Mnichov

Žádná popcornová zábava se tentokrát nekoná. Uznávaný režisér se tu z bezpečí akademického odstupu vyjadřuje k situaci, která se ubíjí v neuvěřitelném počtu postav a motivů. Po dlouhých letech se mi stalo, že jsem se u Spielbergova filmu nudil, že jsem nechtěl odhalovat, co přinese další scéna, další zauzlování děje. Olympijské hry v létě 1972 poznamenal teroristický útok, při němž našlo smrt jedenáct izraelských sportovců. Spielberg si nicméně všímá hlavně následné odvety, kterou na teroristy přichystala tajná služba Mossad. Počáteční přesvědčení ve správnost činu ale postupně nahlodávají otázky nad zaplacenou cenou. Právě otázek tvůrci pokládají až moc, ale příliš na ně neodpovídají. Takže leccos zůstává na divákovi, který se však (když to budu brát za sebe) zobrazovaného na plátně emočně ani jinak prakticky nezúčastňuje. Tempo se táhne, atmosféra je výborná jen občas, z filmu sálá chlad, herci se můžou přetrhnout, ale s nikým jsem nesoucítil, nikomu nefandil. Určitě to není zbytečný film, tvůrce opět dokázal svou režijní velikost, ale mě si nezískal. Prostě tohle není film, ke kterému bych se chtěl vracet. Uchvácen jsem byl tak akorát kamerou Janusze Kaminskiho, ale to už je ohraná písnička. Vím, že ty tři hvězdy vypadají s ohledem na to, kterým filmům jsem je v minulosti dal, hloupě, ale prostě takhle to momentálně se tímhle Spielbergem cítím. Mezi moje nejpříjemnější setkání s ním stále za posledních deset let patří Minority Report a Válka světů. Mnichov na ně bohužel (docela silně) ztrácí. (03.09.2010)

Mnichov rozhodně není kontroverzní (pokud tedy nejste fanatismem zaslepený příznivec jedné ze stran), neříká žádné objevné věci a ostatně nejde ani nijak do hloubky izraelsko-palestinského konfliktu. Spíše se pohybuje po "hladině" a proslovech na téma domov. Přesto to neznamená, že jde snad o špatný snímek. Dokonce právě naopak a tím, že Spielberg zvolil na sebe dost netypický způsob vyjadřování (dokonce to působí, že film více ovládá Kaminského kamera) je to velice zajímavé. Autoři také předpokládají, že se v událostech o Mnichovu aspoň trochu orientujete čili spoustu jmen či zkratek nevysvětlují, což je dobře, jelikož vás snímek nevede za ručičku. (05.02.2006)

Je to dobrej film. Spielberg při zpracování citlivého historického tématu opět nezklamal. Bana a Craig se do svých rolí skvěle hodí a scéna kdy teroristé přepadnou ubikaci sportovců je dechberoucí. Je tu ovšem jedno, ale a sice z přibývající stopáží která je přeci jenom trochu neúměrná se film začíná ztrácet v překombinovaných zvratech a konspiračních teoriích kdy nemůže nikdo věřit nikomu všichni jsou proti všem a divák ztrácí orientaci. Navíc konec trochu nejednoznačný. Škoda jinak řemeslně kvalitně odvedená práce.65% (06.06.2016)

Steven Spielberg dokáže natočit bez nadsázky cokoliv: epický válečný velkofilm, atmosférické sci-fi, nejdobrodružnější podívanou všech dob nebo dvouhodinové osvobozování otroků z lodi. Jeho drama o přišívání utržených knoflíčků ke košilím od Armaniho nejspíš do kin jen tak nepřijde, drámo o olympijských atentátnících z Mnichova ale zatím také není vůbec na škodu. Neuvěřitelný Hulk v psychologické jízdě roku 2005? Sem s tím. (08.01.2014)

Režisérský matador vítězí na všech frontách. Ať už nechává Erica Banu brečet do telefonu nebo servíruje komando, které vystřílí, na co přijde. Některé drsné scény bych od něj nečekal a to už z jiných válek dobře vím, čeho je schopen. Steven zkrátka neváhá tnout do historické problematiky, tentokrát té, která zasahuje i do současnosti. A svoji misi dotáhl do konce tak brilantně jako nikdy předtím. (08.07.2006)