Miluji tě

Asociální mladík Michel, který se stane psychicky i fyzicky závislý na nalezeném předmětu, připomíná některé postavy z předchozích Ferreriho filmů. Michel si tu vytváří závislost, jež postupně přerůstá v posedlost, svým vztahem k elektronické klíčence v podobě ženské tváře, která po každém zapískání vysloví ženským hlasem „I Love You – Miluji tě“. Klíčenka tady nesymbolizuje pouze závislost jedince na konzumních výrobcích kapitalistické společnosti, ale představuje také sexuálně fetišistický objekt, bez kterého není hrdina postupem času schopen dosáhnout orgasmu ani navázat trvalý partnerský vztah s opačným pohlavím. Ferreri zde přímo intertextově odkazuje na svůj snímek Dillinger je mrtvý, který Michel v závěru filmu sleduje v televizi a v němž také dochází k prolnutí reality a fikce. Otevřený konec, kdy hrdina plave v moři za iluzorní jachtou, vybízí diváka k různým interpretacím. Dosáhl Michel nové existence? Vyřeší své problémy útěkem ze skutečnosti do vlastní vytvořené iluze či sebevraždou v reálném světě? K podobným otázkám vybízí Ferreri též v závěru svého filmu Žádám o azyl (Chiedo asilo, 1979), kde se Roberto buďto identifikuje se světem dětské představivosti nebo společně s malým chlapcem ukončí život pod hladinou moře. (oficiální text distributora)