Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Černá noc je film utkaný ze spojení černé a bílé, sněhu a noci, krve a mléka, ze spojení staré koloniální Evropy a temné Afriky. Noční můra, ve které se zčistajasna objeví kreslená postavička Tintina. Příběh roztříštěný na stovky fragmentů. Mazací hlava spojená s Hodinou vlků. Celovečerní debut belgického režiséra nás provede světem hlavní postavy Oskara, sledujeme jeho pátrání po něčem hluboko zasunutém v podvědomí. Vždyť Oskar má spoustu času na vlastní introspekci, pracuje v přírodovědeckém muzeu, kde se pečlivě věnuje katalogizaci hmyzu. Smolders plně využívá surrealistických „vyprávěcích postupů“ poprvé využitých Luisem Buňuelem ve filmu Andaluský pes (Un Chien Andalou, 1929) – koláže, citace, burleskní provokace. Černá noc je fascinována světem za hranicí jasného světla rozumu. (FebioFest 2006) (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (13)

bouncer 

všechny recenze uživatele

Koukám, že zatím všichni, kdo film hodnotili, tak k němu napsali i komentář - no nemžu zůstat pozadu, chjo... Ale absolutně nevím, co o tomto snímku napsat. Tak to zkusím, tři slova na začátek: Surrealismus, Mazací hlava a Kafka. To se mi asi při sledování vybavilo jako asociace. Ale zase si nemyslete, že se tento film snaží vykrádat nebo něco podobného, je to originál. A panečku, jaký originál. Chvílemi jsem jen zíral co všechno se dá pospojovat dohromady, co všechno může na plátně být. Pak jsem zase propadl typicky Kafkovským depresím a nakonec jsem odcházel z kina s těmi nazvláštnějšími pocity, které ani sám neumím zařadit. Je to neskutečně silný film, pokud mu podlehnete. Není jednoduché sledovat některé šílené obrazy, které vám nemusí dávat smysl, ale když to zkusíte, budete odměněni silným filmovým zážitkem. ()

Dan9K 

všechny recenze uživatele

Příjemné překvapení. Opravdové umění s řadou možných vysvětlení a nabízející divákovi možnost pořádně zapřemýšlet o smyslu filmu. Perfektní obraz a kamera, skvělá atmosféra, na začátku dokonalá hudba (která bohužel už poté mám pocit nezazněla), v průběhu a na konci se rovněž objeví u nás známá lidová píseň Dobrů noc má milá. Také se usmějete u pár úletů. Stále vás ale napadá myšlenka, zda vůbec autor smysl filmu zná a jestli si z vás nedělá jenom srandu, ale tak to u surrealismu netřeba....myslím, že kdybych film viděl dnes, bude se mi líbit rozhodně mnohem víc, asi mě zastihl ještě "nepřipraveného". ()

Reklama

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

V jednom kotlíku se povaří Greenaway, Cronenberg a Lynch, přisype se trochu Freuda a vše servíruje za noci, kdy úplněk se schová do černých mraků. Bizarní, surreálné, symbolistní, neobarokní, dekadentní, báječné. Švábi, střevlíci, motýli (atlasové), tesaříci, roháči, strašilky, kudlanky, kobylky...kuklení, zrození, smrt, preparace. Fetišismus, pedofilie, masky, obsese. Ovšem napsat poetický je dosti odvážné. Pokud tedy shledáváme poetiku v dívčím těle s utrhanými končetinami či v mrtvole potažené pavučinou a plnou červů, pak je to vpořádku. Téměř beze slov můžeme sledovat prapodivné vize hlavního hrdiny mísící se se skutečností tak, že hranice obojího postupně splývá. Čarokrásná kamera nám ukáže fantastický svět hmyzu i noční můry, které vytrvale Oscara pronásledují. Nejděsivější záběr? Umírající střevlík nabodnutý na špendlík...není divu, že v titulkách nestojí: během natáčení se žádnému příslušníkovi hmyzu nic nestalo. Je to psycho a já děkuji panu psy.cho za titulky. ()

ledzepfan 

všechny recenze uživatele

Hezký surreal art, ale popravdě mě to moc nebavilo. Tak něják mě u toho několikkrát napadlo jaký poklad je ten Švankmajer, když stejně (a né-li více) hodnotný art dokáže podat s lehkostí a zábavně a já jako divák nemám pocit, že tam slon nebo zebra pochodujou ani né tak pro tu afriku jako spíše, že je to tak surrealisticky správně cool. ()

hirnlego 

všechny recenze uživatele

Hranice mezi realitou a snem neexistuje, vlastně ani sama realita v pravém slova smyslu neexistuje. Atmosféra je zde snad ještě více "kafkovská", než v Kafkových dílech samotných - což platí i o naprosto dokonalém představiteli hlavní role. Hudební podklad skvěle dokresluje onu "divnou" náladu a rozhodně ani na chvíli nenudí (jediným momentem chvilkového uvolnění a alespoň částečného navrácení zpět do reality je přítomnost české písně "Dobrů noc, má milá", přednesené ženským sborem). Krásné obrazy a hlavně úžasná atmosféra - člověk to musí vidět na vlastní oči, aby pochopil, nechal se unést... mohl přemáhat/poddat se nutkání projít se ztemnělými uličkami Malé Strany, a posléze vnímat veškeré okolí jako něco podřadného, příliš normálního, povrchního, fádního.......... Silný zážitek. ()

Galerie (4)

Reklama

Reklama