Jedna z prvních Shakespearových adaptací do filmové řeči vznikla ještě na sklonku 19. století, kdy možnosti kinematografie byly úzce ohraničené. Z původních tří minut se dodnes dochovala pouze minuta a půl, přesněji jednolitá scéna, v níž král Jan prožívá závěrečnou smrtelnou agonii. Teatrální rozmáchlost gest hlavního aktéra (zároveň i režiséra) výstižně dokumentuje sepjatost divadla a nového média, jehož budoucnost nebyla zdaleka tak suverénní jako dnes.(29.6.2005)