Svoboda (festivalový název)
-
Libertad, La
-
Freedom
Drama
Argentina, 2001, 73 min
Režie:
Lisandro AlonsoHrají:
Misael SaavedraObsah
-
Alonsovu tvorbu lze charakterizovat jako velmi rafinovanou kinematografii izolace: své postavy umisťuje jakoby do karantény, neboť tak je lze mnohem lépe pozorovat. Jeho debut Svoboda, který byl uveden mj. v prestižní sekci Un Certain Regard na festivalu v Cannes, je pronikavým vhledem do všedního života dřevorubce z prostředí argentinské pampy. Cyklický záznam mechanických činností - rubání a značkování stromů, sloupávání kůry, nakládání dřeva na náklaďák - a prostých tělesných potřeb stojí jak na stoické figuře autentického lesního dělníka Misaela Saavedry, tak i na sugestivních delších záběrech.
Alonsova prvotina stojí na počátku jeho úspěšného snažení nalézt specifický filmový jazyk oproštěný od jakýchkoli žánrových či narativních konvencí a bezděčně evokuje skromný naturel současných íránských filmů. Poetická meditace, která zvoleným způsobem snímání a trváním jednotlivých scén vyvolává dojem plynutí v reálném čase, je unikátním příkladem abstraktního humanismu: zemitost si tu podává ruku s transcedencí, banalita s mýtem. Pomocí poutavé souhry světla a stínů a prostých výjevů, odehrávajících se během jediného dne, dokáže argentinský samorost v divákovi probouzet netriviální úvahy o lidské integritě, přirozenosti a podmínkách individuální svobody. (Letní filmová škola)
Alonsovu tvorbu lze charakterizovat jako velmi rafinovanou kinematografii izolace: své postavy umisťuje jakoby do karantény, neboť tak je lze mnohem lépe pozorovat. Jeho debut Svoboda, který byl uveden mj. v prestižní sekci Un Certain Regard na festivalu v Cannes, je pronikavým vhledem do všedního života dřevorubce z prostředí argentinské pampy. Cyklický záznam mechanických činností - rubání a značkování stromů, sloupávání kůry, nakládání dřeva na náklaďák - a prostých tělesných potřeb stojí jak na stoické figuře autentického lesního dělníka Misaela Saavedry, tak i na sugestivních delších záběrech.
Komentáře uživatelů k filmu (4)
-
Bluntman
(LFŠ 2010) SVOBODA je ukázkou radikální představy o kinematografii, jež je očištěna od jakýchkoliv prostředků filmového jazyka, které by na sebe strhávaly pozornost, ale přesto stojí především na promyšlené stylistické stránce (dlouhé záběry, jež nejsou statické a působí až meditativním dojmem, ambientní zvuk prostředí a diegetická hudba z rádia) a omezeném vyprávění (včetně záběrů, vyložitelných jako sen), které vybízí k různým interpretacím. Nebudu psát o tom, že pokud se divák naladí na specifický temporytmus vyprávění, nebude mít s až dokumentárním sledováním ústředního a přirozeného neherce při jeho běžných denních úkonech problém; spíše mi nedá nevytknout, že explicitně zobrazované násilí, i když "pouze" páchané na zvířatech, mě z jinak spirituálního snímku vytrhuje, protože narušuje jeho kontemplativní rovinu. Nesouhlasím s názorem, že jde o nadčasové dílo, protože z pozadí úvodních titulků se dere nediegetická, vzhledem k následujícímu kontrapunktická hudba a dělník Misael má na sobě oblečení a pije nápoje, které film zasazují do určitého časového období a prostoru. Uznávám ovšem, že pro městského diváka vzhledem k zvoleným vyjadřovacím prostředům a významům, které si do SVOBODY vzhledem k názvu vloží, jde o očistný zážitek s nadčasovým tématem (o jehož humanismu bych se hádal).(14.8.2010)
-
WANDRWALL
Svoboda je pojem velice relativní, a platí pro lidskou bytost stejně v v Argentíně jako v ČR.(29.5.2011)
-
Iggy
Chápu, že se Alonso ubírá jiným směrem, než běžný divácký film. Chápu, že se snaží zobrazit/zachytit naprostou všednost, všední realitu. Naprosto uznávám, že má smysl točit takovéhle filmy, experimentovat, hledat nové cesty, stejně jako v každém jiném druhu umění. Bohužel ale nevidím smysl v tom se na takové filmy dívat. Zkrátka má smysl takovéhle filmy točit, ale nemá smysl se na ně dívat.(9.9.2010)
-
asLoeReed
Počáteční díl ze série solitérských Alonsových filmů, to je kruh všedních událostí jedincova typického dne? či metafora pozemského pobytu všech lidí? všech živočichů? všeho existujícího? A kdo se na ně dívá? Je to kameraman, který však pouze hlídá, aby stativ neupadl v přírodním terénu, či cosi metafyzického, všeobjímajícího? Koncept svých děl majitel venkovské farmy Alonso odhalil hned, a patrně jej nikdy neopustí.. to spíš přestane točit. Má cit pro nakládání s energií v díle, pro estetické hodnoty obrazu, barevnost a temporytmus; je myšlenkou rozhodný, a přitom při výkonu tichý a respektující hru svého protagonisty; specifické nakládání s hudbou je inspirativní, zkrátka, Alonso má styl. Jeho Svoboda je gestem a vítězstvím toho, co můžeme ucítit v názvu: že důležitá je svoboda autora v tom, co a jak bude ve svém filmu mít. Je to nadčasové, je to humanistické, ale není to jenom humanistické, záleží na interpretaci každého diváka zvlášť.(1.8.2010)
