Od režiséra filmů Kruh, Kruh 2 přichází děsivý příběh o hotelu se strašnou minulostí. Zde se před 35 lety udál krvavý masakr. Filmový režisér se vrací ke scéně masové vraždy, aby přenesl děsivá zabití na filmové plátno. Začátek natáčení však ovlivní hrůzostrašné vize a noční můry členů štábu. Ten pravý osud si však musí každý prožít sám! (oficiální text distributora)
Krvavý masakr v hotelu Ono Kanko, 11 mrtvých lidí, 11 zmučených duší... Ačkoliv předchozí Shimizův film, Marebito, se vymanil z dlouhovlasé škatulky, do které režisér vklouzl prostřednictvím dlouhé a dosud neukončené duchařské série Ju-On, bude divák od Rinne podvědomě očekávat kanonádu lekaček, bílých obličejů a skřípavých zvuků. I v tomto případě se tušení nevyplní... Rinne je sice duchařina, leč poměrně decentní, prostá jakýchkoliv prudkých shock momentů (i když podařená scéna z náklaďáku na začátku snímku jisté naděje vzbuzuje). Pokud vás nevystraší oživlá panenka, tak tady se to těžko povede něčemu jinému... Ale bylo by chybou proto film zatracovat - oplývá zajímavým příběhem, vyústěním a určité napětí v něm lze také nalézt. Ve srovnání s korejskými horrory, jež jsem v poslední době viděl, je Rinne příjemné, lehce nadprůměrné horrorové řemeslo. Znalci japonských horrorů (i jiných) nejedna scéna přijde povědomá. Co třeba taková knihovna?
Horor by snad měl strašit a ne nudit. Kdybych neměl při sledování na ruce hodinky, věřil bych, že Rinne trvá minimálně tak tři hodiny. To bylo neuvěřitelný jak to ubíhalo pomalu. A opravdu by mě zajímalo, jestli někoho tyhlety ubíjející asijský podivnosti ještě pořád baví. Dávám 20% za scénu v knihovně (objektivně alespoň tak 40%, ale já už to fakt nesnesu) se vzkazem, že k příští duchařině budu ještě mnohem nemilosrdnější.
Excelentní duchařina v tom nejlepším možném podání. Žádné zbytečné lekačky, jen zatraceně hustá atmosféra, skvělá kamara, přesvědčivý herci, výborné téma a psyho.....spousta psycha. Samozřejmě na reinkarnaci nevěřím, ale ve filmu je to zatraceně působivé. Hodnocení je možná krapet nastřelené, ale neviděl jsem tolik japonských hororů, abych mohl posuzovat objektivní originalitu....a netrápí mě to. Ale je to zážik, který už by při další projekci jistě nebyl tak silný.
Net/// Obsazení 4/10 Děj 3/10 Hudba 6/10 Efekty 4/10/// +snaha o napětí tu je -jinak je to ovšem celkem nezáživná a nudná duchařina/// Spíš zklamání a docela velké. Začátek vypadá slibně a celkem zajímavě. Výběr prostředí v podobě domu a děj v podobě natáčení filmu (rekonstrukce) podle "skutečných událostí" vyvolává pocit napětí a naděje, že z toho něco bude. Postupně to však stále více přestává dávat smysl, začíná to solidně nudit a ani samotný závěr nijak extra nešokuje a už v žádném případě nedokáže příběh vysvětlit nebo nějak zajímavě uzavřít. Jak japonské filmy můžu, tak duchařiny jim nějak nejdou./// Celkem 39%///
Převtělení nebo reinkarnace ? Že ona ta holka s tím má něco společnýho....... NAVŽDY SPOLU !!!! Duchařina na x-tý způsob. Proč ne, jestli máte chuť. PŘÍBĚH:**** překvapení. Hlavně tím, že se celkem vyvíjí a spolu s novými skutečnostmi přibývá i napětí. Jestli je to překvapivé si netroufám tvrdit, ale má nenáročná povaha to vzala. Může to maličko připomínat Osvícení , ale to přece není na škodu./ HUMOR:0 u japonských hororů není pro smích místo./ AKCE:0 ne./ NAPĚTÍ:*** zjevení nabírají na intenzitě. A nejen ona. Hlavně, že to nejsou jen otřepané ,,holčičky". Spolu s neobyčejnými výjevy sílí i příběh. A odkrývá víc tajemství, než se původně zdálo. To já rád. A kdybych napsal, že jsem na konci necítil to správné mrazení v zádech, tak bych lhal.
