčové, Taťány Medvecké a Jiřího Schmitzera. Velký obdiv ovšem patří Eduardu Cupákovi, tehdy již smrtelně postiženému rakovinou plic, který v postavě starostlivého otce, budujícího pevné zázemí pro svou jedinou dceru, odhaluje až tragikomickou polohu svého široce paletárního herectví. Nalézat více porozumění, naslouchat jeden druhému, snažit se pochopit a dokázat odpouštět: takové je poselství této inscenace.(5.7.2010)
-
Tryskomyš
Dost ponuré.(8.7.2010)
-
Kovaja
Skvela inscenace s vybornymi hereckými vykony(obvzlaste Schmitzer) o nelehkem osudu jedne rodiny.Musim ale rict ze se me otvirala kudla v kapse kdyz sem sledoval chování Medvecké jako dcery ke svym rodičum.Střískal bych ju do fialova a pakovala by se pod most potvora jedna.(20.2.2008)