Režie:
František FilipScénář:
Petr MarkovKamera:
Alois NožičkaHudba:
Zdeněk MaratHrají:
Jaromír Hanzlík, Hana Maciuchová, Milan Klásek, Petr Haničinec, Radoslav Brzobohatý, Alois Švehlík, Miroslav Vladyka, Jiří Adamíra, Robert Vrchota, Oldřich Vlach, Jiří Lír, Josef Mixa (více)Obsahy(1)
Čtverec mizení – co ta dvě slova znamenají, zůstává dlouho záhadou i kriminálnímu technikovi Šulcovi (J. Adamíra). Uslyšel je z úst sympatického Pavla Bláhy (J. Hanzlík), novopečeného poručíka pražské kriminálky, který po studiích na právnické fakultě řeší svůj první případ. Znají to všichni absolventi, to rozechvělé čekání na prvního pacienta, prvního klienta, první sólový koncert. Pohrává si s kartami, na tváři lehký úsměv, hluboko v srdci tréma. V hlavě jediná otázka: Bude to šestáková vloupačka? Nebo konečně pořádný případ? Netuší ještě, že „jeho“ mrtvola právě v té chvíli padá k zemi a řidič vozu, který srazil muže uprostřed liduprázdné ulice, ani nepřibrzdí, naopak s bravurní jistotou ujíždí z místa činu… (Česká televize)
(více)Recenze (49)
Název krimi příběhu zní jako nějaké zaklínadlo. Taky jsem přemýšlela, co to může vlastně znamenat. Nakonec byly všechny indicie postupně odhalovány, až se to všechno na sebe nabalilo jako sněhová koule. Hanzlík byl jako detektiv nemastný a neslaný. Nepomohly mu ani kouzelnické fórečky. To Jiří Adamíra byl úplně jiné kafe. Holt to byl polda se zkušenostmi ze staré školy. Ten konec všemu nasadil korunu. ()
Nepříliš přesvědčivá detektivka, nepříliš přesvědčivý Jaromír Hanzlík v roli vyšetřovatele Bláhy a nepříliš přesvědčivá parta, která si říkala Čtyři mušketýři. Úplnou korunu tomu dal Miroslav Vladyka v roli neurotického syna zavražděného Prucka. Slabé výkony, slabý scénář, slabé výsledky. František Filip měl asi slabou chvilku. ()
Další takzvaná krimi „jednohubka“, která nemá bůhvíjak skvělý příběh, ale mohla stavět na velmi slušném hereckém obsazení – což byl základ. Všichni zúčastnění předvedli dobré herecké výkony, Hana Maciuchová byla ozdobou tohoto filmu a ani finální odhalení u karet nebylo špatné. Jen ta atmosféra mohla mít větší grády… ()
Fakt to nechápu, jeden skvělý herec vedle druhého, velmi dobrý režisér a taková příšerná nuda. Asi v tom bude nějakej háček a asi to bude pan Markov, který komedie uměl (Utopení doktora Mráčka, první Troškovy Slunce sena). ale dobrou detektivku nikdy nenapsal, jak jsem se letmo díval. Nebude to ani tím, že by do toho nějak zasahovaly straničtí funkcionáři a kromě pana Mixy tu díky bohu absentují i Pastorkové, Marešové, Švorcové (míním Václava, soudružka J nebyla tak tragická) a jiné stranicko-herecké neschopné kádry. Prostě když nemají hvězdy co hrát, nedá to dohromady ani pan Filip. Moc mne to zklamalo, navíc jsem měl pocit, že tu zápletku o pojišťovácích a autobazarech jsem viděl v paragrafech na kole. A jak mám pana Hanzlíka moc rád, tak na čerstvého absolventa práv se mi tady nezdá, ani líčením, ani hereckým pojetím, přitom nadšené mladíky umí zahrát a bylo mu 34, zase ne až tak moc. Prostě někde si něco silně nesedlo, nebo nebyl ani čas ani chut. ()
Tak bezživotnou detektivku jsem u Františka Filipa a při tomto obsazení nečekal. Ne zcela nezáludné vyšetřování vraždy – v komplikovaném rodinném prostředí (jež se dalo lépe vylíčit) – se ubírá slepými uličkami příběhových klišé, charakterových schémat a soustavně se špiní všudypřítomnou řečovou sedlinou. Místy se sice zdá, že se sami herci (alespoň někteří) snaží touto matnou substancí prodrat ke světlu, ale cosi je vždy stáhne do poslušného plížení. Snad to zavinil chapadlovitý scénář tehdy zřejmě již vyhořelého Markova nebo nevelkorysý prostor hodinové televizní inscenace, v němž se mnohé jen evidovalo a zaznačovalo, než skutečně vyprávělo a hrálo… ()
Galerie (6)
Zajímavosti (5)
- Kriminalisté mluví o možnosti, že by pachatel zanechal na sedačce vozu výpotek. I kdyby v té době uměla česká kriminálka takové stopy sejmout, neměla k dispozici test DNA. První kauza, kde byla pachatel odsouzen na základě důkazu testu DNA na území České republiky, byla poprvé uplatněna a později soudem akceptována v roce 1992 v případě vraždy 19leté studentky pedagogické fakulty Masarykovy Univerzity v Brně. (sator)
- Píseň „Kdo zůstal trochu kluk“, která zazní ve filmu, nazpíval Karel Černoch, složil Zdeněk Marat a textem opatřil Petr Markov. (sator)
- Taxikář (Oldřich Vlach) říká, že jezdí s „dročkou“ už 12 let. Slovo pochází z původního drožka, což byl na přelomu 19. a 20. století nájemný kočár tažený koňmi se stejnou funkcí, jako má dnes taxík. V Praze začaly jezdit tyto koňské taxíky již od roku 1856. Slovo s podobným významem dorożka se vyskytuji v polštině a v němčině je to die Droschke. (sator)
Reklama