Shimizův díl série J-Horror Theatre má celkem zajímavý příběh s poměrně slušnou pointou, avšak nejedná se o nic výjimečného. Je tu vidět inspirace v několika filmech: Ghost Actress, Nightmare on Elm Street a v neposlední řadě The Shining. Celkové pojetí filmu je více americké než japonské, i přesto, že je méně srozumitelný než běžný americký horror. V druhé půlce filmu je několik dobře zpracovaných nápadů, kdy se Sugiura v hotelu dostává po vzoru Silent Hillu do jiného rozměru a opět zpátky, ale úplně to nevyvažuje spíše nudnou první část. Rinne je mírně podprůměrným horrorově laděným filmem, v rámci série pak hodně slabým filmem bez špetky kvalitní strašidelné atmosféry.
Z desítek citací dobrý film neupleteš. Stokrát viděná nuda nedokáže než unudit téměř k hororové smrti, vypil jsem u toho flašku červenýho, ale nepomohlo to. Pak jsem šel spát a spal jak nemluvně, inu strašidelný film. Skočil jsem na to díky zdejší galerii -- ještě není opravená, nebo už jo? Nějaký vtipálek do ní vmontoval zajímavá monstříčka, není to náhodou filmek Slunovrat? Než Převtělení začalo, právě na tenhle snímek byla na DVD upoutávka. No nic, chybička se vloudí. Resumé: Japonští filmaři jsou pes (Goro, bílý pes -- to pro upřesnění), který se neustále honí za svým ocasem. Úspěch asijských hororů z před pár let už nezopakují. A jestli jo, sežeru DVD s Převtělením.
Pro mě zatm nejlepší film z Horrorfestu. Japonci prostě umí udělat atmosféru... Je to si ce takové to lasické hororové béčko, ale jedno z nejlepších co jsem viděl. Napínavé, atmosferické a příjemné na sledování. Nebojte se japonské hororové tvorby - bojte se při sledování japonské hororové tvorby ;) Škoda, že je tento film tak podhodnocován. Podlě mě narozdíl od spousty rádoby děsivých amerických "trháků" stojí za shlédnutí. Navíc je film dobře srozumitelný i pro "nejaponské" publikum.
Mírně podprůměrný horror připomene The Shining, v knihovně i trochu zamrazí. Manželka vraha, která jediná vraždění přežila má zvrácený způsob vysvětlení - experiment svého manžela. Nelíbí se mi filmy, kde je ukázané explicitně, jak někde zabije dítě. Pointa Převtělení není špatná, ale rozhodně ho nezachrání před brzkým zapomenutím.
Aj keď je tento film dosť slabo ohodnotený,mne sa páčil.Nepozerám až tak veľa horrorov z Ázie,tak možno preto.Myšlienka témy reinkarnácie bola podľa mňa dobré premyslená.Niekedy je síce tak trochu mätúci,ale nie je zlý.Pomstychtivý mŕtvy,duchovia a prekliatia,to je japonská špecialita.Niekedy sa ale divák stráca,nevie čo je skutočnosť a čo obraz v hlave,treba dávať pozor.Japonské horrory majú niečo,čo západným horrorom chýba,je to úplne iná kultúra,preto aj ich filmy sú úplne iné,a to nielen horrorové.
Ne, ne a ještě jednou ne.
Dřív jsem se na japan horory díval rád. Teď mi přijde že ždímají jednu a tu stejnou dějovou linku dokola.
Děj jsem nepochopil (že se stal masakr v hotelu - beru, ale proč duchové obtěžují živé, nejen v hotelu, ale i někde na silnici, někoho kdo s tím nemá nic společného - nechápu), vůbec jsem se nebál, naopak se smál naivitě japonců. Končím s jejich horory. Drtí mě i dialogy.
K tomuto filmu som sa dostal náhodou, ale povedal som si, prečo nie. Mám rád ázijské horory, pretože majú špecifickú atmosféru. Bohužiaľ tento film sklamam na plnej čiare. Bez inovácií a nápadov, bez napätia (jedina scéna, ktorá stoji za mienku je scéna s nákladiakom – avšak, nechápem, čo mala spoločné s „dejovou“ linkou filmu). Potom sa film uberá už len do klišé o duchoch, dieťaťu a bábke. Ak chcete niečo lepšie, tak siahnite po The Eye, Dark Water či Audition.
