Jamamba

Mám slabost pro tyto normalizační studiové pohádky, zvlášť jsou-li na motivy orientálních námětů. Kam se na ně hrabou sebevíc výpravné komerční záležitosti, co v posledních letech produkuje ČT. Jamambu si dobře pamatuji ještě z dětství, poprvé viděnou na černobílé televizi, temnou, místy skoro hororovou atmosféru i ten její popěvek: "Vyju hlady, vyju hlady, žeru krávy, psy i hady...". Trávníčkovi dobře sedly nejen role princů, ale i těchto vesnických mládenců a Adamová coby Jamamba byla taky skvělá. Ta její maska je vskutku ohyzdná, tak trochu jako masky šamanů z tichomořských ostrovů. Uděluji nadprůměrných 65%. (26.12.2018)

Rybář Džiro přichází za svou milou Jukiko. Mládenec s děvčetem, oděném do "hedvábí" z Textilany, sotva stačí prohodit pár vět, když tu se zezadu přikrade babice, kterou bezelstný Džiro považuje za pomatenou ubožačku. Nevšiml si, že Sadako s hrůzou hupsla zpátky do studny a Kayako se překotně odplazila na půdu. Na scéně se objevila nejvyšší autorita mezi japonskými bubáky – Jamamba! Den nato Jukiko oplakává ztrátu kouzelného zvonečku. Bojí se, že bez něj štěstí odejde a trápení přijde. Džiro v duchu nevěřícně zakroutí hlavou a utěšuje se, že je aspoň hezká. A protože má Jukiko rád, ochotně se vydá zvoneček hledat. Zastaví se na trhu před ranými Hokusaiovými pokusy, načež vyrazí na dlouhou a strastiplnou pouť kolem dokola jednoho mostu... Kdo by to byl věřil, že nejlepší japonský horor natočí Češi. :-) (15.09.2012)

Když se objevila Jamamba, a začala svou básničku připomínající recepturu na výrobu vícedruhového masného výrobku, děti měly co dělat, aby udržely svou vylučovací soustavu v rámci podmíněného reflexu, koneckonců Trávníček taky. Paní Svatava Simonová zřejmě dostala od Národního Podniku Textilana zaúkolováno, aby zavdala podnět ke zvýšení poptávky na výrobu plen a spodního prádla. Zvolila sugestivní pohádku pro nejmenší, v níž paní Adamová žere lidi, krávy, psy, hrochy, pásovce, šmouly, sovy a bůhví co ještě. Jen ta Veronika Jeníková mi jako subtilní japonská dívenka Jukiko nepřišla se svými šestkami in natura zrovna nejvěrnější, ale co bychom jí to neodpoustili. 60% (11.11.2016)

Srdeční záležitost, oblíbená pohádka mého dětství. Vždycky mě přitahovaly podobné, v příšerných kulisách sehrané, pseudoasijské, pseudojaponské pohádky (namátkou si vzpomínám na Donutila v legendární pohádce Rozsudky soudce Ooky). U Jamamby musím pochválit zdařilou výtvarnou stylizaci a barevnost. Z herců se mi líbil Trávníček a zejména paní Adamová. Pamatuju si, že jako malý jsem měl z této pohádky velký strach a objevivší se Jamamba mi vždycky dokázala pořádně nahnat. (19.03.2008)

Vítěz kategorie hororová studiová pohádka o chudém japonském rybáři v podání Pavla Trávníčka, který svede boj se zlou čarodějnicí. U této pohádky se musím pobavit nad současnou bouří, kdy se zastánci konzervativní morálky pominou, když anglické vévody 19. století nebo mušketýry hrajou černoši. Tady československá televize udělala z českých Evropanů orientálce a nemám pocit, že by to generace dětí osmdesátých let zdegenerovalo, že by si mysleli, že v Asii žijou lidí bez šikmých očí. (06.05.2023)